Svatebni fotografie - diskuze

my byli loni na svatbě kamaráda. měli fotografku, možná známou od nevěsty, nevím.večer se dost rozjela zábava, ségra od ženicha postupně všechny brutálně opila. fotografka padla první. doslova - pod stůl. před tím pádem se pokoušela sbalit nevěstu, vážně opravdově!

Nám fotograf odmítl týden před svatbou. Měli jsme ho domluveného x měsíců na celý den... a týden před svatbou jsme mu volali, jestli vše platí a tak a on nám suše oznámil, že už to nedělá. Taky kus vola. Našli jsme sice náhradu - ale mohl jen na obřad a pár fotek po obřadu a navíc to byl teda fotograf na dvě věci... fakt hroznej. Takže i naše fotky jsou z foťáku svatebního hosta - švagra a máme fotky moc hezké.

Budu se opakovat... To, že nám cestou k holičce došel v Trabantu benzín jsem psala několikrát.Při obřadu mě z ničeho nic popadl strašný záchvat smíchu a nešlo to zastavit. Tchyně mě byla za svědka a zezadu mě píchala do zad, ať přestanu. Manžel chtěl nasadit sobě svůj prstýnek. Bylo mu tak horko, že si utíral čelo rukávem saka. Někde vzadu seděla švagrová s jejich cca 2 letým synem, ten se jí dral na prsa bo chtěl kojit a přiznám, že mě to přijde nechutné, nikoli směšné. Hráli nám tam písničku, kterou fakt nesnáším. Fotky taky nemáme, nevím na co tak, nějaké video máme, ale bylo nám líto místa na kazetě, tak jsme do konce dotáčeli klipy z první superstar. No jsme divní patroni. Jo a na obědě jsme si se švagrovou(jinou ne tou kojící) přendávaly jídlo z talíře do talíře, aby jsme ochutnaly, která má lepší.

jak uz jsem zde psala,oddavajici na dotaz,zdali si zenich bere zde pritomnou....rekla misto meho jmena-jmeno svedkyne.a skoro nikdo to nezaznamenal hned,az kdyz manzel rekl,ze to snad ne,ze si bere me,vsem doslo,co se stalo.mysleli si,ze je to vtipek jeho a ja nevedela,jestli brecet nebo se smat..takze misto me mohla byt manzelka meho manzela terulinek

Nepřišel táta.

našeho fotografa domlouval kamarád fotograf, který nemohl. Domluvený fotograf ráno po tahu zaspal tak ten kamarád domluvil na rychlo ještě jiného a nakonec se tam sešli oba.. :-) takže my měli zas přefotografováno. Brali jsme se v březnu a ten rok to byl snad jediný den kdy sněžilo... my měli letní kola (protože líp vypadaly a koho by napadlo, že zrovna bude sněžit). Takže jsme tlačili do kopce, kam jsme jeli na hostinu. Manžel nemohl najít občanku tak to byl trošku adrenalin. Našel ji až po obřadu. Ještě k těm fotkám, mám krásné fotky v chumelenici, kdy dřepím pod stromem, pod kterým je tráva a všude okolo je sníh.. :))) vypadala jsem pak jak zmoklá slepice, ale člověk má aspoň na co vzpomínat.. :-)))

moje největší faux pas bylo asi to, že jsem den před svatbou šla pít, vrátila jsem se ve čtyři ráno, spala jsem tři a půl hodiny a protože nejsem zvyklá na alkohol, tak mě to celej den solidně prohánělo (měla jsem dost dobrej průjem). Celej obřad jsem se dívala na oddávajícího tak, aby si myslel, že dávám pozor, ale ve skutečnosti jsem nestlyšela ani prd z toho, co říkal, protože jsem si v duchu opakovala \"hlavně se neposer, hlavně se neposer\" Probudila jsem se až na tu slavnou větu \"Táži se vás slečno Jaroslavo..., zda si berete zde přítomného....\", řekla jsem ano a hotovo Fotografa jsme neměli, fotili jsme se pak každý s každým po obřadě v obřadní síni, byli jsme tam asi půl hodiny, až z nás byli úředníci nervozní, asi chtěli už konečně domů (byli jsme ten den poslední svatba) :)