Holky,tak jak Karkulka statečně začala a první dva dny byla v pohodě (zaplakala si prý jen trošku během dne,ale ráno úplně v pohodě),tak třetí den už plakala ráno,že nechce do školky.Snažila jsem se ji navnadit,rozveselit a tak a cestou to celkem šlo.Zavedla jsem ji do třídy a tam chvilku řešila s učitelkou složenky a Karkulka sama prohlásila,že nebude plakat.Sama pak šla za učitelkou,když jsem tam vyplňovala přihlášku na obědy.Ale pak zase přišla,držela mě za ruku a už začala plakat.Domluvily jsme se s učitelkou,že mi ji odebere.Za dveřmi jsem slyšela,jak pláče,že chce mámu a i když mi to trhalo srdce,říkala jsem si,že to bude dobrý.A za chvilku fakt ticho.Jenže když jsem si pak pro ni přišla,tak mi učitelka říkala,že plakala.Ne celou dobu,ale docela často.Ještě mi říkala,že se u oběda polila a že se jí Karkulka pořád omlouvala,až jí to bylo blbé.Bylo vidět,že je jí to asi líto.Pak jsme dva dny nešly,měla rýmu a já si ji nakonec nechala doma.Dneska ráno zase klasika,že nechce jít,ale neplakala a cestou se mi krásně dařilo ji rozveselit.Ve třídě už začala plakat,tak zase nás učitelka po dohodě se mnou rozdělila.Doufala jsem,že pak bude líp.Jenže když jsem si pro ni po obědě přišla,tak mi otevřela druhá (ta je protivnější,i když taky mladá)a zatvářila se tak,že jsem se lekla a hned se ptala,jestli se něco stalo.A ona,že Karkulka od chvíle,co byli na písku,pořád hodně plakala,nechtěla se ani pomazlit,pak ani jíst oběd.No,bylo mi to líto,ale ještě víc mě rozhodilo,že to říkala tak,jako by jí to měla za zlé...A ještě zdůraznila,že byla JEDINÁ,kdo plakal...No a co,sakra!A pořád tak na mě koukala,jako by ode mě čekala nějaké řešení.Tak jsem se jí zeptala,jestli ji mám nechat třeba den doma (i když vím,že je to blbost) a ona ,že ne,že to jsou ty první dny.No jasně,já to chápu,ale tak proč to tak řešila.Kdybyste viděly,jak se u toho tvářila...Mně už od začátku vadí,že ty učitelky (obě)málo komunikují,ale zase aspoň odpoví na to,co se ptám a taky mi vadilo,že se ráno nesnaží ty děti,které jsou třeba smutné,zabavit...Nejdřív jsem si říkala,že je to třeba jen tím,že je začátek roku a trochu chaos,než se všichni seznámí,ale dneska jsem se bavila s jednou maminkou na FB a má úplně stejný pocit.Jako nejsou zlé,ta jedna mi sice přijde protivnější,ale zatím ne tak moc,ale jako by jim chyběla empatie,snaha děti zaujmout...Když jsme byli na Dni otevřených dveří v jiné školce,kam jsme se nedostali,tak tam byly dvě učitelky (starší a mladší)a to byly učitelky s velkým U.Jasně,ani ty by nezabránily Karkulce,aby si zaplakala,ale ony uměly tak zaujmout ty děti,že i já jsem se u toho bavila.Takové učitelky bych si pro Karkulku přála.A ne ty dvě unylé a přitom tak mlaďoučké holky...Ach jo...Já se umím vyrovnat s tím,že ze začátku prostě bude pláč,ale taky bych byla ráda,kdybych věděla,že je v dobrých rukou a tím už si bohužel nejsem jistá.Karkulka má přitom děti ráda,vyhledává je a umí se bavit,ale vypadá to,že zatím se ve školce drží zpátky.Kéž by se to zlepšilo,protože je to velký stres...Moc se omlouvám za ten román,ale potřebovala jsem se \"vyplakat\"...