taky-konec v 9tt - čeká mě revize - diskuze

jj, je to tak. čas skutečně ránu né zahojí, ale zmírní!! Věř tomu, i když na začátku jsem ani já nevěřila. Je to skoro už 2 měsíce a také si vzpomenu, hlavně když je teď pěkně, venku trajdaj maminy s kočárky, to mi je ouvej!! Moje kolegyně je teď v 6. měsíci a to bolí ještě víc - každý den ji potkávat Mně doktorka řekla, že stačí čekat 3 menstruace, takže v půlce května už se začneme snažit o mimi, i když nevěřím, že se hned zadaří. Ale to nevadí, už jen pro ten pocit...DRŽÍM VŠEM PALEČKY!! papa

Je mi to moc líto. Já si revizí prošla už v lednu a myslím na to dosud. Teda hlavně když zrovna moje dcerka spí a nebo někdy před usnutím. Hlavně si uvědom, že se nemáš za co stydět a opravdu se to stává poměrně často a na to proč se nepřijde a ani ovlivnit se to nedá. I když se o tom asi veřejně nemluví. Já se o tom dozvěděla až tou událostí - a ani v mém okolí nikdo komu by se to stalo nebyl. Je těžké o tom mluvit s kýmkoliv a je jasný, že do toho nikomu nic není. Aspoň že tady to funguje. Mě držela nad vodou moje dcerka a taky partner, i když jako chlap to moc neprožíval, ale aspoň mě vždycky vyslechl. Jinak souhlasím tady s holkama, že čas to zlepší - otupí, i práce je fajn. I když zapomenout ...Ale my sme holky šikulky, nevzdáme to a mimča budou!!

diky moc holky! dnes už je mi trochu líp, nakonec se mi včera podařilo i usnout a v práci to dneska taky jde - ale když jsem sama, tak na to pořád myslím, vím, že to je teď asi normální a musím to vydržet. když je vedle manžel, tak je to super, naštěstí se mnou bude celý den zítra i v pátek a pak je prodloužený víkend, tak to snad ve dvou přežijeme. ještě jednou dík všem!!!

to je smutné,musíš zapojit mozek nějakou činností,třeba skládej puzzle nebo něco vytvoř(výzdobu,vaření...atd.) a čas ti pomůže....chvíli to asi bude trvat. Drž se !

Ahoj Ewwwelino,snad Ti pomůže, že v tom nejsi sama. To co prožíváš Ty teď, se mi stalo minulý týden. Přesně ve stejném sledu jak to píšeš. V úterý mi zjistili zamlklé těhotenství a ve čtvrtek jsem šla na operaci. Opravdu hodně mi pomohl manžel. Toho kdybych neměla..... Taky mi pomohlo, že jsem šla hned v pondělí do práce. Doma se to nedalo vydržet, myslela jsem na blbosti a kraviny. Snaž se něčím zabavit. Teď to bude nějakou dobu stát za prd, ale časem to bude lepší. Držím moc palce, ať všechno dobře dopadne. Možná Tě povzbudí i fakt, že 70% prvorodiček má stejné problémy jako my. Nejsme v tom samy. Hlavu vzhůru, zase bude líp. Peťa

Je to strašné!!! Ale zatím to musíš prožít se vším všudy. Až čas ti uleví! Hlavně o tom mluv s kým chceš a kdy chceš a jestli narazíš na někoho, kdo nebude mít pochopení, tak se s ním zatím nestýkej!Držím ti palce, piš nám, jak ti je a uvidíš, že každý měsíc to bude lepší a lepší!

Ahojky. Je mi to moc líto. Já jsme tu psala před měsícem. Já jsem se to dozvěděla a hned ten den mi dělali revizi. Taky jsme brečela, v nemocnici, pak doma, pořád, celý týden. Dnes se už cítím lépe, ale na začátku mi bylo dost krušno. Teď už se cítím lépe, i když nezapomněla jsem. Každá jsme jiná, ale myslím si,že jsem se nakonec z toho dostala rychle. Hodně mi poholy tady holky, že jsem si s nima mohla \"pokecat\". Psaly mi své zkušenosti a některé čekají znovu mimi. Také jsme si říkala, jak je možné,že se to stalo právě mně!! Ani v snu by mě to nenapadlo. Říkala jsme si, že nekouřím, alkohol nepiju - a přesto se to stalo. Přitom některé na to kašlou, kouří vesele dál a děti mají!!! Je to občas nespravedlivé. já jsme byla 14 dní doma, ale pomohla mi práce, tam přijdu na jiné myšlenky. Dnes už normálně funguji, ale začátky byly těžké. vím, že se mi to teď mluví, ale věř, že čas ranu zahojí, alespoň z toho nejhoršího. Drž se a kdyžrtak písni, jsem tu!!