Obdivuji všechny, které stíháte v šestinedělí vařit . Já dne... - diskuze

@carllo Tak to je mi líto.. k naštvání nemá důvod (dle mého.. i kdyby tu zkoušku neudělal, tak to přece není tvoje vina).Možná si myslí, že vše zvládáš bez problémů a nepotřebuješ pomoc.. ale určitě by bylo dobrý si o tom popovídat (hlavně v sobě nic nedusit, pak člověk vybuchne i kvůli maličkostem). Přeji hodně štěstí a zlepšení situace.

@agafja tak o tom mi ani nemluv. Tatík semnou už přes týden skoro nepromluví a já netuším proč. Nejsem si vědoma toho, že bych mu něco udělala, nebo řekla. Jediný důvod který mě napadá pro jeho naštvanost je ten, že nejspíš neudělal zkoušku z angličtiny ( dělá si vejšku při práci ) a musí si dát náhradní termín. je mi líto, pokud to neudělal, chci, aby tu školu měl, vím že je to jeho sen a taky to dělá kvůli práci, takže vlastně i kvůli nám, ale já za to přece nemůžu, jestli to nenapsal. Je pravda, že když jsem byla v porodnici, tak se staral o malýho a pak byl ještě týden s námi doma, tak se neučil, protože byl pořád se starším synem. Nevím, zda je to tento důvod, ale pokud ano, tak je to nefér, to já bych mohla být taky naštvaná, protože když se nám narodil první syn, tak jsme se starali oba, tatík i krmil ( neměla jsem mlíčko a ani teď ho nemám ), koupal, přebaloval, choval ( i v noci, protože malej nám hodně měsíců proplakal ) no a teď si kolem maličkýho dělám vše sama ( teda tchýně občas pochová, nebo by pohlídala, to jo ), ale tatík ho jednou koupal, 2x přebalil a 2x choval na odkrknutí, jinak vše dělám já. Před porodem říkal, jak bude alespoň první 3 týdny vařit a uklízet a já budu jen s dětmi a prd, uklízím a vařím taky já ( teda snažím se, taky už to nejde tak jak dřív, když má malý bolení nebo tak, tak ho chovám, přece ho nenechám uřvat ). Já chápu že má školu a sní spojené povinnosti a že jak může tak se věnuje staršímu synovi a chodí do práce ( většinou má noční, občas ranní, a někdy i 24, takže taky chodí domu utahaný a je rád, že je rád) tak se ani nesnažím mu něco nařizovat nebo vyčítat, že s malým nepomáhá, ale mrzí mě to. to jo. A co mě mrzí asi nejvíc, je to, že semnou skoro nemluví a já fakt nevím ten důvod. dřív mi z práce několikrát psal nebo volal a teď napíše max. 1 a to jen stroze ahoj, jak se máte?. když jde do práce nebo z práce, tak řekne mezi dveřma ahoj a jde, normálně mi dal vždycky pusu a teď nic. Minule dal pusu staršímu synovi a mě ani maličkému ne. Třeba si to moc beru díky tomu, že jsem v 6ti nedělí a blbnou mi hormony, ale fakt to zamrzí a zabolí, kdyby alespoň přišel a objal mě nebo dal pusu nebo řekl, že mě má rád, ale nic. Hlavně že pořád říká jak je malej zlatej, že se při něm vše stihne v klidu, že nevyžaduje pozornost, ale že ho třeba 2 hodiny v kuse chovám, neb má bolení a pláče, že mě bolí ruce a berou křeče to nevidí. Ještě si v klidu s úsměvem před svýma rodičema prohlašuje, že k malému teda v noci rozhodně nevstává, aby ho choval, že se otočí a spí dál. ale ono to není o chování, malej chce hlavně najíst a přebalit a že ho pak 15-20 minut chovám, než usne, no bože no. včera jsem šla třeba na WC, malej byl v postýlce a najednou řev, myslíš, že se uráčil vstát a utěšit ho? ani náhodou, nechal ho řvát a v klidu se vedle v pokoji učil, takže jsem šla opět já a 2 hodiny chovala, protože nebyl k utišení ( ani na ten záchod člověk v klidu nemůže)