pevné objetí - diskuze

Na každý velký vzdor dětí doúporučuji techniku pevného. Pokaždé když to použiji, děkuji p.Prekopové ta tuhle úžasnou techniku. Mám dvě děti: 3,5 a 1,5 let. Starší holčička je velmi silné dítě (fyzicky i psychicky) a tohle je opravdu jediné, co funguje. Prostě ji v tom nejhorším stavu chytnu, přitisknu k sobě a držím. Někdy už ji neudržím,takže ji opravdu regulérně musím zalehnout. Zvnějšku to musí vypadat dost drasticky, ale ten kdo má doma děti, co ve vzteku rozbíjí věci, mlátí sebou či do někoho jiného, rychle pochopí, že tohle je opravdu největší láskyplná věc, kterou mohu pro své dítě udělat. U toho ji samozřejmě říkám, že se zlobí, je smutná atd. (popis jejích emocí), neberu ji je ani je nazakazuji. Pouze ji jasně sdělím, že chování, které to provází není přípustné a, že vidím, že sama svůj vztek nezvládá. A že od toho jsou rodiče, aby se mohlo vyvztekat u něj a neubližovat u toho někomu nebo něčemu. Samozřejmě, že se mně snaží bít, na to řeknu, že bití ne, že může plakat, křičet, říct vše co chce a ruce ji držím. Potom zkouší pokusy, že chce čůrat, že ji to bolí, že se dusí atd. ale na to moc nereaguji a říkám ji, že ji pustím, až bude klidná a bude mezi námi opět láska. Zní to jako klišé, zpočátku jsem měla problém to říct, ale je důležité ji nikdy nepustit, dokud to opravdu nepřejde. Občas to trvalo dost dlouho. Pro mně to bylo obzvlášť těžké, když u toho začal plakat malý, ale nechala jsem ho být, věděla jsem, že dcera mně v tu chvíli potřebuje více. Navíc opravdu ocenila, že jsem ji v té situaci neopustila kvůli někomu jinému. A ikdyž to zpočátku vypadá děsivě a beznadějně, najednou ten strašný vzdor skončí a malá řekne \"Maminko, já tě mám ráda\" a když ji pustím, v náručí zůstane dál a vidím, jak moc se ji ulevilo. Mnoho lidí říká, že my sami chceme, když jsme rozlobení, být sami, ale myslím, že je to jinak. Nikdo z nás, nebo teda málokdo, poznal pevné objetí na sobě, takže nemá s čím srovnávat. Já, když jsem v tom sama (a mám pocit, že chci být sama)tak se užírám a neumím se té negativní emoce zbavit. Jednou (bohužel zatím jen jednou)se nám to podařilo s manželem a místo typického konce hádky, kdy si jde každý po svém (ať po sobě neřveme)jsme zvolili pevné objetí. Obrovský zážitek !