Můj POROD - nové diskuze

třetí porod

Ahoj, když jsem byla těhotná, ráda jsem si četla příběhy ostatních maminek, těch co už mají po porodu. Já jsem měla dva velmi rychlé porody. Poprvé mi v 4.30 praskla voda a v 7.55 se malá narodila. Podruhé jsem měla pocit kolem 16. hod., že začínají kontrakce, ale sestřička mě ubezpečila, že se mýlím. V 17.30 mě raději prohlédla lékařka a v 17.50 se narodil chlapeček. V obou případech už jsem naštěstí byla v porodnici. Takže uznáte, že jsem neměla důvod bát se třetího porodu. Je pravda, že po celých devíti letech a navíc mi je přes třicet. Do porodnice jsem nastupovala po bezproblémovém těhotenství, ale miminku se nechtělo ven, takže se muselo vyvolávat. Ráno v 8 jsem dostala tabletku a zavolala manželovi, aby přijel. V půl 11 mi praskla voda, kontrakce zesílily, ale malá byla špatně natočená. Malá komplikace, ale zvládli jsme to a pět minut po 12 byla mezi námi. Tím bohužel porod nekončil. Měla jsem velkou ztrátu krve, protože mi při nástřihu hráze porušili cévu, která se nedařila zašít a navíc jsem měla přirostlou placentu. Ztrácela jsem vědomí, takže pod narkozu a všechno se dalo do pořádku, když jsem spala. Operace proběhla až po zašití, tak to hezky oteklo a špatně se hojilo, ale vlastně to celé dobře dopadlo. Holčička byla větší, než se předpokládalo. Celý tým doktorů měl plné ruce práce. Chovali se opravdu jako tým a proto asi ten šťastný konec. Dneska jsme obě zdravé a celá rodinka spokojená.

Jak Beátka na svět přišla

Dneska je tomu právě tři týdny...Začnu vyprávění tím, jak jsme s manželem řešili různé scénáře, kdy to přijde, kdo pohlídá Matýska, jak to půjde rychle a jestli stihne být u porodu. Bylo to napínavé, navíc jsme neznali pohlaví děťátka, a těšili se o to víc:) V sobotu 20.6. jsem byla dopo v poradně, na porod to nevypadalo. Přes den jsem byla ale hodně unavená a krvácela. Kolem půlnoci jsem cítila silné bolesti v podbřišku, ale ty jsem měla už třetí den, předpokládala jsem, že je zase zaspím a usnula. V půl druhé mi praskla voda, vzbudila jsem manžela a ten se slovy:\"Teď ne.\", se otočil a spal dál:) Zavolala jsem našim, bydlí 120 km od nás, sebrali auto a jeli. Při prvním porodu jsem si před odjezdem do nemocnice stříhala nehty, holila nohy a podobně, nyní jsem uklízela nádobí z myčky, rovnala hračky, chystala věci pro malého. Jak veliký rozdíl Do porodnice jsme dojeli ve 3.30, kontrakce po 4 minutách. Ve 4.00 mě prohlídl doktor, otevřená na 4 cm, dostala jsem Yal a šla do sprchy. Tam jsem strávila asi hodinu a můžu říct, že teplá voda mi hoooodně ulevila. U prvního porodu jsem měla kapačku a skoro neustále monitor, tak to nešlo. V 5.20 stále na 4 cm, kontrakce už hodinu po 1.5 minutě. Zděsila jsem se, že to nepostupuje. Asi za 15 minut jsem měla pocit silného tlačení, otevřená na 8 cm! A v 6.12 byla Beátka na světě! Bylo to krásné a neskutečné, měla jsem šílenou radost, že je to holčička, tatínek se dojímal stejně a přestože tento porod bolel víc než ten první, který byl s epidurálem, byl snad ještě hezčí. Moc jsme si to s manželem užili, všichni na nás byli moc milí. Je to nádherný pocit, být maminka dvou dětí, každý den mě naplňuje obrovskou láskou a štěstím

porod Deníska 1.7.2009

Tak se s Vámi podělím o zážitek s porodu. Byl to můj druhý porod. 1. byl v roce 2005. Jelikož jsem byla už 41+3 nastoupila jsem do nemocnice na vyvolání. V 10h. jsem šla do poradny na monitor a pak na příjem v 11h. mi zavedli tabletku, vlastně rovnou dvě, protože se doktorovy nějak nedařilo tabletu zavést. A nic. Ve 3h. další tabletu to už jsem cítila slabé kontrakce asi poslíčci. V šest večer mi řekli, že mi dají tabletu abych se vyspala, aniž by mě prohlídli. šla jsem za sestrou a chtěla aby se na mě někdo koukl, jestli se něco děje nebo ne. Sestra na mě koukla a řekla, že nález je pořád stejný. At si dám sprchu a jdu odpočívat. šla jsem do sprchy a odešla zátka, vyšla jsem ze sprchy a něco ve mě luplo a začala mi téct plodovka. To bylo něco po půl deváté večer. Začali silné kontrakce po třech min. Sestra mě napojila na monitor na 20 min. mezitím přijel manžel a šli jsme rovnou na sál. Hodně jsem krvácela anutilo mě to tlačit ještě než jsem měla. Nestačili mi dát ani klyzma a oholit. Bohužel mě nenastříhli, tak jsem se potrhala. Denísek se narodil ve 21:48 měl 50cm a 3670g. To je přibližně za hodinu po tom co mi praskla voda a začali silné bolesti. Byla to rychlovka, já už počítala s tím, že budu rodit až druhý den..

Holky prosím Vás koľko dní pred porodem ste cítili takové ty dost silné poslíčky.Hlenová zátka mi už odešla a břicho pořád bolí a tvrdne.Už som dosť unavená

porod našeho Ondráška 2.7.09

ráno ve 2,30 hod mě chytly bolesti a furt jsem si říkala, že dokud to nebude víc jak hodinu tak nepojedu. Když jsem vydržela 1,5 hodiny vzbudila jsem manžela a volali jsme tchýni aby přijela pohlídat Anetku. Do porodnice jsme se dorazili v 5 hod, začali jsme vypisovat papíry a dali mě na monitor. V 6,30 hod kdy byly bolesti po 5 minutách mi píchli vodu a od té doby to začalo být zajímavější . Dali nás s manželem na por. sál, skákala jsem na míči, chodila do sprchy a manžel furt na mě abych měla v 8 hod hotovo - to jsem se ještě smála. Ale musím uznat že to bylo rychlejší než jsem si myslela, ale nebyla jsem tak statečná jako při dcerce - nechala jsem si něco píchnout do zadku abych necítila takovou bolest a pomohlo mi to v tom, že kontrakce přešli rovnou na tlakové bolesti a během chvíle jsem měla pocit na tlačení (zkoušeli jsme bez nástřihu, ale nešlo to a dr nechtěli riskovat velké natržení, tak mě nastřihli). V 9,12 hod na 2 zatlačení (od zklouznutí hlavičky do por. cest) byl Ondrášek na světě , manželovi nechali přestřihnout pup. šňůru, popsal si ho a musím panu doktoru a paní doktorce moc poděkovat, protože šití jsem vůbec necítila a můžu normálně sedět (mám 5 stehů). Celkově jsem v pohodě po porodu, při Anetce jsem byla furt bolavá-dlouho jsem nemohla sedět, špatně se mi chodilo a teď je to super VELKÉ DÍKY SLÁNSKÉ PORODNICI, DOKTORŮM, SESTRÁM A POR. ASISTENTŮM KTEŘÍ SE O NÁS BEZVADNĚ STARALI CELÝ POBYT

Zkusil někdo z vás porod do vody????

Docela o něm uvažuju ale vím tak nějak jen co čtu v časopisech není tu někdo kdo takhle rodil? Prosím kdyby jo tak mi písněte

České Budejovice,Tábor,J.Hradec

Holky kto rodil v týchto porodniciach napíšte mi prosím ako ste boli spokojené.Moc krát ďakujem

Mé 3 porody

První porod jsem zažila před 16 lety v době, kdy mi bylo 19 let.Žádné kurzy tehdy nebyly, takže pojem křížové bolesti jsem slyšela až po porodu. V pátek večer mě začaly bolet záda a já celou noc prochodila.Druhý den to samé, to už jsem ovšem nechodila,ale klečela v divné poloze ve sprchovém koutě.Manžel se na mě už nemohl dívat a zavelel, že jedem do nemocnice, kde mi píchnou injekci na můj skříplý nerv v zádechKdyž mě dovezli do porodnice a já protestovala, že chci na chirurgii,že mám skříplý nerv,dlouze se smáli. Bohužel jen do chvíle, než jsem jim začla na vyšetřovacím lehátku rodit.Za 5 minut byla 5 kg Bára na světě.Další porod proběhl necelých 11 let po prvním.Všechny těhotenství byly rizikové,takže když mě začala téct plodová voda v 37 týdnu,nijak mě to nepřekvapilo.Ráno jsem zašla ke svému gynekologovi,aby se na to podíval jestli je to plodová voda nebo rozteklý včerejší čípek, jen řekl, že když chodím do rizikové poradny v nemocnici,tak ať jdu tam.Po cestě domů jsem si ještě zašla nakoupit, ale frontu ve spořitelně jsem již nedala.Manžel opět zaperlil větou, tak si lehni,třeba to přejde.Nepřešlo a Matěj se narodil v 9 hodin večer.Na to,že jsem rodila v 37 týdnu malý vážil 3250/49.Třetí a poslední porod byl ze všech nejhorší.Večer jsem se už cítila nějak divně(dneska vím,že je to vysokým tlakem).Ve 2 hodiny ráno praskla voda a manžel utíral loužičky a ptal se,jestli to nemůžu nějak zastavit.Chlapi. Do porodnice jsme dojeli ve 3 ráno a manžel, který nechtěl být u porodu, že tedy zůstane.Doktorka prohlásila, že to bude odpoledne.Manžel opět nezklamal svoji větou, víš co, já mám malou svačinu,já radši půjdu domů, měl bych hlad. Tak mě tam zase nechal.Po 6 hodině ráno se měnily doktorky a přišla úplně nová doktorka těsně po škole.Místo toho,aby se mě věnovala,baštila chlebíčky se sestrami a seznamovala se s personále. Já sama na sále, zapojená na infuze,nohy v koze.Jedinkrát přišla,zvýšila dávkování v kapačce, položila mě nabok,takže jedna noha visela v postroji a druhá na lehátku.Opět křížové bolesti,bez pohybu,já ji nenáviděla,že musím ležet.V 9 ráno šílený tlak na konečník a nikde nikdo.Poprosila jsem uklízečku,která zrovna vytírala porodní sál,aby někoho zavolala,že rodím.Přišla sestřička praktikantka, která mě odrodila.Kája měl 3300/49 cm.Zašívala mě hodinu.Manžel prohlásil,že je malá ošklivá, prý vypadá jako jáMěla otlačený nos.Tož tak moje porody a manželovy slovní perly.

Úlevová poloha

Kamarádka by potřebovala poradit - v 1. době porodní ji PA šoupla na žíněnku, klečela a na loktech a zadek musela co nejvíce tlačit nahoru směrem k PA a ta jí roztahovala půlky od sebe. Prý to bylo něco otřesnýho, brečela při tom a bolí ji z toho hrozně kostrč a vůbec páteř. Je to prý horší než šití, ta záda. Nevíte některá, za jak dlouho by tyhle bolesti měly odeznět nebo co by jí na to pomohlo? A je nějaký speciální název pro tuto polohu? Díky

Narození Tomáška

Náš uzlíček Tomášek se narodil 4.6. v 8:58. V jednu hodinu v noci jsem se vzbudila a cítila pobolívání břicha, když jsem vstala v 1:30 na záchod praskla mi voda. Rychle jsem vzbudila manžela a běžela do sprchy. Když jsem tam tak stála a voda pořád tekla, tak jsem si u toho oholila nohy a manžel zatím po mě uklízel loužičky po bytě. Ve 3:30 jsme dorazili do porodnice, kde mi řekli, že jsem otevřená na 3cm, bolesti jsem měla po 5 minutách (ne nijak veliké) a poslali mě na pokoj pro 1. dobu porodní, manžel jel zatím domů. V pět hodin už jsem musela pochodovat po pokoji. Vlezla jsem si do sprchy, aby se mi ulevilo. A to začaly teprve ty pravé bolesti, okamžitě po dvou minutách. V 6:30 jsem byla otevřená na 3cm, jsem si říkala, že tam zkejsnu pěkně dlouho. To už za mnou přijel manžel. A pak to šlo strašně rychle, v 8:00 už jsem byla otevřená na 8cm a pomalu jsme se přesunuli na porodní box. V 8:30 jsem mohla začít tlačit, maličký krásně postupoval směrem ven. Sestřička říkala už jenom 2 či 3 kontrakce a je venku. No a najednou tam přiběhla doktorka a začali všichni hrozně lítat. Mrňouskovi začaly padat ozvy a tak ho museli vyndat kleštěma. Když se narodil začal hned krásně křičet, měl 3350 g a 49cm. Naštěstí je všechno v pořádku a po pěti dnech v porodnici nás pustili domů. Ještě jsem měla problémy s odloučením placenty, po 45 minutách, kdy jsem ležela na koze s roztaženýma nohama, nastřižená až na prdel , už chtěli volat anesteziologa. Pak přišla ještě paní doktorka a placenta naštěstí vyšla ven. Po porodu jsem teda myšlenky na druhé mimi určitě neměla. Ale musím říct, že jsem na to hned zapoměla. Manžel byl naprosto úžasný, hrozně mi pomáhal při porodu i po něm. Je mojí velikou oporou. Sám přiznal, že teď vidí všechno úplně jinak a hrozně si mě váží.Myslím, že na prvorodičku byl porod 8 hodin super. Až na ty kleště to byl zážitek.

Císařský řez

Našla jsem článek o císaři,třeba někoho bude zajímat.http://zdravi.centrum.cz/zivotni-styl/2009/6/15/clanky/cisarsky-rez-zvysuje-alergie/

porod

holky tak jsem si našla chvilku času,abych se s Vámi podělila o náš porod. Celé těhotenství jsem měla téměř bezproblémové až na první 4 měsíce, kdy jsem celé dny zvracela při pomyšlení na jídlo..... poslední 2 týdny před porodem jsem méně cítila pohyby miminka. Můj doktor mě tedy odeslal na rizikové těhotenství, tam mi řekli vše v pořádku, pokud se nerozrodím další kontrola za týden. Jenomže ještě ten den po kontrole mi bylo už nějak divně. Pohyby jsem cítila stále méně. 5.4 v neděli to začalo. Celé dopoledne se mi chtělo zvracet, bylo mi nějak zvláštně, ale nemyslela jsem si, že pojedeme do porodnice (termín jsme měli až 14.). Po obědě mi začali bolesti, ale manželovi jsem zatím nic neřekla, bolesti nepřestávali a já začala běhat na záchod s průjmem a odtékala mi zátka. Sprcha ani postel mi nepomohli, ale i tak jsem si šla ještě sednout na zahradu, bolesti byly čatější asi po 5 minutách. Na večer jsme ještě čekali návštěvu tetu a moji babičku. Jenomže bolesti stále více sílily, tak jsem se šla ještě rychle osprchovat (nohy jsem si už nestihla při bolestech oholit ) a dobalit ještě tašku. Nakonec před 7 večer jsme jeli do porodnice, s tím že nás ještě určitě pošlou domu. V porodnici mi natočili KTG, ale malá se jenom malinko hýbala. Stále jsme ještě nevěděla, jestli pojedeme domu nebo jestli si mě tam nechají, potom mě vyšetřila doktorka a to už jsem byla na 4 cm otevřená...takže rodímeManžela sestřička poslala pro tašku nevěřil, že rodím. Převlekla jsem se a odešli jsme na porodní box. Celou dobu mi točili KTG, voda neodtékala, bolesti jenom v podbříšku,ale stále častější a silnější. Praktikantka studentka byla stále s námi a byla super. Já se svírala v bolestech a manžel se s ní bavil, že zubař je horší než porod.Po 2 hodinách porodu téměř žádné změny, to už bylo divné i mě. Najednou kolekm mě bylo více lidí. Od této doby si toho už moc nepamatuju, doktor do mě strčil snad celou ruku a pořád něco prohmatával. Nakonec ortel zněl patologický plod, tak rychle mi píchly vodu a připravili na akutní císař. Prý jsem si dokonce i zakřičela ale to si nějak nepamatuju. Netrvalo to moc dlouho a už jsem ležela na porodním sále a pamatuju si jenom, jak se mě sestřička ptá:\"chce se Vám spát?\" a pak jsem se probudila až na pokoji s bolestmi. Malou museli ihned oživovat (začala dýchat sama až 5 minutu), byla bledá, protože měla jsenom polovinu krvinek. Odvezli ji na dětskou JIP do inkubátoru a manžel ji mohl vidět jenom pár minut.Naši Nikolku jsme viděli až druhý den odpoledne, kdy jsme ji šli navštívit. Ležela chudinka v inkubátoru sama a já jsem brečela jak slon. Musela dostávat infuze s krví, jinak témeř žádné problémy neměla. 4. den večer jsme zkusili kojit, byl to nepopsatelný pocit, byla jsem šťastná, že si ji konečně můžu pochovat.Bohužel musela jsem brzy odejít protože vezli nedonošená dvojčata. Ráno jsem nesla mléčko, ale malá už tam nebyla, přestěhovali ji na mediál do postýlky, kde jsem se o ni chodila starat,kojit,chovat....Byl to úžasný pocit, naštěstí velmi dobře prospívala a druhý den putovala ke mě na pokoj. Tam jsem si to s ní už začala užívat a těšit se domů. Čekali jsme pouze na výsledky, aby jsem mohli domů, ty bohužel nic nezjistili, takže nevíme, proč se narodila s polovinou červených krvinek. V porodnici jsme si pobyli 10 dnů.Tak to byl náš příběh naší Nikolky, teď už si užíváme všichni a jsme šťastní, že máme naši holčičku. Moc děkuji manželovi, který byl mou velkou oporou před i po porodu a celému personálu zlínské porodnice, kteří se o nás perfektně a profesionálně starali.Omlouvám se za tak dlouhý příspěvěk, shrnula jsem jen to nejdůležitější