Skorošvagrová se zas předvedla - diskuze

Musím Vám sem napsat páteční story, pořád se to ve mě vaří a snad mi BOLí utišení uleví.V podvečer byla u Českého zastoupení při EU v Bruselu 5. Czech Street Party (takovej minifestival se stánky s krajovými specialitami, českým pivem, kofolou, paráda), Alešův strejda dělá řidiče kraji Vysočina a po hodně dlouhé době ho vyslali do Bruselu s těma krajovýma specialitama, tak Alešovi ráno volal, že se tam s ním potká. Já nevěděla, jak na tom s Áďou budem skrz počasí i únavu. Plán byl, že se půjdem asi podívat odpo na ty stánky a pak domů. Tudíž strejdu ani asi nepotkám. (nesnáším \"rodinné\" pomlouvačky a sešlosti, takže žádná škoda). Dopadlo to tak, že Áďa spal odpo tak, že jsme to na ty stánky nestihli, tak jsme vyrazili až s Alešem, že se jen mrknem na Mládka, dáme si štramberské ucho nebo perník a pojedu domů. Setkání se strejdou - vesnickej balík, primitiv, kterej se se mnou vítal, jak když jsme spolu pásli kozy a známe se věky. Nesnáším takový chování, obzvlášť doprovázený halekáním, když mi spí dítě. Řval do kočárku..Strejda debil, už ať jdem domů. No, co vidím ho prvně a naposled. To ale přišla druhá věta jeho promitivismu, já Vás viděl už v plavkách..Zděšení, nechápala jsem, nevím, jak ta věta pokračovala. Podívala jsem se na Aleše s nechápavým výrazem. To ten strýc zaregistroval, tak komentoval asi ve smyslu, no, já Vás viděl na fotce. Já pohledem: Jaká fotka? Kde? Aleš zděšeně, já Ti to pak vysvětlím. Já:\"To teda doufám.\" Chvíli jsem se zdravila a bavila se známýma, co jsme viděli, Áďa se probudil, byl unavený, tak jsem ho vzala a jela domů. Jakmile byl uspaný v postýlce. Nemohla jsem přes vztek jinak a zavolala do Brna Alešovým rodičům, Alešova ségra s nima v 35 žije (kdo zapomněl nebo neví). Zvedla to ona, tak jsem ji seřvala na dvě doby, co si o sobě myslí, jak si dovoluje jakékoliv moje fotky posílat kterýmkoliv svým příbuzným. Že to bylo naposledy. Její vyjádření mě nezajímá. Vyblekotala, jakej má se sestřenicí dobrej vztah (ten strej je otec sestřenice). Což mě taky vůbec nezajímá, co má moje fotky posílat nějaký slepici, kterou vůbec neznám, nikdy jsem jí neviděla, nevím ani jak se jmenuje, prostě nic. A ta sestřenice samozřejmě fotky ukazovala hned dál celý svojí famílii. Takže jsem Alešovu ségru Evu seřvala, jak jsem nejlíp uměla. Ale bez vulgarit, urážek. Ona vypustila něco o tom, jak jsme začli s Alešem, že žijeme na hromádce. Zrovna ona má co kázat o tom, co je normální?!!! Ona! Takže jsem jí vypálila, ať se laskavě stará o sebe, že já taky nekomentuju, jak a s kám ve svým věku žije a co je normální (Rozhodně mi přijde normálnější žít jako rodině bez manželství, než křenit v 35 u matinky s plnou penzí a péčí). Hodila evidentně sluchátkem, ale nepoložila to, takže jsem slyšela záplavu vulgarit na mou osobu. Po chvíli dohadování, kdo to vezme, když to nepoložila, to zvedla matka-dirigent celý rodiny. Snažila se to urovnat, já se rozbrečela. Ona, ať nebrečím, snažila se svou drahou dceru samozřejmě omlouvat, jak měla špatný den v práci. Já můžu mít sebešpatnější den a všechno musí jet jak po drátkách, rozhodně na nikoho neřvu, sprostě se o něm nevyjadřuju a nechovám se, jak ta největší kanálie ve vesmíru. S tchýni jsem mluvila docela dlouho. řekla jsem jí opět, že nevím, co si to Eva dovoluje, že těch pár fotek, které mimochodem poslala moje mamka (Byla tady na týden na dovolené a jasně jsem jí zakázala si s tou pitkou Evou cokoliv posílat a neposlechla mě. To abyste věděly, že díl viny počáteční je na mojí máti.)Závěr: za měsíc máme jet do Česka, musím vyřídit v Brně nějaké úředničení (nevyhnutelné bohužel). Ale dokud s nima bude Eva žít, žádné návštěvy u nich doma. Setkání s E. nikdy. Pozvání na svatbu jen přes mou mrtvolu. Do Bruselu má zapovězen vstup od té doby, co se tady objevila nepozvaná v šestinedělí. Ať si Alešovi rodiče srovnají dceru. Já se přemáhala dost a dost a k čemu to vedlo. K dalšímu kiksu ze strany švagrové. Tchýně je taky strašná, ale zase jinak je to generál a k manželovi se chová hůř než k nějakému ratlíkovi. Tchán je jednoduše blbec, co si nechá srát na hlavu. Takže já s jeho rodinou končím. Alespoň dočasně.Ufff, ale jo, trochu se mi ulevilo!