spokojenost tak napůl - diskuze

Do plzeňské FN Lochotín jsem byla převezena záchrankou z porodnice v Rokycanech. Ve 34tt mi odtekla plodová voda.Na porodním sále mi hodně vadilo,že do mě snad každou hodinu bolestivě vyšetřovali,dávali nové a nové kapačky a vůbec mě nikdo nevysvětlil,co mi zrovna dělají, jaké léky podávají,jaký plánují postup...Sama jsem si pak vyvodila,že nejprve pokračovali ve snaze zastavování porodu(chtěli ho pozdržet alespoň o 2 dny),což začali už v Rokycanech,po 12 hodinách to vzdali a nechali mě rodit...Tělo jsem ale měla tak zblblé,že nevědělo,co má vlastně dělat.Takže kontrakce mně museli tlumit a děložní hrdlo otevírat ručně-což se dělo každou půl hodinu.Opět mě nikdo nikdy nevaroval, co mají se mnou v úmyslu-takže někdy to bylo jen prohmátnutí,někdy bolestivé protržení zbytku plodové vody...Můj porod nakonec trval 36 hodin, během nichž jsem se nesměla ani napít(to mně vadilo moc).Prodloužení porodu dávám za vinu doktorům a celkově mám pocit,že tu největší porodní bolest mně způsobovali právě oni a porod.asitentky.Třešničkou na dortu bylo šití-sestra špatně umrtvila a celé mě to bolelo více, než samotný porod.Jediné pozitivum vidím v moderním krásném zařízení.Po porodu jsem byla 3 dny na oddělení gynekologie.Tam mě zarazilo to,že jsem vždy v době vizity byla za synem JIPce(návštěvy jsem měla povolené bohužel ve stejnou dobu) a nikdo se pak po mně nepídil, tudíž ani neprohlédl.Třetí den mně jen zkoukli břicho a poslali mě,ať si jdu hledat ubytování někam na jiné oddělení.Další den jsem byla na pokoji maminek a dalších 12 dni JIPce spolu s miminkem.Tam mám pocity smíšené.Každá sestra byla jiná.Mám ale pocit,že se málo snažily o to,aby se syn naučil pít prsu-vždy jen koukly,jak se ho snažím krmit a konstatovaly,že to nemá cenu:-(Takže jsme skončili tak,že jsem mu 4 měsíce odstříkávala a pak jsem to vzdala,protože mě to uplně psychicky ničilo.