Už je to nějaký ten týden zpět o čem chci napsat, ale nevadí...Davidova mamka měla doma dvě fenky jorkšíra, ještě v baráku maj třetího jorkšíra psa-toho má ale u sebe babička, která s nimi bydlí...no a ty dvě fenky se poslední dobou začaly strašně rvát. Každej den se do sebe pustily a kdyby je neodtrhli tak se zabijou. Už to dělaly když jsme tam ještě s Davidem bydleli, to je už rok zpět, tehdy se kvůli nim málem přizabila i máma(tchýně), protože jak se je snažili s tátou odtrhnout, tak ona jak už tu jednu odtrhla, tak zároveň zakopla, spadla na schody z celé své výšky a my všichni jsme se totálně zděsili, kdybych byla v té době ještě těhotná, tak bych snad z toho leknutí jela rodit. Naštěstí máma se po chvilce posadila i když s brekem, naraženou rukou, druhou rukou pokousanou a když se pokoušela zvednout, černo před očima tak sebou zas kecla zpátky na zadek, táta jí chtěl odvézt na pohotovost jestli nemá třeba otřes mozku nebo tak, ona odmítala, jen chtěla kapesník na ten pokousanej prst ze kterýho jí hrčela krev jak blázen. Tehdy jsem poprvý před Davidovými rodiči nadávala, zařvala jsem:,,Debilní psi, fakt už, tohle neni normální!\" Šla jsem se vydýchat ven a zapálit si. To byly nervy, já bych nejradši v tu chvíli co máma spadla, ty psi skopala do kuličky Po asi půl hodině máma přišla taky ven kouřit, s černáním před očima a motáním hlavy už to bylo lepší. Kouřila a za pět minut už se se psi mazlila jakoby se nic nestalo a ještě kontrolovala úpěnlivě je, jestli se něco nestalo některý nich. Já se tvářila kysele a táta proč jsem naštvaná? Tak jsem si prvně na něj otevřela hubu docela a zvýšenym tónem řikam:,,Tak máma se kvůli těm psum skoro zabije a já nemam bejt naštvaná? Nakopala bych je do prdele a máma se s nima po půl hodině ještě mazlí, parchanti!\"To zas koukala kysele máma. Táta to omlouval tim že jsou to prostě zvířata tak řikam že mě to nezajímá, že mě jde víc teda o zdraví mámy, a že nechápu, že je prostě nijak nepotrestaj. Tak máma se mnou tak nějak nemluvila a táta radši už mlčel v tu chvíli, ptž se nechtěl há
dat.Tehdy jsem večer řekla Davidovi, že se prostě odstěhujem, že tu nebudu čekat až začne Tadeášek lézt a psi se servou u něj a něco mu udělaj, to bych je zabila bez ohledu na to že máma je má jako svý dětiOd tý doby jsem ty psy neměla ráda. Takhle se servaly za ten rok ještě párkrát a teď poslední dobou se už rvaly každej den a to bezdůvodně, prostě jedna najednou vyjela a začlo to, ta jsem měla zas pokaždý vztek a máma se s nima stejně vždycky za chvíli mazlilaJenže minule padla poslední kapka, když se holčičky servaly natolik, že jedna tý druhý prokousla nohu, tak museli okamžitě na veterinu a táta už byl taky tak nasranej že řekl že jedna prostě pujde z domu. Máma řvala, nevěděla jak to udělat a nechtěla se ani jedný vzdát. Jednu chvíli se ptali nás jestli si jednu nevezmem teda my, já na Davida rázně kroutila hlavou, oči vytřeštěný zděšenim, že žádnou tu psici nechci, řikam Davidovi jestli si jednu vezmem tak že bude mít drsnou vojnu, máma už tam mezitim řikala jak jsou holky zvyklý spát s ní v posteli a že můžou jen jedinej druh granulí s tzv. \"gumídkama\" protože po jinejch chudinky blinkajJsou rozmazlený až hrůzaMáma očividně o té tvrdé vojně něco zaslechla, tak začla že my máme stejně dost starostí s Tadeáškem
apod.Nakonec nás vysvobodil Davidův brácha, že si jí vezme on s přítelkyní...Velice jsem si oddychla!!! Nejsem teda sadista, ale mít jednu z těch psisek doma, tak ju mlátim hlava nehlava, jak jsou rozmazlený.No a byla jsem koneckonců i zlomyslně ráda, že se konečně jedný z nich zbavěj, aspoň se nemusíme s Davidem bát, že máma skončí v nemocnici jen proto, že odtrhávala od sebe
psy.Teď co jsme tam byli naposled, tak máma už jak tam nemá tu jednu, tak se s tím docela i srovnala už a navíc už konečně nerozmazluje tolik ani tu druhou, možná by se dalo říct, že se k ní konečně chová přiměřeně jako ke psovi a ne jak k rozmazlenému dítěti! To je klid.