Ahoj holky, tak jak již víte, jsem nemocná. Bolení v krku a celkově na nic. Začalo to v sobotu. V neděli jsem celý den ležela, a Martin se staral o malou i o mne. Dojel do Globusu pro oběd, vařil mi čajíčky, nechal mne v klidu spát a prostě jen jsem zírala, pral a věšel prádlo apod. A byli jsme domluveni, že si dnes skočím k dr. a že přinesu nejspíš paragraf, aby zůstal ještě nějaký den doma. Dnes když jsem jela od dr. tak jsem byla tak ráda, jak se stará, jak je hodný, a že se mu něčím také odvděčím až mi bude lépe. Přemýšlela jsem co mu koupit apod. a také jak vám to sem vše napíšu, abych se mohla také pochlubit. No a když jsem přišla domů a řekla že mám paragraf do středy, tak jen hmm.. pak volala jeho máma a on takové: no budu doma do středy, no musíme to nějak vymyslet, má prý angínu...atd. Když dovolal, ptala jsem se, proč se jeho máma zajímá o to, do kdy bude doma, jestli s tím má nějaký problém, a on že ne, ale že se musí dle toho zařídit, kvůli zboží. Abyste tomu rozuměly, jeho mamka má prodejnu na zboží voda topení plyn, a Martin dělá u jednoho velkoobchodu také na toto zboží a jak jezdí, tak mamce všude možně zboží nakupuje. No prostě, bez něj by se asi \"neuprdli\" a to tam má k tomu ještě svého chlapa, a Martinovo bráchu, ale vše, co jeho máma potřebuje, zařizuje Martin. Nevím, jestli jsem paranoidní, ale připadá mi to, jako by ještě byli naštvaní, že to snad dělám naschvál. Že mají zase problém navíc. Když jsem se na to Martina zeptala, tak mi řekl, no původně jsem jim měl zařídit od naší firmy(firmy, kde teď pracuje) auto, aby jim dodala zboží, a takhle to nezařídím. Říkala jsem mu, tak to můžeš zařídit po telefonu ne? A on tam něco bublal, a pak že stejně by to auto bylo prázdné, a tak a mne jen mrzí taková pitomá poznámka, a připadám si ještě vinna za to, že marodím a on nemůže jít do práce, říká, že mu to nevadí, ale ten výraz je divný. Pak zase poznámka, že měl jet ve středu na školení, a já bych ho teď nejraději poslala někam, ať si jde třeba do pr..., že já si tu malou pohlídám. Ale nechci dělat scény a raději píšu vám. Příště ať si jde s malou k dr. sám, když mu to bylo za těžko, tak jsem šla já a něco tam samozřejmě chytla a v těhu a s cukrovkou, co tak asi můžu brát za léky. Holky, mne to tak mrzí, taková kravina, ale já to z té jeho mamky cítím, a z něj taky, jak jim to překazilo plány, a cítím se z toho provinilá. Jsem asi bláznivá těhule