Práce s manželem - diskuze

meli jsme s manželem krámek (teda jseště máme, ale už v něm nejsme spolu :)) ze začátku to bylo super. Byli jsme pořád spolu a byla to sranda. Ale postupem času nastala ponorka. 24 hodin spolu denně, to se nedalo... Vydrželi jsme to 3 roky...radši jsem se nechala zaměstnat a máme opět krásný vztah

Já už jsem schopna úplně všeho :-).Co se šéfování týče, nejsem hierarchický typ. Nemám to ani nyní, kdo je schopný, řídí si svůj byznys sám. Nepotřebuje upomínat, říkat, co dělat. Samozřejmě se spolu vzájemně radíme, každý s každým, holky s holkama i kluci s klukama :-).

Před mateřskou s Cukříkem jsem dělala nadřízenou svým rodičům. Teda nic moc. Tlaky v práci, i doma. Nechtěla bych dělat šéfa nikomu z rodiny. Ani nikomu známému.

ne,ne,ne ..nikomu

Zkušenost nemám ale kdybych si mohla vybrat tak bych s rodinou nespolupracovala, přeci jen občas to nedělá dobrotu. To by bylo i s tím že bych rodině šéfovat nechtěla a nechat si šéfovat.Bych i měla strach co se stane když náhodou forma skončí, manželé najednou oba bez práce to asi není příjemný pocit.

Roky jsem dělala brigádu u táty, což obnášelo s ním pracovat v kuchyni v jeho hospodě...byla to celkem prča, ale můj táta je naprosto nekonfliktní člověk. Pak jsem rok pracovala s svým te´d už manželem na stejné pozici, kde jsme vyloženě spoluprACOVALI a to jsem občas měla pocit, že ho asi zabiju...ale věděla jsem, že je to dočasné...chlapy prostě neumějí dělat víc v+cí najednou- já si teda myslím, že se jim spíš nechce...a mě to hrozně vytáčelo, že jsem stihla udělat o dost víc práce než on a vlastně pracovala i za něj...Vést firmu bych já osobně nechtěla- maximálně firmu o jednom zaměstnanci...Dobrovolně ne, ale kdybych si měla vybrat, tak svoji ségru bych snasla za šéfku, protože ona je vůdčí typ, chytrá, sebejistá, všechno zařídí a má to hlavu i patu, takže bych určitě nikdy neměla pocit, že je moje práce zbytečná...a tátu bych taky snesla, ale tam by to byla spíš sranda...A šéfa bych nechtěla dělat nikomu z rodiny, já bych byla ten nejslabší článek...

Já šéfuju doma MichaloviPracovat bych s ním asi nechtěla,nerada bych,abychom měli ještě větší ponorku,než občas teď.Přece jen jsme spolu dlouho.Nechtěla bych dělat s nikým z rodiny a už vůbec bych nechtěla,aby třeba moje mamka byla můj šéf.To bych nedala

První dvě otázky Ano.To další je tak do 48 hodin.

s manželem občas spolupracujeme, ale je to spíš z nouze, pořád bych s ním dělat nemohla, neb on to dělá dobře a nenechá si vymluvit, že je to blbost, než to pochopí sám Jinak nevím asi z rodiny bych pracovat nechtěla s nikým, ani navzájem si šéfovat, tahat to domů, né díky...

Ne, ona jsme dominantní vůdčí typy. Jednou jsem spolu položili plovoučku a nebylo to dobré.My musíme pracovat tak, že každý svoje a pak si to vzájemně pochválíme.Ani s rodiny by to nešlo. Se ségrou bychom se zardousily po týdnu, s tátou ještě ten den. Maminku bych úplně udolala.

pracuji s mojí mamkou, je můj nadřízený. Dřív i se ségrou, ta byla na stejné pozici jako já. Dělnas u pásu. V podstatě jsme ve firmě všici. Já jako plebejec, moje mamka krapet poroučí i ostatním a děda šéfuje vrátnici. Co se týče šeredy-být na stejném pracovním zařazení jako já a já mu šéfovat, byl by do měsíce bez práce. A to myslím i píšu doslova a do písmene. Chlapa, co hodinu přemýšlí, jak a co udělat, potom to svým tempem, přes které nejede vlak,teprve odpracovat, posléze porád pozdní příchody do práce, půlhodina na svačinu je mu málo, to bych nesnesla.Prostě nemá na to, uživit se rukama ve fabrice Má to lepšejší když dělá sám na sebe.