Práce s manželem - diskuze

meli jsme s manželem krámek (teda jseště máme, ale už v něm nejsme spolu :)) ze začátku to bylo super. Byli jsme pořád spolu a byla to sranda. Ale postupem času nastala ponorka. 24 hodin spolu denně, to se nedalo... Vydrželi jsme to 3 roky...radši jsem se nechala zaměstnat a máme opět krásný vztah

Já už jsem schopna úplně všeho :-).Co se šéfování týče, nejsem hierarchický typ. Nemám to ani nyní, kdo je schopný, řídí si svůj byznys sám. Nepotřebuje upomínat, říkat, co dělat. Samozřejmě se spolu vzájemně radíme, každý s každým, holky s holkama i kluci s klukama :-).

Před mateřskou s Cukříkem jsem dělala nadřízenou svým rodičům. Teda nic moc. Tlaky v práci, i doma. Nechtěla bych dělat šéfa nikomu z rodiny. Ani nikomu známému.

ne,ne,ne ..nikomu

Zkušenost nemám ale kdybych si mohla vybrat tak bych s rodinou nespolupracovala, přeci jen občas to nedělá dobrotu. To by bylo i s tím že bych rodině šéfovat nechtěla a nechat si šéfovat.Bych i měla strach co se stane když náhodou forma skončí, manželé najednou oba bez práce to asi není příjemný pocit.

Roky jsem dělala brigádu u táty, což obnášelo s ním pracovat v kuchyni v jeho hospodě...byla to celkem prča, ale můj táta je naprosto nekonfliktní člověk. Pak jsem rok pracovala s svým te´d už manželem na stejné pozici, kde jsme vyloženě spoluprACOVALI a to jsem občas měla pocit, že ho asi zabiju...ale věděla jsem, že je to dočasné...chlapy prostě neumějí dělat víc v+cí najednou- já si teda myslím, že se jim spíš nechce...a mě to hrozně vytáčelo, že jsem stihla udělat o dost víc práce než on a vlastně pracovala i za něj...Vést firmu bych já osobně nechtěla- maximálně firmu o jednom zaměstnanci...Dobrovolně ne, ale kdybych si měla vybrat, tak svoji ségru bych snasla za šéfku, protože ona je vůdčí typ, chytrá, sebejistá, všechno zařídí a má to hlavu i patu, takže bych určitě nikdy neměla pocit, že je moje práce zbytečná...a tátu bych taky snesla, ale tam by to byla spíš sranda...A šéfa bych nechtěla dělat nikomu z rodiny, já bych byla ten nejslabší článek...

Já šéfuju doma MichaloviPracovat bych s ním asi nechtěla,nerada bych,abychom měli ještě větší ponorku,než občas teď.Přece jen jsme spolu dlouho.Nechtěla bych dělat s nikým z rodiny a už vůbec bych nechtěla,aby třeba moje mamka byla můj šéf.To bych nedala

První dvě otázky Ano.To další je tak do 48 hodin.

s manželem občas spolupracujeme, ale je to spíš z nouze, pořád bych s ním dělat nemohla, neb on to dělá dobře a nenechá si vymluvit, že je to blbost, než to pochopí sám Jinak nevím asi z rodiny bych pracovat nechtěla s nikým, ani navzájem si šéfovat, tahat to domů, né díky...

Ne, ona jsme dominantní vůdčí typy. Jednou jsem spolu položili plovoučku a nebylo to dobré.My musíme pracovat tak, že každý svoje a pak si to vzájemně pochválíme.Ani s rodiny by to nešlo. Se ségrou bychom se zardousily po týdnu, s tátou ještě ten den. Maminku bych úplně udolala.

pracuji s mojí mamkou, je můj nadřízený. Dřív i se ségrou, ta byla na stejné pozici jako já. Dělnas u pásu. V podstatě jsme ve firmě všici. Já jako plebejec, moje mamka krapet poroučí i ostatním a děda šéfuje vrátnici. Co se týče šeredy-být na stejném pracovním zařazení jako já a já mu šéfovat, byl by do měsíce bez práce. A to myslím i píšu doslova a do písmene. Chlapa, co hodinu přemýšlí, jak a co udělat, potom to svým tempem, přes které nejede vlak,teprve odpracovat, posléze porád pozdní příchody do práce, půlhodina na svačinu je mu málo, to bych nesnesla.Prostě nemá na to, uživit se rukama ve fabrice Má to lepšejší když dělá sám na sebe.

Tak já chvilku dělala s mou mamkou v Tescu a trošku mi to vadilo.Jinak jo firmu by jsme s manželem klidně spolu vést mohli,toto by mi nevadilo.Ne nechtěla bych rodinného příslušníka za nadřízeného.Nikomu z rodiny bych nechtěla dělat šéfa.

Já jsem s manželem pracovala a bylo to super. Mohli jsme spolu chodit na obědy. V práci byla legrace... fakt mě to bavilo. Rodinného příslušníka bych asi za nadřízeného nechtěla. A stejně tak bych nikomu z rodiny asi nechtěla šéfovat.

pracuju se svým nevlastním taťkou, tam je to v pohodě :-D se svým mužem bych pracovat nechtěla, ale to úplně z jiných důvodů, než že bych s ním nevydržela s mým ex jsme se poznali v práci a nějakou dobu jsme spolu ještě pracovali, než jsem pak odešla na mateřskou, byl dokonce můj nadřízený a v pohodě šéfovat někomu z rodiny bych nechtěla, taťka šéfuje mi, to mi vyhovuje

od konce - nechci šéfovat nikomu, nejsem šéfovací typ.pracuju pro mýho otce, s ním je pohoda.s chlapem si nedovedu představit, jaký by to bylo.

ja tak pracovala s rodinou a pohoda,kazdy mel na starosti neco jineho a tudiz jsme se extra neprudili...a s muzem by to bylo to same...vlastne i ted neustale spolupracujeme,a kazdy dela neco jineho

brzy me to ceka, tak potom napisu dojmy, snad to bude v pohode...