Musím se vám trochu vypovídat. Jsem totál hotová. Ráno jsem byla u doktora, to bylo v pohodě - akorát, že to vždycky trvá poměrně dlouho. Bral mi krev a dělal ultazvuk, tak jsem viděla miminko (o tom jsem psala více v těhotenství 17. - 28 týden). Pak jsem dorazila domů, převzala si od tatínka dítě a chvíli na to přišla paní na angličtinu. Kubík byl už pěkně utahanej, tak dostal chvíli před 11 oběd a šel spinkat. Když odešla studentka, tak jsem si dala taky obídek a šla si lehnout ke Kubovi. Ten se akorát probral, tak jsem si ho vzala k sobě do velký a spinkali jsme dál. Vzbudil se v půl druhý a hned chtěl z postele dolů, tak jsem ho tam dala a on upadnul. Pak se zvednul udělal dva kroky - napadal přitom na pavou nohu - a zase spadnul. Prostě ho ta nožička bolela. Tak jsem ho vzala zpátky na postel a koukám mu na tu nožičku, jestli tam něco uvidím. Nejsem doktor, takže jsem nevěděla nic. Nateklý to neměl a na dotek to nebolelo, ale šlápnout na to nemohl. Tak jsem volala naší paní doktorce, ale ta už tam nebyla. Zvedla mi to sestra a že prý ordinuje doktorka vedle, nebo že můžu jít večer na pohotovost. Hmmm. A co bych asi do večera s Kubou dělala? Tak jsem ho oblíkla a šli jsme. - No teda šli. Já ho nesla - jeli jsme tramvají. U doktorky jsme byli dvě hodiny a to v čekárně před námi byli jen dvě děti. Jo jenže pak přišel jeden penicilin, kterej měl přednost - to chápu, pak tři holky, které potřebovaly jen potvrdit nějakej papír - ty šly taky před námi... no docela peklo. No nakonec se na nás teda dostalo. Paní doktorka byla moc hodná a Kubíka prohlídla. Nedozvěděli jsme se ale nic. Kdyby měl teplotu, tak máme jet do nemocnice na ortopedii. Možná to prý má k těm teplotám, co měl minulý týden... Kdyby se to zhoršilo, tak tam máme jet taky... No a jinak máme jít zítra ráno k naší paní doktorce... Tak nevím, co si o tom mám myslet... To jsem taky mohla zůstat doma, protože to, že má tu nohu šetřit je celkem jasný, vzhledem k tomu, že na ní nedošlápne, že?