Tentokrát to není manželova slovní perla... - diskuze

... ale musím ho pochválit. Ve svojí práci to má celkem náročné, když jsem v práci já, přijde domů, ani nemá čas na nějaký odpočinek, musí fungovat kolem kluků a že mu to jde.V sobotu byl hledat, už od rána. Šli pěšky, jenom cesta na vybrané místo a zpět byla 8 km, kdoví kolik nachodil po polích. Říkal, že ho bolí nohy. Ale ten do není taková hrůza jak když se to \"rozleží\" do druhého dne. To mu asi nejlíp nebylo. Já v neděli šla na 7 do práce, takže neměl žádné polehávání v posteli, musel fungovat už od rána. Mě v práci kolem poledne začala bolet hlava, odpoledne už to bylo k nevydržení, přišla jsem domů, ulehla a spala. Manžel se o kluky staral celý den, i do postele je uložil. Když si představím, jak jeho chudáka musely bolet nohy (ale taky říkal, že radši bolavé nohy než hlava) a všechno tak krásně zvládnul. V klidu a s nadhledem. Mě nechal ležet, nic po mě nechtěl pomoct. Další den už ráno mě volal a ptal se, jak mě je.... Hned jsem si to otočila a uvědomila si, že si ho občas ani nezasloužím, jsem na něho zlá(řvu kvůli každé ptákovině) a on mě to nikdy nevyčte.Vážně má můj velký obdiv.