Proč si myslíte, na základě čeho soudíte, že je většina rodi... - diskuze

Nikdy jsem to nezažila.

My máme ambiciozní babičku (tchýně). Tonda sotva vyjádří svojí potřebu a není schopen naprosto vůbec pracovat na řízené skupinové aktivitě. A ona nám pořád nutí nějákou angičtinu pro malé děti. Koukala jsem na to a je to vip angličtina za 3000/měsíc.A potom by s ním chtěla chodit na jogu pro děti :-)protože je Toník prý nadprůměrně inteligentní a je třeba ho rozvíjet. Což on jako inteluigentní je, ale zrovna tyhle koníčky jsou mimo něj. To není schopen zvládnout. A ona si to pro něj vysnila ještě než se narodil a na jeho momentální individuální předpoklady nebere vůbec ohled.Já bych ho chtěla dát do počítačového kroužku protože to je jeho zájem. Ale joga by mě fakt nenapadla...Ale řekla jsem jí at tam s ním jde na ukázkovou lekci, at si s ním taky trošku užije :-)

Mám ještě celkem malé děti a tak tohle zatím nevnímám ani moc nevidím. Vlastně jen u jedné paní, která svou holčičku hlásí do kdejaké Miss, už se tady o ní hodně psalo v novinách.. Nevím, no, prý to tu malou strašně baví a všude hlásá, jakou bude slavnou modelkou, ale mně se prostě krapet příčí podporovat její marnivost v tak mladém věku. Sotva začala chodit do školy...

No zažila jsem to vícekrát v práci. Někdy pak jednání s takovými rodiči je úmor, minimálně jim vysvětlit, že některé věci by měli řešit dle potřeb toho dítěte a ne sebe. Jasně, že každé dítě je jiné a potřebuje trošku jiný přístup, ale smutné je, když se dítě (nebo mladý skoro dospělý člověk) přístupem rodičů trápí.

ja na takoveho rodice narazila dost ostre a pouzil pri svem utoku a urazene jesitnosti nejhnusnejsi nastroje ,ja nemuzu za to,ze jeho dite je outsider a moje trubky jsou asertivni sobestacni a mimoradne se prosazujici jedinci s usmevem na rtech a vykulenejma nevinejma ocima a tudiz jim jejich grazloviny projdou zatim na vsech urovnich jinak mam zkusenosti jenom se v predhanejicich rodicich ci dite je vetsi genius a kdo co driv umi ci neumi apod...ale pokud me deti budou mit cirou nahodou na neco talent a chut ho navic opravdu rozvijet podporim je a nebude to mejma ambicema,ale prostě prosté vyhoveni lineho rodice,co byl ditkem jako obvykle ukecan a chce mit klid

Já jsem měla jednu takovou kámošku, ona se pak rozvedla a odstěhovala se z Unína, tak jsme se ztratily, tak pevné kamarádství to nebylo, abychom ho udržovaly na dálku.Ta byla brutální. Její dítě v 18ti měsících umělo napočítat do 10ti. V době, kdy stejně stará Maruška poprvé řekla MÁMA, Amálka recitovala básničky. Fakt mazec. Když byly u nás na trampolíně, tak ona na Amálku volala: \"Skač snožmo, skač po pravé, skač rychleji, skač jako žába...\" Tenkrát jsem jí řekla, ať se na to vyprdne, a dá si se mnou čaj, že se holky zabaví samy. Ona pak úplně nechápala, že si dovolím se dítěti nevěnovat a nevychovávat a nerozvíjet.Občas, když jsem srovnala Amálku s Maruškou, tak jsem propadala lehké depresi. Na druhou stranu, Amálka byla uvztekaný uzlík nervů, špatně spala, těžce nezvládala nácvik nočníku, sama se v podstatě neuměla zabavit. Maruška byla sice oproti ní pitomoučká, ale zato těžce v pohodě.Když jsme byly u logopeda, říkala paní logopedka, ať si dám pozor, že je Maruška hodně ambiciózní. Je, vím po kom. Teď mě nutí, abych s ní dělala úkoly a učila ji číst. Asi se budu muset stát ambicióznějším rodičem.