@Dejmalka
Spíš je problém u studia, jestli rodiče, chtějí aby studovalo nebo mu házejí klády pod nohy a přejí si aby nestudovalo. Mělo by se nějak pomoc těm lidem, kteří chtějí studovat, ale rodiče jsou proti, pro ně je to velmi svízelné, i když zatím školné není.To co píše Dejmalka je mi nějaké povědomé. Taky jsem dostávala na 100,- s tím kolik moc je to peněz a jak moc peněz rodiče stojím. Z toho jsem se musela šatit oblékat a hlavně kupovat věci do školy. Samozřejmě ta 100,- nestačila ani na věci do školy ty stály průměrně 230-250 měsíčně. Studovala jsem v době kdy rohlík stál 1,-, blok papírů 25,- ty bloky jsem za měsíc spotřebovala 3. Mockrát jsem se ozývala, že nemám peníze, že potřebuji, aby mě rodiče pomohli třeba, že nemám na skripta, která stáli 40,-, vždy to skončilo stejně, seřvali mě, že: \"nikdo se tě neprosil, aby jsi studovala, běž dělat\", taky to ještě zdůvodnili, že je stojím moc peněz, proto mě více dávat nemohou, do dneška nevím jak to, že jsem je stála moc peněz tomu nerozumím. Rodiče mi kromě kapesného platili dopravu do školy, tenkrát jsem je prosila, že bych jezdila vlakem, ke kterému je to od nás z domu daleko, ale podstatně levnější a ušetřené peníze bych si přidala ke kapesnému, zamítli to a seřvali mě. Ve 4 na VŠ poslanci schválili, že přídavky nebudou dostávat rodiče, ale děti, tedy pokud jim je více než 18, nikdy mě peníze neudělali větší radost než tenkrát. Najednou jsem dostávala 850,- měsíčně a o prázdninách asi 500,-, předtím jsem měla 100,- a o prázdninách 0,-. Doma byla samozřejmě mela, ale nebylo to nic platné rodičům. Sice mi vyhrožovali, že si budu muset vše platit, ale to jsem si platila i dříve. jedna změna byla, přestože jsem měla více peněz, tak jsem jezdila do školy levnějším vlakem, abych ušetřila. Když jsem měla jen tu 100,-, tak mi rodiče říkali, ldyž nebylo z čeho si nachystat svačinu, \"kup si\", tak jsem byla o hladu , moc krát jsem zažila jak to kolem pekáren krásně voní a já nemám ani 1,- na rohlík, taky se stávalo, že doma byli staré rohlíky vzala jsem si 2 a byla mala, že jsou pro psa, že si mám koupit. a to jsem tam psovi 2 nechala. Taky nade mnou rodiče ohrnovali noc, když jsem si zašívala mockrát zašívané ponožky, že si mám koupit nové, namítla jsem, že nemám peníze, zdůraznili mě, že je stojím moc peněz, proto mi na ponožky nemohou dát. Na brigády se ve školním roce chodit nedalo, protože vyučovaní dělalo přes 30h týdně (dokonce i 36h) cesta do školy mi trvala 1,5h. Na spánek zbývalo 4-6h Chodila jsem na brigády o prázdninách a pak jsem ještě od otce poslouchala řeči, že bych mu měla odevzdat vydělané peníze odevzdat, protože je stojím moc peněz a vůbec si to neuvědomuji. Když jsem si jednou za několik let koupila zimní boty, tak byla mela, že si navážím peněz a to mi na boty nedali ani korunu. Ten rok co jsem zažila hlad. Jsem se dostala do problémů, protože se mi rozpadli zimní boty a já si na konci zimy koupila nové a když jsem pak další zimu vytáhla vydrželi jen 3 týdny a nebyli záruce. Pro zajímavost, když jsem poprvé dostala 850,-, tak jsem si koupila zubní kartáček.