Probdělá noc - diskuze

Fakt už si musím postěžovat. Manžel jezdí už 3 měsíce vždy na celý týden pryč (od po do pá). Teď byl doma o svátcích - dokonce i na Štědrýden cosi bastlil u svého stolu - no aspoň byl doma. A po Silvestru že bude doma do neděle. Jenže doma byl jen na Nový rok a pak se deně po obědě zbalil a jel zase cosi vyrábět se svým bráchou. Domů se vracel třeba až v půl druhé v noci. A tak přišla neděle - sliboval, že o víkendu bude doma, takže jsme se řádně pohádali už ráno, když mi řekl, že po obědě zase jede k bráchovi. Kája je nemocný, takže jakoukoli pomoc bych uvítala. Abych neřekla, tak si s klukama asi 45 min. kreslil. Po obědě odjel, že se vrátí včas, abychom se aspoň viděli spolu než v pondělí ráno odjede. Ok - měla jsem na večer dost práce, tak jsem to brala. Jenže v půl jedenácté mi volal, že ještě něco dodělá a nejpozději za hodinu a půl bude doma. Dodělala jsem si své. V půl jedné se vzbudil Kája a plakal, tak jsem ho vzala dolů, že se jdu umýt - muž nikde. Když jsem šla s Kájou spát byla jedna. Vzala jsem si ho k sobě do postele, abych s ním mohla smrkat - takže jsem usínala a přemýšlela, kde je manžel (zda třeba nenaboural po cestě domů a nezmrzne někde), do toho smrkala Káju. Drahoušek dorazil domů někdy po půl třetí.Takže mu tímto děkuju za bezva noc - opravdu jsem přespalá...Fakt mě vytočil - nemluvím s ním a nebudu. Akorát přemýšlím jestli ti chlapi vůbec někdy dospějí k nějaké zodpovědnosti - prostě tohle mi hlava fakt nebere. A závěrem musím říct, že jsem tentokrát opravdu ráda, že odjel. Je pro mě snažší vše zvládnout sama, když s ničí pomocí nepočítám. (dneska mi pomohla zuzka, když vzala ven martínka, takže úplně sama vlastně nejsem).Tak jsem se vykecala - díky za trpělivost a jestli máte někdo doma podobný exemplář, dejte mi vědět - třeba mi to zvedne náladu. Nemám zdání jak takové situace řešit - nějak ho "potrestat" - otočí to pak vždycky proti mě a tváří se jako ten ublížený...