pomoc po porodu - diskuze

Jak to bylo u nás: Porody jsem měla po roku, oba rychlé, bez problémů. Po prvním jsem byla sama doma a aby to nebylo málo tak celý týden, manžel jezdil na celý ten týden na Slovensko, po dalším, manžel měl měsíc novou práci, tak volno by nedostal, ale neva, zvládla jsem to i tak a řekla bych, že problém nebyl.

Manžel byl se mnou doma už pár dní před porodem a bylo to k nezaplacení - úplně mi ty poslední dny nedočkavosti krásně zpříjemnil a byla to pro mě velká podpora.Po návratu z porodnice byl s námi první týden ještě doma, zajistil vše potřebné, nakoupil, pomohl mi strašně moc. A jeho přítomnost byla pro mě moc důležitá, nepřipadala jsem si na všechno sama Rodiče máme daleko - a můžu říct, že i když máme krásný vztah s rodinou, tak bych opět preferovala jen manželovu přítomnost. Slyšet hned o začátku - byť i dobře míněné rady - by mi asi moc nepomohlo

Náš taťka měl dovču tden od porodu, na mně vyšli jen dva dny. Doma jsem byla sama, ale moje rodiče mi nosili obědy asi měsíc. Na jednu stranu jsem byla ráda, alespoň jsem dokázala vše sama.Tchýně se ani nesnažila pomoc.

můj manžel byl se mnou hned po poorud ještě týden doma a ten další týden moje mamka.... musím říct,že bez nich by to bylo fakt dost těžký....ale záleží na každé mamince,já byla totálně vyplesklá a fakt jsme nevěděla co dřív.... určšitě i příště bych to uvítala

mám 3 děti a žádnou pomáhající babičku ani nikoho jiného, vždy jsem to zvládla sama a bez problémů, ani mě nenapadlo, že bych potřebovala s něčím pomáhat a hned od začátku jsem si své děti krásně užívala, kdybych mohla, tak si tu dobu zopakuji

Mě nabízela pomoc moje maminka, ale nakonec jsem pomoc odmítla. Manžel chodil do práce a já zůstávala doma sama. Byla jsem hodně unavená a Helenka byla moc hodné mimi - pořád spinkala, takže jsem celé dny polehávala s ní. Proto jsem byla ráda, že mamka nepřijela. Přišlo by mi divný chrupkat s malou, aby mamča posedávala okolo. Navíc, abych byla zcela upřímná, těžko jsem mamču po porodu snášela - hormony udělaly své. Jediné, co jsem využila a fakt mi to pomohlo, když někdo uvařil - to jsem nestíhala a nevydržela jsem po porodu dlouho stát - měla jsem hodně vnitřního šití. Letos na podzim čekáme druhé mimi a mamka si na to rezervuje dovolenou zas. Jestli jí využiju nebo nee, tak to uvidíme až to bude aktuální. Každopádně připravuju zásoby jídla do mrazáku, abych se pak nemusela stresovat...

ja jsem sla domu tak jak se chodi a pritel mel dovolenou,a el moc mi nepomohl, spis moje mamka, ktera vzdycky na chvilku prijela a uklidila a navarila...

Když se narodil Rostík vzal si manža 14 dní dovču (chtěl něco dodělat v bytě než nás pustí a potom s náma být ještě týden doma)nakonec jsme kvůli poporodním komplikacím (Rostíkovým) šli z porodnice přesně v den kdy taťkovi dovolená končilaa zvládali jsme to parádně,teď je dovolená plánovaná až když nás pustí (naštěstí není stanovenej termín)

já jsem teda moc sama nezvládala, 10 dní mi pomáhal manžel a pak jsem asi v malýho 4.týdnu volala SOS mamce aby na pár dní přijela už jsem se sotva vlekla..ale záleží taky na mimču

Určitě jsem pro, aby manžel zůstal doma, alespoň týden až 14dní, zapojí se do procesu, pomůže Ti, psychicky i fyzicky, mne to pomáhalo hlavně psychicky, a i teď to budu tak chtít. Budu mít teď druhé, a Eliška je ještě malá, tak než si utvoříme ten systém, uvítám pomoc, nestojí Ti to za to, být pak nervózní a unavená. Určitě, ať s Tebou někdo je a pomůže Ti.