působí Vojtova metoda na psychyku? - diskuze

ROZHODNE ANO!!!! jenom nevim jestli na psychiku diteta, ale na moji 100%, proste jsem ji nebyla schopna cvicit, ale nastesti jsme se z ni rychle vyvlikli

Já si myslím, že na tom určitě něco je. Sestřenka cvičila s malou od šestého měsíce, po dvou měsících přestalal,protože jak sama říkala, měla z pohodovýho a usmavavýho miminka jenom ufňukaný uzlíček nervů. Jakmile přestali byla Michalka zase v pohodě.

Ahoj vojtovka je super vec.Cvičili sme ju s Ivánkom a aj keby bol mrzutý tak by som to neriešila,lebo keď je motorický problém a nerieši sa tak dieťa može zaostávať mentálne

ahojky,my cvičily od dvou měsíců, prvních cca 14 dní brečela při každém cvičení, ale čím dýl jsme cvičily, tím to bylo lepší. Mě po měsíci cvičení dělala první cvik už skoro sama jen co jsem ji svlíkla. Od 6tého měsíce se mi u toho dokonce gebila nahlas Podle mě teda ale vojtovka blahodárně působí na prdíky, tím ja zabíraly břišní svaly, tak se mi při cvičení vždy krásně vyprdinkala.podle mě je nejdůležitější přístup maminky a rehabilitační. Prostě být v klidu, ukázat mimi že je to hra a ono to přijme.

U nás to bylo taky tak... Z počátku chodil rád, neb rehabilitační to až tak nehrotila, pak jsme ale dostali novou, že prý je všechno špatně, a od té doby řval a řval. Chodily jsme k ní cca dva měsíce a výsledek? Do dneška, je mu dva a půl, jakmile na něho chce šáhnout bílý plášť tak řev.... Zrovna minulý týden ho dětská lékařka nebyla pomalu schopná poslechnout...

já cvičila s malou od narození a do sedn¨mi měs .je pravda ,že kdykoli jsem ji svlékala ,začala být mrzutá a plakala,nevím jestli tušila co ji čeká.necvičily jmse také tak často měly jsem pět a šetskrát denně,cvičily jsme dvakrát až třikrát.

Pamatuju si že něco podobnéha tady psala jedna bolka - Nobby, její Vojtík byl taky u vojtovky uplakáneka i míň jedl. Tak to konzultovala z doktorkou a ubrali počty cviků.Vše se podřizovalo Vojtíkově náladě a všechno se vrátilo do starých kolejí.

To muze byt individualni. Kazdy je jinak citlivy a nekdo to snasi hur a nekdo ne. Mala na tom byla stejne jako vy. Stalo se mi z ni docasne uplakane nestastne miminko, dokonce se nam zacal spoustet v te dobe casto monitor dechu, upadala po cviceni do velmi hlubokych spanku. Ja se na to divat nemohla a prestala jsem s ni cvicit. Razem byla opet usmevava, klidna a vesela. Upozornuji, ze do te doby neplakala a od te doby taky ne. Ona je zlate dite Uz jednou jsem ti psala, co si o Vojtovce myslim. At si deti rostou jak maji predurceno, pokud to neni nejake opravdu tezke postizeni, nevidim ve Vojtovce smysl

my jsme cvičili od 3 měsíců do 12 měsíce.od začátku až do konce rehab pokaždé brečel při cvičení.Ukňouraný je už od mala má to doteď ale v jiné míře.Má to asi v povaze.Nevím jestli to v něm zanechalo nějaký strach z doktorů,ale pokaždé když vlezem někam do ordinace tak spustí řev a nemá rád pokladání na záda,protože jsem ho svlékala že jo a pak šel cvičit,tak nevím jestli to má nějak zažitý,ale pokaždé mi brečí i doma když ho položím.

S Ondrou jsem cvičila 7 let a nepřišlo mi, že by byl nějakej ukňouranej nebo protivnej.

S Rostíkem jsme cvičili přes rok,a nepřišlo mi,že by se to nějak odráželo na psychice,nebyl ubrečený ani jiný po cvičení....možná je to jedinec od jedince