Tak to Vám tu musím napsat, i když nevím, jestli se mi to podaří popsat tak vtipně, jak to bylo vtipné v reálu. No začlo to tím, že jsem s Míšou, Danečkem a Jolkou jela zaplatit plavání... a jelikož jsem si myslela, že hned pojedu domů, nevzala jsem pro malou poprvé žádné věci (vždy jsem je s sebou měla a nikdy jsem nic nepotřebovala)a kdybych pak někde ještě jela, stavila bych se pro věci domů. No jenže po tom zaplacení, jsme si říkaly, že by bylo fajn zajet si s dětma někam do obchodního centra pokoukat po posledních dárečcích. A tak jsme jeli do porubského Tesca... Už když jsme přijížděly, tak z garáží vedla šílená kolona aut, která skoro stála a jen občas popojela o nějaký ten metr...jenže marné, už jsme to nemohly otočit a tak jsem musela v těch garážích zaparkovat... Míša zašla pro košík a naložily jsme do něj oba prcky... Jolanku se sedačkou dovnitř košíku a Daneček seděl fešácky ve své sedačce jakobych nahoře na košíku..no škoda, že jsem neudělala fotku...ale prcků byl plný košík No v Tescu lidí jak škaredých myší... ale nakoupily jsme nějaké řízky, nějakou tu skleničku pro děcka na jídlo a Míša pro svého přítele pyžamo na Vánoce... tak si tak jdeme a plno lidí se koukalo, jak si ty naše ratolesti legračně vezeme v tom nákupním košíku ...najednou slyšíme, jak někdo volá " maminkooo, maminkooo" no sympaťák nám podal papučku od Danečka, co jsme po cestě vytratily no a pak jsme šly k pokladnám...vyložily všechny věci na ten jezdící pult...já jsem si zaplatila svoje, Míša svoje...sotva jsme vyjely od pokladny, tak mi Míša říká" Koukej, co tu je pověšeného u bundy na tom košíku"... no a co myslíte, že tam bylo? Tak zůstalo tam zavěšené to pyžamo... na té rukojeti košíku a tak zašité, že jsme si toho při vykládání zboží nevšimly a ani ta pokladní to neviděla...tak jsme pelášily pryč jako nikdy...samozřejmě nenápadně no a Míša, že bysme si tam mohly zajít na oběd...jenže já neměla pro malou ty věci, ani plínku, lžičku, čaj..jediné co jsem měla bylo mlíko...tak jsme si sedly do toho jídelního koutu...no kdyby nás někdo pozoroval... agentky jak prase...šachovaly jsme tam s děckama, přehazovaly je v těch sedačkách... no nakonec jsem si šla půjčit lžičku a dala malé tu skleničku..zaliskaná všude kolem, takže mikinu jsem mohla prát,neměla jsem ani plenu na utření, tak jsem ji utírala do papírových kapesníčků :-D Daneček byl moc hodný, pořád nám něco vykládal...no nic donesli nám jidlo...já jsem musela jíst s malou na klíně, protože byla protivná, Míša se v klídku najedla, mezi tím nám pořád něco padalo na zem..tu dudlík, tu kapesník...no a pomalu byl čas jít domů...tak zase obléct prcky, dát je do sedaček a vyrazit...malé už se to nelíbilo a už byla nevrlá a Daneček občas taky zaplakal...no a zase nějaké volání...tentokrát nám spadla čepice od Danečka :-D...no agentky...kdybyste viděli ten košík..plný mimin, které byly obložené, masem, jídlem, bundama :-D...a furt nám něco padalo...no konečně jsme byly u auta...a fajn, říkám si, kolona zmizela, tak vyjedem hned...omyl...jen co jsme vyjely u výjezdu se zase začla tvořit kolona..tak jak jsme spěchaly, tak jsme tam zadřely...do toho děcka v aute řvaly...jeden přes druhého, rvalo nám to uši...za chvíli byl naštěstí klídek, malá usnula, jen Danečkovi se nějak nechtělo, ale po pár minutách to vzdal a usnul taky a tak jsme v klídečku dojeli k Míši...já jsem říkala, že je jedna hodina a manžel měl končit ve dvě a protože Míša bydlí kousek od jeho práce, pozvala mě k nim a že tam můžu do dvou počkat a pak pro něj jet... tak jsme vzaly prcky a šly k Míši...oba ještě chvilku spinkali v sedačkách...prve se vzbudila Jolka, tak Míša mi ji přebalila, užívala si, že se na chvilku stará o holčičku a pak jsem jí dala zbytek jídla z té skleničky..vzbudil se Daneček, tak ho šla Míša taky přebalit, pak šel do chodítka a malá seděla v sedačce a oba dva koukali na pohádky...a Daneček v tom chodítku přišel k Jolance a chytil ji za ručičku...to bylo tak krásné...jen škoda, že nebyl po ruce foťák ...no hodinka uběhla jako voda a musely jsme vyrazit, ale na krásně šíleně strávený den nikdy nezapomenu a v tu chvíli to bylo všechno tak srandovní...doufám, že takových veselých dnů bude ještě hodně ..tak doufám, že vás to moc nenudilo a díky, že jste to přečetly až sem