pokračování krize od ičinky - diskuze

Tak taky přidám troškou do mlýna. Krize se opravdu projevila a to už loni, i když většina lidí si toho všimla až nedávno. U mě to vše začlo tak, že jsem ze zdravotních důvodů musela dát výpověď v bývalé práci v roce 2006. V té době jsem už ale měla několik splátek a úvěrů, a tak mi to pomalu začalo padat na hlavu. Šla jsem na pracák, kde jsem byla celý ten půl rok, ale díky svému zdravotnímu omezení, které zní alergie na klimatizaci, jsem prostě práci nesehnala a to jsem z Prahy, mám maturitu, poté ještě rok AJ, v té době mi bylo 23, byla jsem bezdětná a stejně jsem práci nenašla. Takže jsem byla tímto donucena podnikat. Poznala jsem současného přítele a společně jsme si otevřeli prodejnu s chovatelskými potřebami a psím salonem. Když jsme v srpnu 2007 začali zdálo se, že se to chytí a bude vše dobré, já se starala o prodejnu, přítel dlouhodobě marodil a moje mamka stříhala v salonu, takže jsme měli práci všichni. Jenže loni v srpnu se to začalo postupně zhoršovat a zhoršovat, že jsme teď nuceni k 31. 3. prodejnu i salon uzavřít, nejsme už totiž schopni platit nájem a o organizaci se nemá kdo starat, protože já jsem doma na rizikovým. A představte si, že jsem si myslela, že když musím být celé těhu doma, tak že mi stát dá nějakou korunu. To jsem se ale šeredně spletla. Jsem OSVČ a z neznalosti jsem si neplatila nemocenskou a proto mi stát nedá doslova ani korunu. Prý bych něco mohla dostat pouze v případě, že se otec dítěte zřekne!! Takže teď jsme v situaci, kdy jsem já bez práce, bez peněz, mé měsíční náklady jsou 20 000, mamka bude bez práce, tu už nikam nevezmou a přítel nás teď musí chudák včechny uživit. Když to tak měsíšně počítám, tak náklady máme kolem 60 000, tak jsme kolem 30 000 měsíčně v mínusu. Radši ani nepřemýšlim, jak to bude, až se mimi narodí. No kdyby se nad tím člověk denně babral, tak je tak akorát na mašli