Odmítání umělého mléka - diskuze

Při pročtení příspěvku od Val jsem si vzpomněla na 1 zážitek se synem.Asi jsem při jeho narození tušila, že jej díky jeho temperamentu hned tak tatínek na dovolenou nevezme tak jsem si doslova s ním vyvzdorovala necelý týden dovolené u Zadaru ve věku přesně 2 měsíců. Asi mi nebylo přáno po štípnutí komára mně místo šíleně nateklo a já onemocněla boreliózou (což Vám někteří infekcionisté popřou, že by přenášel komár, ale já jsem o tom přesvědčena). Vracela jsem se s nateklou nohou, večer po návratu jsem dojela na kožní pohotovost a velice sympatická a odborně schopná paní doktorka se při pohledu na to vyděsila a řekla, že ihned musím brát antibiotika. Namítla jsem ji, že ty, co mi předepsala se dostávají do mateřského mléka a vytvářejí tam vysoké koncentrace, ale ona odpověděla, že jiná možnost není. V tom mléce skutečně byly, syn 8 dní doslova hladověl, z prsu, poté, co zjistil, jak chutná antibiotikum nechtěl, z láhve odmítal. Bylo to zoufalých 8 dní. Nikdy bych nevěřila, že dítě, když nechce, může být tak vytrvalé a raději volit hlad pak jsme se naštěstí zase vrátily ke kojení. Po 4 měsících zjistili natolik vysoké protilátky, že to bylo na léčbu, ale to jsem již podstoupila po konzultacích raději denně píchanou "koňskou" penicilinu, který se do mléka nedostává, navíc píchanou manželem, aby dítě nemělo nic nechutného v mléce