Co na to říkáte? Přečetli/y jste? Vaše příhody. Co už bych nepřežil/a? - nové diskuze

TYYJOOO - Amazonie

Tak nevim jestli jste to cetli.Nekde mezi Brazilii a Peru jsou indianske kmeny,ktere nikdy nevidely civilizaci.Mirili sipy na letadlo co je fotilo :-0.Uzasny ne!? Jima me z toho nejaka ta ucta a posvatnost.Jak je ten nas svet stejne velkej.http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=606750

Pipka

Zdravím, tak jsem včera zažila docela husťárnu. Na našem autosalonu se vyskytla malinká holčička s maminkou 2,5 roku, no tak jsem se jí ujala jakožto milovnice malích dětí :o) Kreslili jsme si povídali a ona nakonec řiká. Teto ti si taky holka??? já řikám ano jsem přece jako ty!! a ona na mě docela dost na hlas... TAK TO MÁŠ TAKY PIPKU JAKO JÁ VIĎ? a začala si zvedat skuýnku abych jí to věřila no bych se propadla, zrudla jsem jako blázen. Ještě že pak přišla maminka a odváděla jsi jí, jenže to nebylo všechno, začla vivádět že chce pusinku.....tak jsem jí teda jako poslala tu povětru, ale zpocená jsem byla hrozně-připadla jsem si jako pedofil.

Od neděle do Chorvatska nesmíte s paštikou

http://www.novinky.cz/clanek/141240-od-nedele-do-chorvatska-nesmite-s-pastikou.html

http://www.novinky.cz/clanek/141181-vyberte-nezapomenutelnou-hracku-socialismu.html

Fanda, mamka a balkonové dveře

... asi podle nadpisu tušíte... Jen vyklepu psí pelech, myslela jsem si. (Tedy upřesním, deku z křesla, pelech si to naše psisko rozežralo, bezpochyby taky s jediným cílem - vybojovat si to křeslo)Jen vylezu na balkon a přivřu za sebou, aby skřítek taky hned nevyběhl, dvakrát klepnu a slyším cvak...Bylo hotovo, už jsem prostě neotevřela. (Manžel v práci, oni chlapi jsou vůbec vždycky tam, kde je jich potřeba.) Marně jsem se sanžila Františka přesvědčit, ukazuju na kliku, gestikuluju, dokonce na tu kliku ručičku dal, říkám dolů a ukazuju jak šílená... (Až pak mi došlo, že dolů znamená vlastně zavřít, otevřít by bylo nahoru, ale to je už jedno.)Fanda z toho má ohromnou psinu, opakuje "doooou" (ale kliky už si pochopitelně nevšímá), šklebí se, mává na mě, líbá mě přes sklo - prostě prima zábava. I ten pes si lehnul přímo proti dveřím, asi aby mu nic neuteklo, když tam panička hraje takovej tyjátr. (Přísahala bych, že se taky šklebil)František si začal hrát s autem, hned u dveří (asi abych mu nikam neodešla), tak mi nezbylo, než koukat, jestli někdo nepůjde okolo. (Mobil pochopitelně v obýváku na stolku.) Ovšem, že nikdo nešel. Sousedi naproti přes cestu měli otevřenou garáž, hulákám Míro, Hanko - ani ťuk. (Volání pomoooc jsem si nechala do zálohy jako nejzoufalejší možnost)Nakonec mě uslyšela holčička, co bydlí kousek dál, přišla se podívat (asi si taky myslela, že mi hráblo) a ta mě zachránila. Došla k našim (bydlí o další kousek dál), taťka přišel s klíčem a ještě se ptá Františka, kde má mamku, ten se jen rozesmál a ukazoval na balkon.Naštěstí běžela televize a ačkoli si Fanda namačkal něco, co způsobilo zmizení obrazu a byla tam jen chybová hláška, ohromně ho to zaujalo a neměl snahu zmizet v kuchyni nebo dokonce odejít z bytu. Uf.Přeji vám hezký a pohodový den

Tak tohle mě docela dostalo...

http://www.novinky.cz/clanek/141143-za-americanku-dychal-cely-zivot-pristroj-zabil-ji-vypadek-proudu.html

sršáň

a ne ten z pohádky o včelích medvídkách....Tenhle mě pěkně vystrašil. Šla jsem do ložnice - včera jsem dala do okna záclonu coby síťku....ale jen volně, spíš proti netopýrům - přebalit a převléknout prcka, chtěla jsem vyrazit do města. Byl nahatej, ale v suché plence. Najednou mi to zabzučelo nad hlavou...já tu potvoru slýchám z venku, ale teda takhle blízko??!!!! Byl VELIKEJ. Fuj, první vteřinu jsem ztuhla, druhou čapla nahatého Andrejka a třetí vypálila z pokoje jako koule z děla..., buchla jsem dveřma a snesla malého do kuchyně - jenže ouha, samozřejmě jsem musela zpátky do té ložnice pro oblečení a navíc, nechtěla jsem tam sršáňa nechat...strašně jsem se bála, normálně mi bylo špatně, v puse takové "hnusno", hukot v hlavě a myšlenky jen na jedno - klid, nebo přijdeš o mlíko! Vlezla jsem tam a už se zabydloval za trámem, tak jsem honem sundala tu záclonu, čapla Andrejkovi po triku a vylezla zase ven - v jednu chvíli zase přeletěl - jistila jsem to reflexně přikrčením k zemi, teda spíš jsem sebou švihla... Zpoza škvíry ve dveřích jsem čekala, co sršáň udělá a kupodivu okamžitě vyletěl...asi se mu naše ložnice nelíbila...uuuufff, vlítla jsem zpátky, zabouchla to okno a klepala se jako ratlík, už jsem si u nás zvykla na všelijakou havěť, hady, myši, netopejry, pavouky a brouky, na vejminku žijou stovky jakýchsi malých čmeldů, ale sršáně teda neberu! Teď jsme z výletu a já jen doufám, že taťka odpoledne vymyslí, jak tu záclonu "uhemovat" aby se to neopakovalo...

co by jini za to dali aby mohli mět naky děti

http://www.novinky.cz/clanek/141081-rodice-opustili-novorozena-dvojcata-protoze-to-nebyli-chlapci.html

Smrt v očích aneb ponaučení do života

Ahoj holky, tak včera jsem udělala tak strašnou chybu, že bych si nejrAdši nakopala zadek. Byla jsem pracovně vyslána z Pardubic do Hradce Králové (25km). Jenže nějak jsem nestíhala, tak jsem to valila jako to prase. Na tachometru dobrých 140km/hod. a předjížděla jsem.... Ten co byl vedle uhnul, ten co mi jel na proti byl takovej parchant, že uhnout nechtěl(normální člověk by uhnul-asi mě však chtěl vytrestat), tak jsem začala brzdit on na mě blikat a troubit. Stáhla jsem to tedy ještě blíž k řidiči kterého jsem měla na pravé straně. Moment překvapení, vůz po mírném otočení volantu a brždění se dostal do smyku. Zadek auta mi začal házet ze strany na stranu cca 6krát. V ŽIVOTĚ MI NEBYLO TAK HROZNĚ. Ten naproti nakonec uhnul, ale to už byl moment kdy jsem přivírala oči a bála se nejhoršího. Celý večer jsem včera probrečela a při myšlence, že jsem mohla zabít nejen sebe se mi svírá hrdlo i teď. Myslím že můj andělíček si včera pěkně odfouknul A PRO MĚ TO BYL OBROVSKÉ PONAUČENÍ - hodně lidí takové štěstí nepoznalo...Holky, prosím Vás pokud někdy někdo budete spěchat, kašlete na to, těch 10 minut nestojí za to aby jste ztratili svůj život. ...

Když jsme u těch myší a jiných potvor...

Moje babička bytostně nesnáší myši. Když jsem byla malá a jezdila jsem se ségrou za ní na chalupu. Vždycky tam měla pastičky. Když se nějaká chytla, babička ji vyhodila samozřejmě i s pastičkou. Ale myši si na ně časem dávali pozor. Jednoho dne jsme s babičkou ryly záhonky a zarývaly čerstvý hnůj do země. Fůj Já se šla domů napít a vidím myš jak si to šupajdí po konzoli od záclony. Volala jsem na babičku, že už ji vidím. A babička? Vlítla do baráku v těch špinavých holinkách, hnůj lítal na všechny strany, popadla co bylo nejblíže u ruky, tehdy to byla plácačka na mouchy a mlátila po konzoli. Myš samozřejmě utekla, ale dodnes vidím ten výraz v očích, v ruce plácačku a všude hnůj

Holky, to je strašný!

http://www.novinky.cz/clanek/140912-za-surove-tyrani-devcatka-pujdou-do-vezeni-matka-a-babicka.html

myšák

Jo tak příhoda s myší... Jezdila jsem každý den pro děti do města do školy. Jak to nejlépe napsat, máme takové přepadové kanálky u okapů, do jedné poloviny ústí okap a v té druhé je mřížka a usazují se nečistoty - takže se mřížka občas vyndá a vyčistí se přepad od listí a podobného bince. Samozřejmě, že na stodole žijou myšáci. A ne málo. Manža za mnou přišel, že slyší z kanálku škrabání a že tedy asi bude uvnitř myš. Spláchnutá buď z okapu, ale spíš prostě připochodovala celým systémem kanálků až do toho přepadu. Přišel slejvák, myšoun šel do nebe.... taťka přepad vyčistil a kolečko začalo nanovo, takhle to šlo nějaký týden... každou chvíli lovil mrtvé myši z přepadu. Jednoho dne jsem opět vyjela pro děti...když jsme se vrátila, povídám Vojtovi - prosím Tě, já tedy nevím proč, lae v prostřed cesty leží kanálek?! Můžeš ho jít sebrat? Šli oba a oba nevěřícně koukali...já přemýšlela, jak se tam ten kanálek - tedy krytka toho kanálku! - mohla dostat. Vojta začal bloumat kolem a něco hledal. Nedalo mi to a vystoupila jsem si taky. Vyzvedli kanálek do výšky dvěma klacky a co nevidím...myše narvaného zády - hřbetem do toho žbrdlení krytky. Takže myšoun, než odešel na onen svět, si zabojoval, vyzvedl krytku, která mu zůstala na hřbetě a vesele pochodoval....samozřejmě dožil sotva deseti metrů chůze... Nechali jsme to tam pro manžu jako raritu - akorát povídal, že teda vůbec neví, jak toho chudáka z té krytky dostat...