Taky o tom, že opatrnosti není na zbyt - diskuze

Maminy, jak tady čtu ty vaše příběhy, tak mi úplně běhá mráz po zádech a nedá mi to se s vámi nepodělit o jeden svůj zážitek. Když byly Kubíkovi 3 týdny, šla jsem s jednou známou ven - znáte to, jak si chce každej povozit miminko. Ale tahle osoba už můj kočár do ruky nedostane. Co ta vyváděla. Dokud jsme šli po pěší zóně, tak to bylo OK, ale jak jsme se dostali do civilizace, tak to začlo. Nebudu vás nudit dlouhým příběhem, povím vám jenom, co mě dorazilo. Chystali jsme se přejít jednosměrnou silnici. Bohužel na rohu křižovatky - jak je tady zvykem - stál zaparkovanej Transit. Po předchozích zkušenostech jsem šla o tři kroky napřed, abych zkoukla, jestli nahodou něco nejede. Nejelo. Ale ona přesně udělala to nejhorší,co mohla... stčila kočár do silnice a sama z bezpečí z poza auta kontrolovala, jestli něco nejede - a když sem jí seřvala (a to teda doslova), tak mi řekla, že prý POSLOUCHALA a SLYŠELA, ŽE NIC NEJEDE. No ta mě dostala. Dneska jsou Kubíkovi 4,5 měsíce a jí se od té doby vyhýbáme. No ona si o mě nejspíš myslí, že jsem hysterka. Protože podle jejího názoru: SE NEMOHLO NIC STÁT - no chápete to???