Stejny vzorec - diskuze

tak určitě něco po nich mám to co jsem neměla ráda či nenáviděla doma nedělám a dávám si sakra pozor...já jsem byla od táty dost mlácená takže děti nemlátím, zas jim všechno 100x vysvětluju protože u nás to bylo tak, že na otázku proč byla vždy odpovéd proto...brácha je celý fotr

I když asi budu vehementně tvrdit že né, tak určitě se ano.

Ani tak nesejde, nakolik je to stejné či jiné, ale spíš jaká zrcadla si vzájemně nastuvejeme, hodně to pak o nás napovídá. Jsou to docela zajímavé životní hry. Je dobré jim porozumět a pak jde ledacoc i poléčit.

já to mám tak napůl - v něčem jsem úplně jiná a v něčem (bohužel:) stejná.

Já myslím, že si to neuvědomuji, protože jejich chování jsem nějak vnímala, svoje taky, děti jej mohou vnímat úplně jinak. Stejně tak ty si myslíš, že se chováš opačně a možná dítě by Ti řeklo, že podobně :-). Snažím se chovat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, když naznám, že to nebylo úplně ono, snažím se to vylepšit. Ale abych něco napodobovala, nebo se záměrně odlišovala, to nemám.

muz uplne jinak...stara se,nekrici,nebije,nenuti,ja se snazim jinak,ale stejne jsem obcs jak oni dohromady...ale nasi se o nas starali..a mysleli to dobre...jen ja to proste delam jinak...a myslim to taky dobre

Nejde zit uplne jinak...vzdy se v necem podobas..ja ziju jinak.ale obcas se nachytam ze se chivam jako moje matka a presne za to sem ji nenavdela..ale pak jsme byli u babicky..a pochopila sem ue je to cela babicka;)Martin se chova jinak uplne..on se o svoje deti stara.narozdil od jeho rodicu;)