Štěpánek to má za sebou - diskuze

Tak jsem se právě vrátila se Štěpánkem z vyšetření...Ráno trochu psycho,protože jsem ho nakojila před odjezdem,nestihl ani udělat bublinu a už jsme museli jet,stihla jsem to přesně v půl u okénka v pavilonu H. Jenže než přišla sestra...a pak mi stejně řekla,že jsem u špatného okénka,že musím do přízemí. Tak jsem tam utíkala,celá splavená, Štěpánek byl pořád vzhůru.Tam po mě chtěli žádanku \"Nemám\" \"Jak to že nemáte,je nám líto,to si musíte pro ní dojít do dětského pavilonu\" Tak jsem běžela do dětského pavilonu,vyjela na dětské odd s lůžkama. Sestra na mě vyvalila oči co po ní chci\"To je dobrý, to vám fakt doktor nedal?Tak počkejte\" po 10 minutách mi řekla ať si ještě sjedu dolů na ambulanci pro kartu .Lítala jsem jako blbec.A nakonec mi lékařka na lůžkovém dala ono doporučení ještě se zkumavkou a lékem.Taky ho tam přeměřily a má 5340g a 61,5cmLetěla jsem zase zpět do dalšího pavilonu, již se vším potřebným,jenže bylo po osmé a já měla strach,že budu muset přijet jiný den. Sestra mě hned sprdla \" Břicháč?!Jdete pozdě,to máte smůlu\" řekla jsem \"Ale to není mou vinou,takže mě vezmete!\" ,zavrčela dál \"Tak to si musíte počkat,vrrrrrrr\" Tak jsem čekala, byla tam se mnou ještě jedna príma maminka ,a taky šla se synem na to stejné, tak mi to líp utíkalo,ale i tak jsem měla stažené hrdlo a bylo mi na zvracení a mezitím Štěpánek usnul. Pak najednou vyhrkla znova sestra na nás obě \"Vy máte premedika?To jste nám měly dát!To je další zdržení\"Tak jsme se bránily,že kdyby nás informoval někdo včas,tak samozřejmě budeme na to příslušně reagovat. Oběma dětem daly na jazyk oblbovačku a čakalo se asi tak 10 minut.Štěpánek vytuhnul s otevřenou pusou a byla z něj hadrová panenka.Pak šel na řadu ten první klučík a pak my.Lékařka jen tak konstatovala Má 9 kilo,jo?\" \"NNEEE má jen 5340g!\" Vyděsila jsem se a doufala,že nedostal koňskou dávku.Pod RTG jsem ho svlékla a doktorka mu stáhla předkožku stylem,zabrat a rup,i když spal,tak se probral do toho šoku,pak mu tam dala cévku,to byl statečný.Napustila ho látkou a čekalo se. Kroutil se a divně na mě koukal.Pak nás vyhnaly a já na chodbě oblékala vláčné tělo s nepřítomnýma očima.Dostala jsem dvě zkumavky \"To si zaneste na pavilon K a to na pavilon CH a teď počkejte dokud se doopravdy neprobere a napít mu dejte nejdříve za hodinu a půl!\" Takže jsem si ho tam oblékla a přebalila na židli, chyběl i stolek na který bych ho mohla položit. A čekala jsem, nedala jsem mu ani dudlík aby se probral,koukal skrz mě,ale nakonec začal být \"naživu\" a já si objela kolečko po Vinohradské nemocnici a jela domů.Celou cestu prořval a až před barákem se ubrečel do spánku.Netrvalo to ale dlouho. a tak jsem ho nakojila a pak zase strašně plakal a pomohlo až když jsem s ním ležela v posteli.Nevím jestli plakal bolestí nebo hlady,ale zase byl nakojenej,tak Bůh suď.A na výsledky si počkáme do čtvrtka,to neusnu,to jdeme do poradny a tam se rozhodne co dál.Veru