Co na to říkáte? Přečetli/y jste? Vaše příhody. Co už bych nepřežil/a? - nové diskuze

Odešla uražená....

Včera jsem byla na návštěve u bývalé spolužačky z vejšky. Sešlo se nás tam celkem pět a já si říkala, že by to mohl být celkem pěkný večer. Těšila jsem se, že podrbeme, že si odpočinu od starostí o malého. Mezi spolužačkami byla Markéta. Celý večer si na něco stěžovala: že se u nás nesmí pít, když se řídí; že se těší až už zakážou v hospodách kouří (přitom sama kouří a v hospodě o to víc); no a nakonec začala, že chtěla pracovat na jednom gymplu tady v Plzni, že by jí i vzali, ale že by dostala málo peněz. 13 tis. hrubého. Tak jí říkám, že nemá pedagogické vzdělání, žádnou pracovní zkušenost ze školy...prostě nic, co by jí v platových tabulkách šouplo dál. A že práce ve škole má jiné výhody: prázdniny, rozumnou pracovní dobu a že k platu jsou tu příplatky za suplování, třídnictví...atd. (Tohle všechno vím, protože jsem taky přemýšlela, že půjdu učit do školy, pak jsem se ale rozhodla, že budu učit na živnosťák - a časem se uvidí). No a ona se totálně naštvala a že jde domů. Tak jsme se zvedly, že jí teda vyprovodíme a ona nás ještě seřvala, že tam nad ní snad takhle nebudeme stát. Cítila jsem se hrozně rozpačitě, protože jsem se s ní nehádala - jen jsem jí chtěla vysvětlit svůj názor - a měla jsem taky obavu, jak na to budou reagovat ostatní holky. Naštěstí to vzaly dobře a nekladly mi ten její výstup za vinu. Taky nepochopily, co se stalo. Já si myslím, že ona má prostě nějaký trauma z toho, že pět let studovala, aby byla Mgr a teď se nikdo nezblázní, aby jí dal 20 čistýho nástupní plat. Vůbec nechápe, že na to měla studovat jinou školu a jinej obor a ne to, co studovala. Já tyhle lidi fakt nesnáším - co si myslí, že nějakej titul je opravňuje k tomu pohrdat ostatními a zasloužit si víc, i když jsou pro život totálně nepoužitelní.

Ahoj,chtěla bych poradit.Mám půlročního chlapečka a tudíž již pobírám rodičovský příspěvek ve výši 7 600Kč.A chtěli by jsem ješte jedno mimčo asi tak než budou malému 3 roky.Zajímalo by mě jak to pak funguje z pěnězma.Když bych otěhotněla ještě před tím než by mi skončilo vyplácení RP,byla by mi vyplácená nemocenská a následně mateřská?Anebo by mi skončil RP a pak bych měla nárok až na mateřskou?Předem díky za radu,snad jsem to napsala srozumitelně.

TĚŽKÉ DOPOLEDNE

Můj mazlíček Nobásek má problémy se zádama. Udělal se mu malý výrůstek na páteři, který při špatném pohybu zatlačí do míchy a on má z toho chudinka záchvat. Dneska dopoledne jsem se rozhodla, že je už opět čas Nobáska vykoupat. Vše probíhalo v pohodě, až na konec. Opláchla jsem z něj poslední pěnu, trošku jsem z něj vymačkala vodu a dala mu pokyn, aby vyskočil z vany. To se mu bohužel moc nepovedlo, ujeli mu mokré packy a on se pěkně natáhl. Samozřejmě si u toho dost blbě přetočil záda a záchvat byl tu. Hned jsem zavolala na manžela a dali jsme mu Diazepanový čípek. Do desetiminut bylo zase vše v pořádku, ale ten šok, to napětí udržet 30kg psa na zemi a co nejvíc v klidu, když s sebou zmítá... je to moc náročné. Pak se vzbudil ten můj klučík bučík, dostal napapkat a že si chvilku pohrajeme, než půjde spinkat. Já vyčerpaná, boleli mě ruce i záda od Nobáska a ten můrák dostal záchvat vzteku. Házel všechny hračky, bušil a štípal mě. Když jsem na něj mluvila tak řval čím dál víc. Zoufalé matky dělají zoufalé činy, tak jsem své 5 měsíční mimčo nabacala přez plýnu, hodila ho do postýlky, zavřela jsem dveře a nechala ho vyvstekat. No, za 15 minut usnul a já se mohla ještě chvilku věnovat Nobáskovi. Pak jsem celá vyčerpaná usnula. No, chvíli jsem si myslela, že to nemůžu psychicky přežít, ale teď večer je už vše O.K..

Vše je relativní

Říká se,že člověk nepřežije jen svojí smrt a já věřím,že do určité míry je to pravda.Ať se nám stane jakékoli neštěstí tak pokud nám zbyde po boku aspoň jeden blízký člověk co nás může podržet,přežijem to.Přijdete o manžela?Ještě jsou tu děti kvůli kterým musíte žít dál.Přijdete o dítě?Je tu manžel co vás podrží a velmi často i druhé nebo více dětí které vás stále potřebují.Jsme prostě druh,který se vždy snaží přežít ať už jako jedinec,či jako celek.

cobych nepřežila?

já bych 100%nepřežila smrt mého dítěte.Psychycky bych to nedala a myslím si že bych si určitě sáhla na život....bohužel:o)?) já jsem ten typ,co dýchá za své dítě a dala mu první poslední.... a toto by mě dostalo až do té nejhlubší pasti s které se nedá už nikdy vylést

Co bych nepřežila já?

Asi bych nepřežila, kdyby se mělo něco stát mé rodině. To bych nedala určitě a dál asi zradu nejlepší kamarádky, protože to už mám za sebou. Pak bych nedala, kdyby mě manžel někdy opustil, což se doufám nestane. A asi bych nepřežila, kdybych musel být upoutaná na lůžko.

Vězení

To bych asi fakt nechtěla být zavřená.Nevím jak to tam vypadá,ale podle filmu nic moc.Vadil by mi ten malý prostor na cele.A taky,že tam není záchod jen ta díra v zemi,tam si asi člověk nepřečte noviny.A moc by mi vadilo hromadné jídlo.Koláčky by mi tam asi nenapekli.A co by mi vadilo nejvíc,tak,že bych tam nemohla být na počítači.A to nemluvím o rodině,děti by mi moc chyběli.No doufám,že to nikdy ani v reálu neuvidím.

Miliony a zase miliony

Přemýšlely/i jste někdy o tom,co by jste koupily nebo zaco by jste utratily třeba 100 milionů,kdyby vám říkaly "pane"?Já občas ano.A musím se přiznat,že až bych poplatila hypotéku,koupila nám i rodičům lepší bydlení a auta,po super dovolené,tak bych snad ani nevěděla,co se zbytkem.Skončil by asi u některé banky třeba pro děti na vzdělání,bydlení atd.

Co bych neprezila?

Asi bych uz neprezila byt v minulosti v dobe kdy jsem se rozhodovala mezi dvema muzi, podvadela, nevedela co mam delat, jak co bude.Mela jsem silene vycitky svedomi.Ted uz bych na to proste nemela nervy.I kdyz nekdy s kamoskama vzpominame na ty podvadeci historky a vylhavani se a proste to pozitivni dobrodruzo, ale ted uz bych to neprezila a nechtela to vratit. Pak bych take uz neprezila to psycho, kdyz jsme se s exmanzelem rozesli kdyz jsme byli na dovolene na Hawaii a pak jsem museli stravit jeste 14 dni spolu - doslova v jednom aute.To bylo teda fakt PSYCHO - to nejde jinak popsat.Bylo mi z toho taak strasne moc spatne a lito jak spatne je jemu.No HRUZA!A jsem rada, ze to tak citim.Ale asi jde o to byt s tim pravym

jak Andrejek tatínka vytočil...

Tak co myslíte? Co tak mohl vyvést, že ho vytočil....??? Mám trochu chuť vás napínat a nenapsat hnedka...a nebo by to možná patřilo mezi slovní perly, ale toto byla spíš akční perla...no tak tedy...jak jsem tak chvilenku po poledni zalehla do postele a Andrejek si hrál vedle postele na koberci, stáhl si ze stolku mého //"debila"// a jak jsem ho tak po očku sledovala, tak najednou slyším....tůt tůt tůt tůt ....halóóó, ahoj mámo, co se děje??? No a na drátě tatínek...tak jsem se začala smát a říkám, spíš hulákám, protože mi ten mobil Andrejek nechtěl dát, že to já néééé, že ho vytočil malej... ještě, že tatínka a ne třeba policajty nebo hasiče...

Káva

Tak jsem celou noc přemýšlala co všecko se mi v životě přihodilo a co bych už nechtěla zažít.Mimo jiné jsem si vzpoměla na svou první kávu.Když jsem Martina poznala,měl už svuj byt-garsomku.A bydlel tam s kámošem(Není na kluky,jen byli dobří kámoši,tenkrát se to neřešilo.On měl byt tak dělal mejdany a sem tam, tam s ním někdo zustal bydlet)Tak jsem tam ráno přišla a oni at jím udělám kávu.Nikdy předtím jsem kávu nedělala a ani nepila.Udělala jsem turky do 1/4l hrnku.Rozdělila jsem 100g kávu na tři hrnky.Pak jsem to vypila a málem mě to zabilo.Žlučník,srdce,studený pot hruza.Šla jsem do koupelny co byla společná se záchodem a tam jsem bojovala o život.A před nima jsem si hrála,že jsem ok.Oni si ze mě dělali srandu,co tam dělám a jestli kadím a at vylezu.Ted se tomu směju,ale tenkrát to byl trapas.

člověk toho vydrží hodně, ale myslím, že jednu věc bych asi opravdu nepřežila - kdyby se stalo něco mým dětem - je to taková moje noční můra, děti jsou pro mě to nejdůležitější na světě, a kdyby se jim mělo něco zlého přihodit - to by byl můj konec