pojištovák-nedá mi to - diskuze

hmm, já jsem asi typický příklad toho, že pod pojmem pojišťovák si představím přehnaně asertivního člověka, co mi něco nutí. nejde ho přerušit ani odmítnou a ani mi nakonec nechce říct, z koho moje telefonní číslo vydoloval já ty lidi teda spíš obdivuju, že takovou to práci dokáží dělat - jakože zvládají ty monology a to přesvědčování, já bych se při prvním zlým pohledu dala na ústup

Já chápu že je to zaměstnání jako každé jiné, ale když si mě zavolá pojišťovák, který netuší o tom co je to indexace pojištění, který netuší ani zbla o tom jaké se vytáří rezervy na výplatu pojistného plnění a tvrdí mi cosi o tom že všichni vlastně solidárně v jednu chvíli spoříme na ostatní, který mi popisuje přibližně 2 produkty z pojišťovny protože z nich má největší prémie a že tenhle produkt má 80% obyvatel a všichni jsou s ním absolutně spokojení... Nevěřím ani finančnímu poradci ani pojišťovákům. Protože je to zas a jenom o povaze lidí, kdy počítám že tak cca 5% z nich to dělá opravdu pro lidi aby jim ulevil a ušetřil a zbývajících 95% zase jenom pro sebe a své peníze. Nezávidím těm lidem, nezávidím jim ten tlak od vedení kolik smluv musí uzavřít, v jaké hodnotě a co vlastně už nenabízet :( Je to nevděčná práce. Nezavděčíš se ani lidem, ani vedení

Jako je, ale to povolani si vybrali, to jim nikdo nepridelil.Ja jsem na ne vzdycky slusna, fakt se snazim, protoze chapu, ze to maj tezke, ale kdyz oni jsou jak nahluchli. Rikam, mam 7tis rodicak, nemuzu nic davat bokem. A pojistovak BLA BLA BLA mele svoji. Ja: Nemam cas, prosim, poslete mi kdyztak mejla, place mi miminko, projdu si to vecer v klidu. BLA BLA BLA jen minutku BLA BLA BLA podepsat smlouvu BLA BLA BLA. Ja: Ne. Naschledanou.

Tak mě vadí, když se mi někdo vyloženě vnucuje. Zažila jsem pojišťováka, který mi tvrdil, že pán co jsem s ním uzavírala důchodový už to nedělá a pořád chtěl dojít. Volal mi asi tak měsíc několikrát do týdne. Marně jsem mu vysvětlovala, že nemám čas, tenkrát jsem chodila do práce a dělali se přesčasy.Byl nechutně vlezlý. Letos na jaře se ozval další se stejnou záminkou a tak jsme se domluvili a dopadlo to tak, že jsme udělali smlouvu na pojištění synů. (Ondrovi teď totiž stará pojistka bude končit a Petřík měl jen nějaké základní pojištění, protože jsme ho uzavírali když byl miminko). Teď se ozval další na Ondovo stavební spoření. Sice jsem ho neodmítla, ale říkala jsem si, že to bude nejspíš na dlouho a vadilo mi, že to zasahovalo do času kdy chodíme ven a tak jsem mu řekla ať příjde dřív, ale to mi zasahovalo do doby, kdy Petřík spí a já mám popolední klídek. Prostě mi ta návštěva narušovala denní program. Taky si kolikrát říkám co to je za člověka. Vůbec ho neznám a pouštím si ho do bytu. Někdy mám obavy, aby se mi něco nestalo.

Já osobně je rozlišuju na dva typy, jeden sedí za stolem a čeká až někdo jako já dojdu si sjednat a nebo si to objednám a druhý typ co lozí po domech a nebo otravuje po telefonu. Mám snad dost svého rozumu abych se šla zeptat na to co potřebuju a nepotřebuju aby mě někdo lezl až do bytu a přesvětšoval že něco nutně potřebuju a nebo že to co mám je naprosto na prd a že nabízí lepší.

určitě ta vlezlost je bohužel nešvar většiny poradců v dnenší době, s tím sváma naprosto souhlasím, mně kdž klient řekne ne tak přes to u mě nejde vlak a rozloučím se s ním.u některých ne znamená bohužel jen ještě víc se vnutiti mně se to stává, řeknu do telefonu ne s tím že v tom dělám a beztak do mě hučí,taky jsem někdy dost vytočená.ale v dnešní době je tzo vlastně podobný jako reklama, která vám běží v televizi, rádiu, pořád dokola, taky se snaží výrobci vnutit své produkty,jestli víte jak to myslím

mě vadí, proto, že se prostě vtírají úplně až do bytu stůj co stůj, když se budu chtít pojistit ráda si zajdu do nějaké pojišťovny, nebo si to sjednám přes internet, nevím proč by měl někdo lézt k nám domu a něco mi tu nutit