Tak fakt nevím co s tím - diskuze

Jak jsem už tady psala o známých s většíma dětičkama,tak v současné době to u nich dospělo do stavu,kdy není ani na zaplacení elektřiny.Tím pádem jí mají odpojenou a já mám dětičky pomalu denně nasyslený u nás.Když pominu tu maličkost že mě to už velmi začíná vadit(mám dsot dětí svých,nemusím tady ještě snášet neustále cizí),velmi mě otravovalo například to,že se včera probudím po 8 ráno a oni tady už byli.Brrr,taky chci kousek soukromí.Co mě ovšem včera dorazilo nejvíc a z čeho jsem taková trochu špatná,je vánoční přání 9letého chlapečka.Díky tomu,že Jirka měl zase chvíli kdy vyjmenoval co vše nutně \"počebuje\",nějak jsem v kuchyni zapředla rozhovor i s klukem co on a Vánoce.Vzhledem k věku už ví,že dárky dávají rodiče a jeho velké přání mě málem dostalo na zadek.On si přeje auto na dálkové ovládání.Na tom by možná nebylo nic moc divného,ovšem on vám k tomu jednou větou dodá,že ví že je drahé,že nic jiného k tomu nechce,ale že ho stejně asi nedostane.Vzpoměla jsem si na dárek potvorákům kdy mě už 2 měsíce leží ve skříni 2 auta na dálkové ovládání,pro Jirku Blesk a pro Jitušku Sally z filmu Cars který milují.A doopravdy to není jejich jediný dárek od nás o příbuzných ani nemluvím.Přišlo mě smutný,že to co mají moji potvoráci jako malý,je velký sen daleko staršího kluka.(první auto na dálku dostal Jirka v 18měsících,ještě dneska jezdí ale to je fakt pro mimina).Od jeho matky vím,že auto nemají a neví jestli ho koupí.Chvílema mám chuť mu ho koupit sama.Jenže zase je mě to blbé,nehledě nato,že bych musela vymyslet adekvátní dárek pro holčinu.Co by jste dělali vy?