banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

"Setkání po roce" - diskuze

11 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Ahoj holky po týdnu plném dostihů z vystoupení Veroniky jsem byla dohodnuta s kamarádkou, že přijedeme k nim na návštěvu. Celá rok jsme se neviděli, bydlí od nás 160 km. Tak moc jsem se těšila ...Nějak jsem byla zklamaná....Již celý rok si nedokáže udělat chvilku, aby se ozvala jak a co u nich nového atd...(pár řádků přes internet)Byly jsme tak dobrý kamarádky a najednou je to spíše jinak.Dokonce mi zapomněla říct, že čekají mimi nebo lépe řečeno, že se jim před měsícem narodilo.Nevím, zda chtěli udělat překvápko, ale cítila jsem se jako blbec, když jsme tam přijeli. Uvítali jsme se, poklábosili a pak to překvápko. Nevím, zda si myslela, že jí budu závidět, když jsem loni o vánocích o mimi přišla... Já přece nejsem závistivá..za to přeci nemůžu, že mi to mimi nevyšlo...Taky mne zamrzelo, že věděla o Verunčiném vystoupení a byla celkem dosti naštvaná, že náš příjezd byl po 20 hodině. Vše jsem jí napsala předem..Dovršila to tím, že mi předala kytičku v květináči, kterou již měla doma 2-hým rokem. Já vím, že darovanému koni na zuby nehleď, ale člověka to zamrzí...Já si vždy dám práci, abych uděla jí ..jejím dětem radost.Nějak se mi pozdává, že při podnikání s manželem zapomněla už na vážení si vztahů a hodnotu přátelství. Vím, že se pohybují v jiných finančních kruzích..nikdy mi to nevadilo (peníze jsem jí nezáviděla), ale to jednání se mě dotklo.Byly jsme domluvený, že u nich nakoupíme v obchodě Verunce krásné naušničky (již dospělejší, protože už bude školačka) a nějaký ten dáreček pro mne, protože mám za chvilku narozeniny a pod vánoční stromeček.Nakoupené dárečky již máme a pak jsme se dohodly, že pojedeme s dětmi do Freportu a tam mají mikulášci rej.Ve Freportu jsme šli nejprve na oběd a pak jsme se rozběhli každá rodinka samostatně po nákupech. Holky si hrály mezi kuličkami a mě to najednou přišlo celý smutný, že si uděla čas jen na to, abych si u nich koupila dárečky a nic víc....Ve čtyři hodiny odpoledne již měla domluvený příchod delera a tak jsme jeli domů....Po cestě jsem přemýšlela, že mi zase blízký člověk ublížil a nějak mě to celé rozmutnilo.Dnes ráno zapnu počítač a přijde mi od nich zpráva s nabídkou na drahé vany.....Holky jak by jste to cítily? Šlo kamarádství do "háje zeleného" a důležitější je pro mou kamarádku byznys?Byla bych ráda, kdyby jste mi napsali svoje názory..jsem z toho moc smutná...Nezlobte se, že jsem se rozepsala..tohle přátelství pro mne moc znamenalo....PS: S touhle kamarádkou jsem prožívala její rozvod a všechny trable, které měla než se odstěhovala pryč z místa našeho bydliště.
Že by opět případ, kdy peníze kazí charakter? Víš, já vím, že se někomu může dálka zdát jako problém, ale u mě to omluva není. Já sama udržuji jedno kamarádství na dálku, jen přes mail a ICQ a funguje to krásně. A naopak spolužačky ze střední, které byly ty nej... holky, jsou ze stejného města a vidím je 1x ročeně. Není to o dálce, je to jen o lidech...
@ Myslím, že máš dobrý přístup. Pokud se ti ozve sama, je to dobré. Pokud ne, není zas tak o co stát
Holky, děkuji za odpovědi...po celou neděli mi bylo smutno, že jsem asi sama, kdo o to přátelství stojí...Moc jsem toho nenaspala...spíše se ve mne ještě v noci odehrával smutek, který jsem cítila.Já vím, že lidé se vyvíjejí a mění...Ať přemýšlím, jak přemýšlím...vyčkám, zda si milá kamarádka vzpomene, alespoň s přáním k novému roku. Pokud ji nebudu stát ani za tohle...přestala jsem pro ni hrát důležitou roli.Moc si od toho neslibuji, protože pokud dokázala tajit těhulkování 9 měsíců včetně narození chlapečka-znamená to, že kdybychom nejeli na nákup dárků do jejich obchodu-tak se to asi ani nedovím...Asi jsem slaboch, ale špinit se nechci...Jen je to kruté poznání, že přátelé se stávají známými a zároveň pro nás cizími. Postavení, penízky a "mamon" dokáží člověka hodně změnit.Holky moc díky...je fajn, když může člověk rozebrat svoje bolístka.Šárka
Cítím to tak, že přátelství se jako květina musí "zalévat" ,jinak uschne.Měla jsem velice blízkou kamarádku ,11 let!!A najednou jsem si začala uvědomovat sama sebe a nechtěla jsem už stát v jejím stínu.Bylo mi s ní dobře,ale necítila jsem se svá a navíc nekoukala zrovna libě na mého manžela a pak se stalo pár podpásovek a já se na to vykašlala. Asi tak po čtyřech letech jsem začala přemýšlet zda bych se jí měla ozvat a na vše zlé zapomenout,ale stále váhám...A proto si zkus představit,že by jsi s ní opravdu přerušila všechny styky,jaké by to asi bylo?A jestli by se ti ulevilo,nebo bylo smutno?Najít si nové opravdové kamarádky je dost těžké a zvláště, když už člověk není v pubertě, jde to fakt těžko.Na druhou stranu jsem zase já udržela přátelství s jinou kamarádkou a jsem za to moc ráda,je jediná , kdo mi zůstal z doby co jsem byla svobodná.Je to jen na tobě,třeba jí dej ještě šanci,a zkus jí brát takovou jaká je a myslím, že je jasné, že člověk se vyvýjí.A i tvá kamrádka má s věkem,kariérou atd. jiné potřeby.Držém ti palce ke správnému rozhodnutí
Taky mně to mrzí,ale jak se říká ,na lásku musí být dva a přátelství taky asi bych si s ní o tom taky promluvila ,ať to v sobě nedusíš a ádié ...
@Small Víš, je to moc smutné a těžké. Já taky měla hodně kamarádek o kterých jsem si myslela, že jsou ty nejlepší. Pokud jsem měla ještě čas a jezdila já k nim a volala jsem jim, tak to bylo úžasné. Teď mám Vojtíška a bydlím jinde než za svobodna a problém je tu. Jedna z nich má tedy dost těžkou práci a dělá 12. takže chápu, že toho času moc nemá a tak jsem moc ráda, že si píšeme maili. Ale ostatní na mě prostě zapoměli až na jednu, ta bydlí v Praze a stále mi volá a jednou za 3 měsíce za náma přijede na víkend. Ostatní mě snad už ani neznají. A když se už potkáme, tak jen slyším samé výmluvy proč nepřijdou na zvané návštěvy, proč není čas, a pod. Kolikrát mi je z toho moc smutno, ale já s tím nic nenadělám. A tak jsem se přestala vtírat a přestala jsem volat a psát sms. Když se neozvou samy o sobě, tak proč to uměle udržovat?
Ahoj Sari, taky myslim, ze uz nestoji za to s ni udrzovat kamaradstvi. Protoze kamaradky i kdyz se nevidi hodne dlouho a treba nejsou nejakou dobu v kontaktu, tak dokazou hned na kamaradstvi navazat a pokracovat dal. A pokud jsi na ni nevidela, ze je stastna, ze jsi prijela, tak to asi neni ta prava kamaradka. Ja mam takhle kamaradku od gymplu, vidime se malo (bydli 120 km), obcas si napiseme. Ale kdyz se jednou treba za dva mesice vidime, tak jsme proste k neudrzeni, vsechno si musime rict, proste vzdalenost nase kamaradstvi neznicila. Sice me nekdy hodne mrzi, ze nejsme bliz, ze se vidime tak malo. Ale presto vim, ze za ni muzu kdykoliv prijit a sverit se ji. A taky by se me dotklo, ze ti nerekla o miminku. To je vec, ktera se s nejblizsimi sdili a to by me teda vzalo asi hodne. Tak nesmutni, urcite mas nebo najdes lepsi kamaradku, ktere bude vic zalezet na tobe nez na penezich.
Ahojky, to mě moc mrzí... Ono je hrozně těžké udržet přátelství, když je mezi vámi 160 km a neochota komunikace z druhé strany. Aby to fungovalo, tak byste na tom obě musely pracovat...najít si ten čas, napsat mail, SMS - prostě být v kontaktu. Ona se pak hodně těžko hledá nit... Co se toho mimi týče, tak je to zvláštní. I kdyby jí to bylo blbý kvůli tomu, že ty jsi o mimi přišla, tak stejně musela vědět, že se to jednou dozvíš... Podle toho, co si napsala to vypadá, že zas až tak o tvé kamarádství nestojí. Asi nejlepší by bylo si s ní promluvit na rovinu...i když to určitě nebude příjemné. Držím palce
Já si myslím,že ona už to jako velké kamarádství nebere.Baví se s tebou jenom protože ti chtěla něco vnutit.Když ti neřekla o miminku nesdílela s tebou těhotensví,nenapsala ani z porodnice,tak si myslím,že už tě bere jen jako známou.A taky se stává,že když jsi s ní byla v jejim zlém období,tak tě prostě spojuje s tou dobou a ted když je štastná,tak se tváří,že byla vždycky štasná a ty jí to zlé připomínáš.
No, jo, plno lidí jsou kamarádi jen když jim teče do bot a ví, že jim pomůžeš. Řekla bych, že tohle je ten případ.Navíc s tou vzdáleností je to těžké - nejsem tak daleko od místa, kde mám kamarádky a přesto to pro některé je hrozná dálka + jiné zájmy (já mám děti ony ne atd.).Když ti řeknu, že své (teď už bývalé) nejlepší kamarádce jsem už několikrát říkala, ať zavolá kdykoli by chtěla někam zajít, že si čas udělám a přijedu - ještě nezavolala. Občas přijede k nám, ale spíš když se jí hodí tu přespat a zařídit si ještě něco dalšího.Moc nad tím nebloumám - kamarádku mám jinou a jsem v pohodě.
Teda to je zase příběh..Víš já se snažím jednat na rovinu a asi bych jí napsala,když by mi bylo nepříjemné se s ní o tom bavit,cože se jako děje,že je mi líto že už se nevídáme a že mě mrzelo že mi nedala vědět o mimi...Možná že se ti to o mimi bála říct z důvodu toho že ty jsi o mimi přišla...A pak najednou už se to prodlužovalo a už možná nevěděla jak na to...Těžko říct,radši bych si to s tím vyříkala,vůbec celou situaci,samozřejmě v dobrém a pokud jí na kamarádství aspoň trošku záleží,vezme to v pohodě,třeba se zamyslí a pokud je jí to jedno,tak je škoda aby ty jsi se tím trápila a to vlastně poznáš z její reakce...Je smutný že k takovým nijakým setkáním vůbec dochází..Dej vědět,co dál,jestli se to pohne k lepšímu...

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

20 %
14 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

55 %
38 hlasů

17 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 69 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40