Naše rodina. Jak přežít tchýni??? - nové diskuze

tchyně

holky, vždycky jsem to nšjak vydržela ty 4 dny u tchyně jednou za čtvrt roku. no ale ted jsme tu 10 dní a já rostu. tchyně není vůbec zlá,naopak. ale strašně mi leze její povaha na nervy. opakuje stále dokola to samé. historky o jejích dětech jsem slyšela 150x. jde mi z toho hlava kolem. navíc si o svých dětech mylsí,že jsou naprosto dokonalí. když jsme na sebe byli s lubem nepříjemní, dělala z toho hned jaké jsou problémy a že je dobrý muž, že jiní chlastají a nestarají se o rodinu. takže pokud mě chlap nemlátí,tak bych mu měla vlastně být vděčná a líbat mu nohy. štvou mě tyto její staromodní názory. malou miluje, ale pořád dokola všem vypráví o ní totéž .... je to strašné poslouchat. měla bych být ráda,že ji miluje,ale až mě to někdy leze na nervy. divila jsem se mojí sestřenici, jak se nesnese s tchyní,ale ted vidím,že to není lehké.ještě že zítra jedem už domů a zas bude půl roku klid. jsem asi dost nepřizpůsobivá

čarodějnice

Pozor dámi,nezapomente dnes beztrestně upálit svou tchýni.Další šance bude až příští rok.Protože tchýně a uzený nejlepší jsou studenýýýý.

vcera prijela tchyne hlidat holky,jelikoz jsem byla dnes na skoleni a manzel pracuje az do vecera,na to,ze holky jeste nehlidala takhle cely den bez dozoru tak musim pochvalit...vse zvladla na jednicku s hvezdickou(jen tak dal)

Výchova

Ahoj ženský chci se zeptat vás co máte děti jak si berete k srdci rady od ostatních ohledně výchovy? Mám takový problém s skoro tchýní my si rozumíme a moc dokonce si tykáme ale co se blíží porod tak z ní a z jejích rad začínám být docela nešťastnávčera jsme si šli sednout do cukrárny a já ji řekla že si v létě chci vzít k sobě na víkend neteře,brala jsem si je každý rok apoň na týden,ale přece jenom tady bude už malá tak nevím jak bych je zvládala ten týden.Ona mi řekla že nesmím vodit holky k malé že děti bývají dost nemocné a já ji nato řekla že už jsem holkám slíbila že si je vemu a ony se těší že si povozí malou.Taky mi řekla že musím být s malou z porodnive minimálně 4 týdny doma tak jsem jí řekla že budu maximálně tak týden a už jsme se zase nepohodli bydlí 10 minut od nás a chce si vzít týden dovolené že bude spát u nás aby mi pomáhala s malou,ale já tady chi mít taky svou mamku a nechci aby tady kdokoli spal.Tak trochu jsem si včera připadla jak neschopná ženská,která se nedokáže postarat o své dítě a aji mě to dost mrzeloVím že to všechno myslí dobře a chce jen to nejlepší pro mě a pro malou,ale přece nebudu před všema schovávat malou aby náhodou něco nechytla,nebo jsem sobec a myslím jen na sebe?Nevím mám z toho divný pocit

Ahoj holky tak jak tady čtu tak některý tchýně jsou teda pěkný semetriky! Já si na tu svoji nemůžu stěžovat. Náš vztah je spíš kamarádskej, ona mě bere jako další dceru a já ji jako kamarádku. Skvěle si rozumíme a můžem spolu řešit cokoliv a kdykoliv když může pomůže! Takže já si nemůžu stěžovat! A těm co mají příšernou tchýni držím palečky ať se z toho nezblázní!

Ono je to těžké...

Vyjít s tchýní je často dost složité. Záleží na tom, jaký má váš partner se svoji \"maminkou\" vztah. Pokud je to stále její chlapeček, který nevidí její chyby a myslí si, že vše co jeho maminka řekne a udělá je dokonalé a pravdivé, máte to pak o dost těžší. Já bych si od tchýně do ničeho mluvit nenechala, kor do výchovy a nebo do péče o dítě. To jsou věci, které budu řešit se svým partnerem a s nikým jiným. Mám takovou povahu, že většinou řeknu, co si myslím, a tak to dělám i u tchýně, takže mám takový pocit, že už jsem si za ta léta stihla vytvořit takový vztah mezi námi, který jasně definuje, co si která může dovolit. Pro mě je nejdůležitější mít pěkný a funkční vztah se svým partnerem a pokud bychom se museli dohadovat neustále o tom, co čí matka řekla nebo udělala, asi by to moc příjemné nebylo.

jak na tchýni?

mám takovej malej problémek :) bydlíme s tchánovcema v jednom domě, my nahoře, oni dole...tchýně je hodná, vaří nám, pomůže, když potřebujem...ale teď, co se narodil Honzík, jsem na její pomoc tak nějak alergická :( je báječný, že si odpoledne vezme na hodinu Honzíka na procházku, abych si odpočala...ale vadí mi, že sem k nám chodí, vyptává se, co děláme (resp.co Honzík dělá), jestli spíme, papáme, chodí koukat, když koupu (abych jí ale nekřivdila, vždycky zaklepe)...já vím, že jsou to blbosti, můžu být ráda, že ji tu mám, když jsem v pátek měla žlučníkovej záchvat a museli jsme na pohotovost, tak tu se řvoucím Honzíkem seděla do dvou do noci...ale hrozně ráda bych jí řekla, že chci taky trochu soukromí a né aby na mě koukala, jak kojím...bojím se, že jednou vyletím a budu na ni protivná...svojí mamině bych to normálně řekla, ale tchýně je pořád trošičku cizí člověk, bydlím tu s nima teprve čtyři měsíce...:((( a říkat příteli, aby jí to nějak naznačil, to taky nechci, protože aby nám dělal prostředníka, to by nebylo úplně dobrý...

Opět :(

Tak máme s tchyňkou opět problém. Pominu hroznové víno a výčitky, že s malou nesedím nonstop doma na zadku. Celkově máme na výchovu jiný názor, ona je někdy jak z minulého století. Ona zastává názor, že dítě potřebuje jen najíst, přebalit, vykoupat, převléct, vozit v kočárku. Nějaké mazlení, chování..ani náhodou. A když řve, ať si řve. Já zas malou nerada nechávám brečet, snažím se přijít na to, co se jí nelíbí a pláč utišit. Samozřejmě, že ji klidně nechám chvilku vztekat, pokud vím, že jí nic není a opravdu se jí nemůžu zrovna pár minut věnovat. Neletím k ní na první kníknutí, ale vyřvat ji nenechávám, večer ji uložím a když je problém, sednu si k ní, dám dudlík, pohladím, povídám jí něco, ale už nezvedám a ona v klidu usne. Jiná věc je to, že ji občas trápí bříško. To vím, že pláče bolestí a chovám, utěšuju, hladím..to bývá navečer, dejme tomu půl hodinky pláče, než se vyprdíkuje nebo vykaká. Když jsme u tchyně, pravidelně servíruje jídlo zrovna když malá pláče. A pokud se nejde hned ke stolu, je zle. To pak z kuchyně slyším poznámky - hlasitě polohlasné - \"to děcko bude rozmazlený jak pes\" apod., i horší. Mně do očí nic neřekne. Jirka radši drží pusu, protože je rád, že je chvilku klid, je schopná rozhádat na půl roku celou rodinu. Pořád mi vnucuje třicet let staré oblečení po svých dětech (což se blbě odmítá), dokáže být jak mílius a během pár vteřin nesnášet celý svět..kolikrát nevím, co vůbec můžu a nemůžu říct, není mi tam příjemně, jsem pořád napnutá, co se zas stane. Navíc jde v září do důchodu, to se bude pořád nudit doma, nemá žádné zájmy. Chjo.

asi jsem fakt přecitlivělá

Ahoj, chce se podělit o své pocity. Máme s manželem prvního kluka. Je mu teď už pět měsíců. Je to naše sluníčko. Je fakt, že po porodu jsem byla chvíli přecitlivělá, spíš mě rozbrečely hezký věci a tak, ale myslím, že jinak jsem se snažila být v pohodě. Nejdřív to byl kolotoč, ale asi po 14 dnech jsme poprvé vyrazili na návštěvu k mým a k manželovým rodičům. Byla jsem z toho lehce ve stresu, ale nevím jestli to je tak nenormální, jestli všechno mám sebou a tak, no ale probíhalo to v pohodě. U našich dobrý, oni jsou z prvního vnoučka fakt poprděný, ale nepřeháněj to. Pak jsme jeli k manželovýmu tátovi a jeho druhé ženě. Je trochu mladši (o 8 let starší než já) ale říkáme jí ze srandy babi. Ona by taky chtěla dítě, ale nedaří se jim tak se na našeho prcka vždycky vrhá. Asi to je normální ale mě to prostě vadilo, ale nejhorší bylo, že zavolala svým rodičům což jsou pro mě skoro cizí lidi, oni hned přijeli se kouknout a ta \"stará tlustá bába\" omlouvám se, se hned na našeho honzu vrhla a začala ho chovat... Mě to fakt strašně vadilo, a když se smála tak jí uplně nadskakovala prsa a s něma i náš malinkatej Honza, no já byla na nervy. Ale přežila jsem a pak jsme odjeli. A teď jsme se s ní zas viděli, Honza už je větší, ale přece jen je zvyklej na nás a ona se hned nabízela, že nám ho pohlídá abysme mohli jít na zábavu. No tak jsem si to představila... ani za nic. Bych jí ho nepůjčila, stejně bych si to tam neužila když bych věděla, že je s tou bábou nebezpečnou... Ona totiž taky jednou ohrožovala nůžkama slečnu co si měla vzít jejího synáčka.... A tý bych měla půjčit dítě???

Zírám

Moje mamka mi nikdy s ničím v domácností ani s dětmi nepomohla.Dokonce ani na přímou prosbu,když jsem chtěla at mě doprovází na kontroly před porodem.Nemohla ,raději jezdila po republice a vybírala si psa.Včera jsem jí jen tak volala co dělá.A ona myla 25 leté svobodné,bezdětné segře okna a prala a věšela záclony a závěsy.Přdce to nebude Evička dělat sama,ona se neválí doma ona chodí tři dny v týdnu do práce.Jak to má stíhat.

Tcháni

Ahoj všichni,proč taky nepsat o tchánech?Já mám třeba tchána bývalýho zelenýho!A to je něco např. přijedu v 16:00 přesně a přijede!!Jeho obličej je jak sám říká služební ksicht.A když se na vás podívá tak by se člověk bál.Než si na to zvykne.Všechn musí mít štábní kulturu a ostatní jsou blbý blázni jen on je vrtulník...ha ha

super navsteva

tak uz po 3 mel dorazit muj bratr s manzelko, volal ve ctvrtek ze prijede v sobotu a ze kdy, rikam kolem 2 odpoledne at muzeme s detma ven..ja s nima sla , ale bratr nikde, v nedeli taky ne a pak se od nasich dozvim , ze dostal nejakou rymu tak neprijel...on nezavolal, ale tim ze to uz bylo po 3 co se tak objednal na navstevu a nikdy neprijel a neozval se, cekala jsem jen to 1 jak blb doma, tak ja se tim nevazala...uz je mi jedno ze vola, mam svuj program a nerusim ho, to bude sranda az jednou fakt prijede aja nebudu doma stim ze jsem nevedela ze fakt prijede...to se pak bude rozcilovat a nadavat