tak takhle teda už nikdy - diskuze

v pátek jsme jeli s místním spolkem do sklípku, prý jen na skok, kolem půlnoci se budeme vracet, chacha. cestou tam jsme píchli kolo u autobusu, jenže rezerva byla přidělaná zespod, takže se s tím tam chlapi otravovali víc než hodinu. nicméně dorazili jsme tam kolem 21.hodiny, po druhé se tedy jelo domů. opustili jsme sklípek, došli k autobusu a nic. prostě nenastarotaval, nerozsvítil, nic. řidič i s náhradníkem se do sebe pustili, začali se prát, chlapi je od sebe odtrhli. pokoušeli se o opravu, vzbudili někoho místního, aby jim pomohl sehnat baterku, nebo startovací kábly,no všechno jen dohady, alkohol dělal své, nikdo nic neřešil.manža zkoušel volat na policajty, na hasiče, odmítali pomoc.i přesto, že tam mrzne 50 lidí, není to ohrožení života, že. na 112 jsem sehnala telefon na asistenční službu, jenže tu jaksi nechtěl nikdo platit, že. autobus je místního Sokola. nakonec manža naštvaně říká, že jdem na vlak, tak povídám, vytoč 1188 a zjisti spoj. no paráda, za čtyři minuty jel vlak, nakonec jsme na něj běželi jen my dva. v kozačkách na klínku jsem klopýtala přes koleje (a pak že nejsem trénovaná ) ale vlak ve 4.40 ze Strážnice na Veselí nad Moravou jsme stihli, potom jsme čekali na vlak na Brno, v 6.01 a pak z Brna 8.15 a pak ještě osobák k nám. nezamhouřila jsem pořádně oka, vymrzla jsem, je mi zima ještě teď a díky potížím s močákem jsme u našich na hody poobědvali a ani jsem nešla na průvod a za kamarádkama. bylo mi mizerně, unavená, podchlazená. tak jsem jeli ještě odpoledne domů. zítra to vidím na dřívější odchod z práce a doktorce něco na ten močák. a mám z toho pěknou depku, jsem vyléčená z jakýchkoliv akcí typu sklípek a je mi líto, že jsem se neviděla z lidma tam, odkud pocházím. ale za rok mi to nikdo nevezme.