Diskuzní klub o těhotenství, porodu a péči o dítě

Plánovaný porod

Můj porod byl plánovaný kvůli mým zdravotním potížím s očima, a to na 4. 4. 2007. Už měsíc jsem se dopředu bála, jak to bude probíhat. Nikdy jsem žádnou operaci nepodstoupila a toto dle všech lékařů je velká operace. Den předem ráno jsem šla do porodnice, udělali mi ještě pár vyšetření (ekg, ultrazvuk, gyn. prohlídka), a pak jsem byla celé odpoledne sama o hladu na pokoji. Těšila jsem se, že tam bude někdo se mnou, protože tam byla taška, ale tu záhy odvezli :-( V den porodu jsem vstávala v 5hodin, pak se na mě byli podívat doktoři, sbalila jsem si věci a odnesla si je na JIP. Do prvního šuplíku jsem dle rady dala mobil, abych ho měla později po ruce. Pak jsme se sestrou jeli o pato výš, kde jsem se úplně vyslékla a lehla si na vozík a ona mě přikryla zelenou plachtou. Za chvíli přišla jiná sestra, která se mě ptala jakou chci anestezii, jestli celkovou, nebo spinální. Chtěla jsem tu, kdy jste vzhůru a necítíte půl těla. (Ležela jsem na předoperačním pokoji). Přišla ta první sestra a ovázala mi nohy, a pak už jen to čekání, než si mě vezmou... Asi to nebyla tak dlouhá doba, ale mě to přišlo dlouhé, asi z toho strachu, aby vše bylo ok. Operace byla plánovaná na 8hod, ale myslím, že jsme začali později. Převezli mě na sál, všude spousta lidí (personálu). Zase se mě ptali na anestezii. Doktor říkal, že se píchá tenkou jehlou a pokud by se to napoprvé nepovedlo, tak musíme přejít na celkovou. V sedu jsem se musela předklonit a nehýbat se, on mi ji tam píchl. Naštěstí se to podařilo. Mezi tím mi napíchli žílu a zavedli do močové trubice hadičku na odvádění moči - byl to dost nepříjemný pocit. Pak jsem si lehla. Doktoři se začali chystat, a před obličej mi dali zelenou plentu, abych nic neviděla. Se mnou "zůstal" anesteziolog a celou dobu operace mi říkal, co dělají a jaký to může mít na mě vliv. Nohy mi začali hřát, a postupně jsem je necítila. Operovali mě dva lékaři, chvílemi jsem cítila tlak, jak se mnou vrtí, a asi čtvrt hodiny (chvilku) po zahájení operace v 8:45 vytáhli mého syna. Nevěděli jsme přesně jestli to bude syn nebo dcera, protože v centru prenatální diagnostiky nám řekli dceru a v 7. měsíci má lékařka syna. Okolí celou dobu tipovalo syna. Pan doktor prohlásil, že je to syn, protože holčička s tak velkým pytlíkem nemůže být... Ihned mi ho ukázali. Byl to malý červenofialový uzlíček, který ani neplakal. A už ho nesli pryč, vlastně jsem ho viděla jen na mžik. Pak celkem dlouhou dobu ještě operovali. Anesteziolog byl na mě strašně hodný, říkal mi kdy se mi může hůř dýchat, a hladil mě po čele. Jednou během operace odběhl a já, jsem z toho byla špatná. Přece jen byl moje jistota. Neustále se mnou komunikoval, a mě se líp dýchalo a celkově jsem se cítila lépe. Takže když odběhl, tak jsem v duchu prosila ať zase co nejdřív přijde, aby mě mohl uklidňovat. Po operaci mě zavezli na chodbu, kde čekal můj muž a tchýně. Jel ráno dřív, aby mě stihl až mě povezou na sál, ale odvezli mě dřív. Teď tu tedy byl. Moc ráda jsem je viděla, ale nebyla jsem schopná moc komunikace. Řekli mi, že Lukáška viděli, ptali se jak se cítím, ale opravdu jsem jim řekla jen pár vět. Pak mě převezli na JIP, kde byli ještě dvě další paní. O nás se tam velmi dobře starala porodní asistentka. Dávala nám pít, měnila vložky, dávala infúze a my jsme mohli volat rodině a známým. Ale to až po vyspání, dostali jsme i oběd, při kterém nás zvedli na lůžku, což bylo pro mě nepředstavitelné, protože i přes léky to bříško hodně bolelo. Postupně k sobě přicházely nohy, první pravá a pak levá. Sahala jsem si na břicho a nohu, a nepoznala jsem že to jsem já. Měla jsem jen pocit hebkosti a tepla a říkala si, co nám tam dali... První den jsme už museli vstát z postele a jít se projít. Měla jsem pocit, že se to učím, motala se mi hlava, ale šlo mi to líp než druhý den. Druhý den mě po obědě předělali na pokoj šestinedělek. Zapomněla jsem říct, že syna mi přivezli první den 2 x ukázat. Byl nádherný! No a to jsem se už o sebe musela starat sama. Bříško stále bolelo, a byl pro mě problém vstát z postele, někam dojít, sednout si na záchodové prkýnko, sprchovat se... Třetí den si sama ovazovat nohy, obvazy se nosí 14 dní. No bylo to těžké ještě dlouhou dobu po propuštění z porodnice. Propustili mě 9. 4. Každý porod má své, bolest při něm, nebo jako já, bolest po něm... Teď už je vše v pořádku a můžu se těšit ze syna :-)

Nudí se také?

Ahoj, můj 9 týdení syn Lukášek začíná více koukat, pozoruje nás i věci, ale připadá mi, že se nudí. Když ho dám do postýlky tak pláče, trochu ho zaujme jen kolotoč nad postýlkou a jeho hudba. Ale to pak musím pořád běhat ho natahovat, a i tak ho to přestane bavit. Nebo kouká na plyšového soba. Rád se tak dívá na světlo, nebo když ho nosím a ukazuju mu věci. Ale i houpání v autosedačce ho neba. Občas i to chování, a tak celkem často pláče. Když ho položím tak ho to taky nebaví, tak nevím co by. Uklidní se kojením, ale to nemůžu dělat celý den, že? Co děláte Vy, aby jste zahnali nudu a hlavně pláč?

tak já nevím holky

chtěla jsem se vás zeptat. S manželem jsme měli dost kamarádů a máme. Jeden jeho dobrý kamarád s námi vždy trávil dost času pořád jsme někam jezdili na výlety pořád něco podnikali. Oni spolu pracují i v práci. Jenomže poslední dobou mi začíná dost lézt na nervy. Spoustu věcí už nemůžu no vlastně kromě spánku a menších procházek nic takže oni se na něčem domluví v práci, mě to manžel doma oznámí že třeba vyjedou na kole k rybníku a ať tam za nima přijedu autem. Včera se domluvili že se projednou taktéž na kole a když jsem se manžela zeptala, jestli bychom nejeli autem tak mi odpověděl že jim ani nejde o to se vykoupat ale o to projet se na kole. Nevím začínám si připadat jak navíc. Je vedro a to auto se mi taky nechce řídit samotnou a taky bych ráda někam vyrazila abych pořád neseděla doma. Ptám se spíš na to jestli jste některá neměla stejný problém že by vám známý začali lézt na nervy nebo jak jste to zvládali vy? díky za jakoukoliv odpověď nechci být hysterka možná je to tím že i porod se blíží.

Hledám berušku2 z Plzně

Ahoj Jani, já jsem taky z Plzně (Slovany). Mám syna Filipa 9/03. Napiš, třeba se známe. Zdraví a těší se Stáňa

...a Tobě to nevadí?

Včera u nás byl jeden známý,který sebou vodí svoji dceru(2 roky),no a včera přišel sám:Když se Kája ptala,kdeže je holčička,tak jsem řekla,že je doma u své maminky.Ona se na mě koukla a pronesla:"a Tobě to nevadí,že má jinou maminku?"

hldeám kamarádku chrudim a okolí

Ahoj jsem 27.týden a hledám kamarádku která taky čeká a ráda by pokecala,zašla na kafe a později i na procházky s kočárkem a tak.napište budu ráda

Uklidni se mami a zhluboka dýchej

Před včerejší vystoupením mého syna (měl besídku se školkou). Na mé občasné vyptávání Filip řekl: uklidni se mami a zhluboka dýchej. To jsou frky co....

Vaše úžasné recepty a vychytávky

Milé dámy, děkujeme všem za skvělé tipy a recepty, díky Vám i u nás dojde k zpestření jídelníčku také se přiznám, že chystáme další oddíl: Maminka, jejíž jednou podsekcí bude Talentovaná maminka. Byla v přípravě, nebyla jsem si jí úplně jistá, ale Vaše příspěvky mě zcela přesvědčily, že je vítána. Bude určena Vašim tipům ke čtení, savování a vůbec popisu a nalákání nás ostatních k Vašim úžasným aktivitám a zálibám. A také musím přiznat: To čtení mě vážně tak chytlo, že to psaní je teď ve Vašich rukách Krásný den přeje Jana

Leni,držíme pořád palečky!

Ahojky holčiny mé zlaté, tak jsme po kontrole. Opět a zase vyskoý tlak a ozvy bobka na hranici, což se jim fakt nelíbí. Mám to takhle od 29. 5. a do termínu mi zbývají ještě 2 týdny a to se jim nezdá. Čili zítra mám dorazit opět na 8 hod. a i s věcma. Pokud bude tlak i ozvy stejné, což budou, tak mi budou vyvolávat porod. Takže holky, kdybych se zítra neozvala, tak víte, jak jsem na tom. Držte mi pěstičky a moc na mě myslete. Papa.

Dárek za miminko?

Ahoj všechny maminky.Manželovi se zdá , že už jsem schopna odpoutat pozornost od miminka a začít myslet i na sebe a tak se mě zeptal jakou odměnu si za Aničku přeju?Původně jsem chtěla nějaký šperk , aby to bylo jako na památku,třeba prstýnek s kamínkem.Jenže Ježíšek byl rychlejší.Po porodu jsem si říkala,že si zasloužím při nejmenším měsíc v Dubaji v hotelu Burj Al Arab***** ,a teď když si mám opravdu něco vybrat,tak nevím.Potřebujeme předělat bytové jádro...atd.Až je mi skoro líto za něco utrácet,vždyť porod nebyl zas tak děsnýNakonec jsem viděla nabídku eurovíkendů-to je ono,pojedu do Paříže!Jenže nechat je tu samotné si dovolím až za rok a půl a to zase vychladnu a budeme určitě tou dobou něco potřebovat,třeba jiné auto...Takže jsem na tom stejně jako vy?

Kojení je dar

8.den jsem máma a kojení mi připadá nádherné. Připadá mi, jako bych měla Rézinku stále v bříšku, ale jaksi z druhé strany, Nosím ji skoro stále v šátku na těle a oběma nám to dělá dobře.Také si moc cením přátelské atmosféry, která zde panuje.Tereza

golfové hole

Ahoj holky, sice jsem tady taky velkolepě radila ohledně trojkombinace, ale sama bych potřebovala poradit ohledně golfáčů. Uvítám jakoukoli zkušenost, mám matnou představu o golfáčích s polohovacími zády a nánožníkem. nemusí bát ani super lehké, prostě tak normálně, ale ani ne super drahé:-)Díky za rady, Mrkvička