po dnešku mám krizi taky, obrovskou&s11; - diskuze

byli jsme na rehabilitaci u jiné fyzioterapeutky, protože ta naše je měsíc mimo. náhradnice měla jen zkontrolovat techniku cviku, jenže mi začala vykládat, jak malej dělá všechno špatně, jak by už měl umět to a ono (to je novina, proč tam asi chodíme), a jak bych s ním měla cvičit ještě tenhle a onen cvik. když vynechám fakt, že začala o půl hodiny později, tak nechápu, proč se pouští do nějakých soudů, když nezná kontinuitu celého našeho vývoje a cvičení. a ještě mezi řádky to vyznělo, že to flákám a necvičím s ním. to mu mám urvat ruce, když mu to prostě nejde? cvičíme fakt poctivě, vynecháváme jen po očkování. narvala nám dva nové cviky, u kterých bych musela být chobotnice, abych malýho udržela. na ně se fakt vykašlu, přijde mi to najednou na prcka moc nového, bysme nedělali nic jiného než cvičili, počkám až se vrátí naše fyzioterapeutka. korunovala to tím, když asi třikrát doporučila, aby se cvičením pomáhal tatínek, že v jednom to jde těžko, a já jí třikrát odpověděla, že tatínka nemáme. nána jedna empatická. jen jsem zírala s otevřenou pusou. k tomu jsem v noci spala jen dvě hodiny, takže jsem byla úplně hotová a v autě se rozeřvala se divím, že jsme cestou zpátky nebourali. kdybych neviděla, že to malýho fakt někam posouvá, a ještě nás v úterý nepochválila doktorka, tak mě ten přístup dost demotivuje.