Radost i zármutek ve dvou dnech... - diskuze

Ahoj drahé spolutěhulky. Ráda bych se s vámi podělila o události mého života za posledních několik dní. Asi jsem vám už psala, že z Gennetu mi přišly ne zrovna povzbudivé výsledky z krve. Dnes (18 tt) jsem byla na konzultaci s genetičkou a nakonec jsme přišly na to, že výsledky s největší pravděpodobností ovlivnilo zaniklé dvojčátko, které jsem původně měla mít a které se přestalo vyvíjet v cca 10 tt. (Druhé děťátko pokračuje normálně dál.) Podrobný UZ měl zaručeně potvrdit nebo vyvrátit možnou vadu. Díky Bohu je vše v pořádku a moje miminko je zcela zdravé. Takže odběr plodové vody není k mé velké radosti zapotřebí. Z tohoto podrobného UZ jsem se mimochodem už dozvěděla pohlaví miminka :-) Celý dnešní den jsem však absolvovala s velkou ránou v srdci, protože abych toho neměla málo, tak mi včera odpoledne umřel tatínek. Byl sice dlouhodobě nemocný, ale umíte si určitě představit, že na smrt rodiče se stejně nikdo nedokáže \"připravit\". Ještě v sobotu jsme za ním celá rodina byli na návštěvě a když jsme se za ním v neděli chystali znovu, tak nám zrovna volali z nemocnice, že právě umřel. A to se na to svoje vymodlené první vnoučátko tolik těšil! Snažím se ze všech sil to nějak ustát, protože je pro mě nade vše důležité to milované miminko, co nosím pod srdcem, ale veřte, že je to velká fuška! Pomáhají však asi těhotenské hormony, protože paradoxně ještě zvládám utěšovat a být oporou pro maminku a bratra, které ten zármutek tak nějak válcuje víc... Vím, že byste si asi rádši přečetly veselejší příspěvky...ale i toto k životu patří. Někdo odejde a jiné dušičky se zase díky nám za nedlouho narodí, že jo? Tak vám držím pěsti, ať máte radostnější dny... a važme si každého dne, který můžeme strávit s našimi blízkými.Pavla