Můj porod.. - diskuze

Co se týče mého porodu, tak všechno, co mi kdo říkal, jsem já měla nějak naopak.. věci jako, když praskne voda, to poznáš.. při kontrakcích pomáhá horká sprcha nebo vana… samotné tlačení je jako nic.. NO.. 8.7. kolem 4 odpoledne jsem začala mít pocit, jako bych se učůrla..asi po druhých převlečených spoďárech jsem si říkala, že je to divný, ale říkala jsem si, že plodovky by bylo přece víc a ne takhle fázovitě odtékat po troškách.. ještě jsme šli s manželem do cukrárny a on pak jel ještě na chvíli do práce.. ovšem jaksi to nepřestávalo, tak mě manžel večer přinutil, abychom přece jen sjeli do porodky. V 10 večer jsme tedy jeli, při prohlídce, už to přece jen teklo víc, doktor jasně konstatoval plodovku, ovšem absolutně nezaniklé hrdlo, nález místo těhotenského gynekologický. Předali mě na předporodní pokojík, to už jsem střídala vložku za vložkou. Kolem druhé v noci mi nasadili antibiotika kvůli odtoku vody a cca ve 3 hodiny v noci mi začali kontrakce zhruba po 15ti min, pak po 10ti, ráno po 7. Prohlídla mě doktorka s tím, že je tam stále zbytek hrdla, ale že už aspoň není celé jako když mě přijímali, že se přijímací zprávy celkem lekla. Kolem třetí odpoledne už jsem měla kontrakce po 3 min. a sílily. To mě předali na porodní pokoj. Nechápala jsem, že by ty kontrakce měly snad ještě sílit. Ze začátku mi přeci jen trochu pomáhala horká sprcha, ale když se kontrakce dostavovaly po 2 a pak po min. a půl a trvaly třičtvrtě minuty, nepomáhalo nic, horká vana, míč.. V horké vaně jsem téměř omdlévala bolestí a chytala panické záchvaty šíleného pláče. Nejhorší bylo, když už jsem si myslela, že už je to nesnesitelné a manžel zavolal sestru, která mě po prohlídce řekla, že jsem otevřená, ale zatím málo a následně mi oznámila, že opět za 3 hodiny se někdo přijde podívat. Vědomí, že volám sestru proto, že už je to prostě nesnesitelné a ona mi řekne tak zase za 3 hodiny… to bylo příšerné. Bohužel to tak bylo hned několikrát. Dožadovala jsem se epidurálu – marně. Nakonec jsem si vydupala alespoň nějaký oblbovák, který mě opravdu zfetnul, ale ne na dost dlouho.. a bolesti cítíte stejně, jen jste jako v limbu. Ke konci se kontrakce najednou přehoupli z minuty a půl zpět na dvě až tři. Manžel tedy radši zavolal sestru, ta mě prohlídla, otevřená na 8. Stále se mi ptala, jestli cítím tlak na konečník či tak.. ovšem to vůbec. Malá byla hluboko v pánvi a nesestupovala. Snažila se mi pomáhat s otevíráním, to bylo fakt strašný..tlak na konečník téměř žádný, myslím, že jsem si ho spíš vymyslela, když už jsem měla pocit, že to vážně nemůžu vydržet. Tak sestra řekla, že začneme…od té doby jsem tlačila malou na svět ještě hodinu, v leže a na všech čtyřech..dávky oxytocinu jsem měla na maximum, ale jako bych ztrácela kontrakce, na konec nám spadly ozvy z cca 175 na 85 a malá musela ven. Jedna sestra mi vší silou tlačila na břicho, já tlačila, řvala.. pak se nějak podařila hlavička, pak dál ramínka a už malou vytáhly ven..to bylo 10.7. ve 3:53 ráno.. nastřihli mě hned dvakrát, z toho jednou jsem měla pocit, jako když se stříhá dlouhý tvrdý karton.. navíc jsem při tom neměla kontrakci, sestra říkala, ať při kontrakci tlačím, ale jak jsme je ztráceli, tak jsem kolikrát tlačila i bez ní. Malá neplakala, drželi ji za jednu nohu, chudinku, šňůru kolem krku. Přiložili mi ji jen na chviličku a zase ji odnesli pryč kvůli klimatizaci či co…mrzí mě, že jsem si nemohla vychutnat první dojem z malé dýl, ale upřímně jsem byla strašně vyčerpaná a naprosto bych si to neužila, vyčerpaností se radostná agonie až tak nekonala. Pak přišla POSLEDNÍ kontrakce na porod placenty.. pak doktor a prohlídka těma hroznýma velkýma zrcadlama, to jsem měla pocit, že je snad nekonečný.. no a pak stejně nekonečné šití. Pak jsem usnula, nechali mě na sále až do 12ti dopoledne, protože nebyl volný pokoj na šestinedělí, což nebylo nic moc, protože na koze nešlo si natáhnout nohy, ale alespoň jsem si mohla trochu odpočinout. Musím pochválit manžela, celou dobu porodu byl neskutečnou oporou, u porodu stál u nohou, dokonce jsem se o něj zapírala.. myslím, že bez něj bych to nezvládla.