Co na to říkáte? Přečetli/y jste? Vaše příhody. Co už bych nepřežil/a? - nové diskuze

Jak se u nás vyřizuje mateřská

Tak jsem dneska opět volala na socku jak to vypadá s mou matřskou že jsem jí minulý měsíc vůbec nedostala a paní mi říká že ty papíry co potřebovala dostala teprv v pátek odpoledne a před víkendem proč by něco odpoledne začala dělat že je má zrovna před sebou a jde na to.Na to jsem jí řekla že jí to šéf poslal už minulé pondělí že to nemohlo jít 5 dní a ona mi řekla že jí poslal jen půlku,tak jsem jí řekla kdy to teda bude ?Ona že ted to musí ještě poslat do Prahy tam nato mají týden až 10 dní takže týden to tam pujde 10 dní to tam bude ležet než stím začnou něco dělat pak to týden pujde zase do Vsetína a pak budu buhví jak dlouho čekat než mi ty peníze dojdouVyplácí se na začátku měsíce takže to vidím na červenecHolky já jsem tak naštvaná tady se člověk ničeho nedovolá budou to házet jeden na druhého a člověk ať si to udělá jak chce je to děs

Zážitky ze 4denního pobytu

Předem se omlouvám za to, že to bude asi celkem dlouhé, ale musím to obrovské zklamání ze sebe dostat.Tak tedy nejdříve o co se vlasně jedná:Jezdíme pravidelně na jaře a na podzim s bandou 15 - 20 lidí na chaty (různě po Beskydech). Jsou to rodiny tchýniných kolegyň + pár příbuzných. Skvělá banda, vždycky jsem se hrozně bavila. Převažují tedy dospěláci (věk.průměr 45 let) a pak je tam mladší generace dětí (všichni okolo 18 let) + já (27) a o pár let mladší manža, který si ale spíš rozumí s dospělákama, jako já. Náplní těchto pobytů je opíjet se, přejídat se, překouřit se, dělat co největší kravál, několikrát denně se v opilosti pohádat. Opravdu, dokud jsem neotěhotněla, tak to bylo v pohodě, skoro nic mi nevadilo (krom opilé šíleně starostlivé tchýňky, s kterou ale jinak vycházím skvěle).A teď už teda k letošnímu \"zážitku\".Špatné znamení bylo už to, že Klárka (8m) dostala ve středu, den před odjezdem, horečky. Dávali jsme jí panadol, ale jakmile přestal účinkovat, tak horečky byly znovu. Prostě jsme ji co 6h dopovali. Ve čtvrtek jsme tedy vyrazili na cestu. Počasí hnusné, kosa jak cyp, předpověď na další dny ještě horší. Dojeli jsme k chatě a začlo vybírání pokojů. My, jako rodinka s cestovní postýlkou jsme dostali jediný dvoulůžkový pokoj, který bohužel sídlil hned v přízemí. Ženské ho vychvalovaly, že je hned u záchodu s umyvadlem, takže nebudu muset nikam daleko lítat od Klárky, kuchyň přímo přes chodbu a dřevěné schodiště začínalo hned u našich dveří. Pěkně jsem všechno vybalila, sestavila cest.postýlku a psychicky se snažila naladit na veselou vlnu ostatních. Ti hned narazili první bečku piva a první litry vína, a začli chlampat. Do dvou hodin byli skoro všichni pod parou a jelikož pršelo, nedalo se s horečkovou Klárkou nic moc dělat, jen sedět na pokoji a snažit se ji houpáním uspat, protože jinak byla mrzutá. Ke všemu nechtěla jíst -jak dopoledne přesnídávku, po poledni zeleninu, tak večer kaši. Jen kojení neodmítala. A tak to bylo všechny 4 dny Večer jsem ji položila do postýlky a jak jsme zvyklí, nechala jsem ji plakat a odešla jsem s chůvičkou ven za ostatníma. Když oni slyšleli z chůvičky pláč, tak jsem jim musela několikrát vysvětlovat, že to je normální a že za chvíli usne. No nepochopili, hlavně přiopilá tchýně se na mě pořád dívala skoro se slzami v očích a co 5 minut mi říkala \"maminko, Klárka pláče\" No děs, když to řekla asi po čtvrté, tak jsem šla raději dovnitř, ať mám klid. Klárku jsem vzala do náručí, chvíli pohoupala a spala. Mezitím se ale do pokoje vetřel jeden strejda, pak jedna teda, pak odešli a přišla tchýně. Když viděla že spí tak zase odešla a já šla taky zase ven. Jenže jak byli všichni opilí, tak jsem se moc nebavila a v půl 11. šla spát. I manža, protože už měl dost vypito. On usnul hned, ale já nemohla, protože pořád někdo chodil na záchod, třískal dveřmi, dupání po schodech se taky dost rozléhalo a občas se někdo zastavil u kuchyně a hlasitě si povídali. Jenže chtít po ožralých, aby brali ohled, je neuskutečnitelná věc, takže jsem zalomila snad až před 1h. V pátek opět hnusné počasí, průběh dne stejný jako ve čtvrtek, přišla na mě depka jako hrom. Klárka opět nechtěla jíst, snědla ze všeho snad 2 lžičky a jinak jen kojení. Horečky měla pořád. Naštěstí noc byla tentokrát lepší, usla jsem do půl hodiny, co jsem šla spát.A nastal asi nejhorší den, i když se počasí zlepšilo a Klárka byla konečně bez teplot. Byli jsme skoro pořád venku, i oběd jsem jí dávala venku. Bohužel, jako teď pořád, nechtěla jíst už po 2.lžičce (stejné jídlo, jaké jí dělám doma a neměla s tím nikdy problém). Ženské, když viděly, jak se jí to snažím nacpat a jak se ona vzteká, tak mi do toho začly kafrat, že ony by to tak nikdy nedělaly, že jde vidět že to nechce. Jsem jejich narážky odrazila tím, že ona mi ale v posledních dnech nechce vůbec nic, jen mléko, ale něco přece jíst MUSÍ, tak jí to prostě cpát budu. A ony zase nějaké kecy, a že ji mám dát sladké. Řekla jsem, že ani přesnídávku nechce, tak mi zas radily zkusit to přisladit cukrem, že ony to tak dělaly pořád. Ne! Za další minuty zas opilá tchýně řekla, že jí dá piškotek. To jsem jí úplně odmítla, protože přece si ji nenaučím, že když nebude chtít zeleninu, tak dostane nějaký pamlsek! To už bych do ní nedostala zelené vůbec. Po dalších pár minutách snažení se do ní vpravit lžičku zeleniny tchýně zase začala s tím piškotem a prý ať pro něj skočím do kuchyně!!! No to už jsem na ni skoro vylítla a řekla jsem, že když Klárka nechce teď jíst, tak ji nechám trochu víc vyhladovět aby to pak snědla. Já vím, připadám vám teď možná jako krkavčí matka, ale co byste dělaly vy, kdyby vám 8m dítě už 4.den za sebou odmítalo všechny druhy příkrmů a bylo jen na MM?? To víte, že za hodinku už snědla aspoň 6 lžiček a pak jsem ji teprve dokojila. No tak nějak jsme prožili odpoledne a nastal večer. Klárka opět po 8.h do postýlky, ale ne a ne usnout. Já zase s chůvičkou venku a tchýně opět \"maminko, brečí ti miminko\". A když ani po jejím třetím \"hodném\" upomenutí jsem se nezvedla, tak se zvedla ona a vratkým krokem šla k chatě. Řekla jsem jí, ať ji teda aspoň hlavně nebere z postýlky a ona mi na to kývla. Slyšela jsem ji v chůvičce, ale Klárka brečet nepřestala. Tak jsem se šla podívat a samozřejmě ji měla v náručí!!! Prostě jí jsou nějaké moje zásady šumafuk, Klárka je zvyklá že se někdy prostě musí vybrečet aby usla. Tak jsem ji přebrala, tchýně odešla, já Klárku houpala, znovu nakojila, nic. Tak jsem ji zase položila a nechala brečet. Venku ale opět \"maminko....\" Jsem měla fakt nervy, tak jsem se zavřela do pokoje a trochu to obrečela - že Klárka nechce usnout, že nechce jíst, že jsou všichni opilí atd. No byla jsem tam zavřená snad do 10h, než Klárka konečně usla, ale fakt, měla jsem sto chutí odjet domů, do klidu. Už se mi ani nechtělo jít ven, ale furt pro mě jeden strejda chodil, ať přijdu, tak jsem šla. Venku kosa, nuda - všichni opilí a měli debilní humor, k tomu pustili na plné pecky rádio, tak jsem jim to jako nějaká fůrie vypla, že máme okno směrem k nim a fakt bych nerada další 2h uspávala Klárku. A šla jsem spát. Jenže. Pod náma byla \"klubovna\", kam se usídlili mladí a měli tam taky puštěné rádio a snažili se ho přeřvat. No disko jsme tak měli i my na pokoji, jen jsem se divila, že Klárka v tom umí spát. Tak jsem zalehla taky, ale nešlo to, brečela jsem jak želva, proč jsem tu vůbec jezdila, mělo mi dojít, že si to asi moc neužiju, když se musím starat o Klárku a nebude tu nikdo jiný s mimčem, s kým bych si mohla pokecat apod. To bylo asi v 11h, trápila jsem se až do 3, kdy skončila diskotéka dole a i z venku to všechno slezlo dovnitř, dozáchodovali si, dokecali a šli spát. Chudák manža to ode mě za všechny slovně schytal, jak jsem byla v noci s nervama v pr...Ráno jsem chtěla vylézt ven až když ze mě vymizí ta nasranost na všechny, jenže ono mě to pořád neopouštělo Takže jsem vylezla poprvé až v půl 12. a to jen proto, že jsem měla ukrutný hlad. Klárka byla mrzutá, tak jsem měla nachystanou i výmluvu, proč nepomáhám s úklidem (co si nadělali, ať si taky po sobě uklidí!), za to s velkou chutí jsem na pokoji začala balit věci a nemohla se dočkat odjezdu. Naštěstí jsme jeli už ve 3, strašně jsem se těšila, až si doma ODPOČINU!!! A jestli pojedu na podzim, to si ještě pořádně rozmyslím!! Fakt bombovní \"dovolená\" PS: omlouvám se za tu délku, a to jsem nepsala všechny zážitky...

zase zaperlili

Ti moji dárečci zase zaperlili.Matěj šel na záchod.Za chvíli přišli oba dva,Jakub ruce až k loktům durch mokrý.Tak jsem vyvalila oči co to má znamenat....No Matěj mu je dal do záchodu a spláchl...Co víc k tomu dodat...

Trošku k zamyšlení...

Včera jsem potkala kamarádku z dětství, dnes už se moc nevídáme neb bydlí v jiném městě a sem jezdí jen příležitostně za rodiči. Měla jsem zrovna sebou Michálka v kočárku a Petra (tak se jmenuje) se najednou rozpovídala, že už přes rok se s manželem snaží o miminko, ale nejde jim to a doktor jí řekl, že ona je v pořádku. Jenže manžel se vyšetřit nechce nechat, takže Petra uvažuje o tom, že se s někým sejde jen na jednu noc a doufá, že to výjde takhle. Nejdřív se mi z toho udělalo trošku špatně, ta představa...hned jsem si v duchu řekla, že já bych tohle nikdy neudělala, ale pak jsem se na to podívala z jejího pohledu, dítě moc chce, manžela miluje, ale k doktorovi ho asi nedokope, tak co jí vlastně zbývá. Já to měla jednoduché, nám se mimoušek povedl na první pokus, tak jsem nikdy nemusela tohle řešit, ale vždycky jsem děťátko moc chtěla a kdoví, čeho je žena schopná, když ho opravdu MOC chce.

Kojící matka s cigaretou..

Holky, dneska jsem i přes tu příšernou chřipku musela jít nakoupit. Máma zrovna jela do Olympie, tak že se s ní svezu autem. Jdeme do Hypernovy kolem kavárny a tam kojící maminka ( odhaduju stáří miminka tak max. na 4 týdny ). A co si myslíte v puse cigaretu! Rovnou při kojení!!! S ní u stolku seděla kamarádka, která rovněž kouřila a s sebou měla 2 malé děti ( 1 a 4 roky ). Měla jsem co dělat, abych jim nenakopala pr...

Letadlo fuč

Dost mě z toho mrazí v zádech http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/170168-nad-atlantikem-zmizel-airbus-letici-do-parize-se-dvema-stovkami-cestujicich.html

Nákup ve Sparu

Musím si tu postěžovat, co se mi dnes stalo. Máme rozbité auto, tak jsem se musela vydat na nákup kočárem. Asi hodinu mi trvalo, než jsem našla všechno co jsem chtěla, malý byl hodný, tak to šlo. Pak přijdu ke kase a zjistím, že kartu má manžel.No co, vytáhnu peníze a dám je prodavačce. Začala zkoumat tu dvoustovku a že prý jí nemůže vzít. Ptám se proč, prý není celá. Já na to, co jí chybí a ona mi ukáže asi od cigarety vypálený kousek tak 2x2mm. Říkám jí, že mi to tady dali v krámě, tak to snad není problém. Pozvala si kolegyni na konzultaci a obě, že bankovka není celá. OK tedy - volám manžovi ať přijde s kartou, že nemám jiný peníze. Ona, že mi nákup schová u sebe a pak to zaplatím. Manža přijde (po půl hodině s děckem v kočáru), jdu platit a ona, že kartou to nejde. Že na ten můj účet omylem namarkovala i další nákup.A teď to nejlepší - prý jestli mám ještě tu dvoustovku, že mi jí vezme (eee-pak že to nemůže-káča jedna). JEnže já mezi tím koupila vedle pleny, takže už jsem ji neměla.Oni tam asi v pěti koukaly jak nány, nebyly schopný nic vyřešit, tak jsem jim řekla, že už na ně nemám nervy a odešla jsem. Kryštof v kočáru už nervní, tak ženu domu, bez nákupu a až se malej probudí, tak jdu znovu, jenže teď radši jinam, ach jo

Kdo nebude kojit, půjde do lochu

No fakt, ségra studuje práva, a psala mi, že kdo přestane kojit před 6. měsícem z jiných než zdravotních a jiných omluvitelných důvodů, tak se to bude brát jako zanedbání vyživovací povinnosti. Ono to nebude samozřejmě tak horké, do omluvitelných důvodů se dá nacpat cokoliv, ale přijde mi to typické pro náš stát. Snaží se kafrat úplně do všeho, to je přece úplně moje věc, jestli kojím nebo ne. Co když prostě namám žádný důvod a kojit nechci? Navíc lepší by bylo podporovat kojení a ne trestat nekojení. Stačilo by udělat víc laviček. Třeba si vzpomínám jak psala myslím Lendy, že kojila vestoje. Nebo já na sociálce na zemi na turka, protože na jediné lavičce sedí nezaměstnaný, a ten mě sednout nepustí.Navíc většina maminek má už tak stresy po porodu, většina kojí, co to dá, a teď ještě bude stres z nějakých sankcí? No kde to jsme? Já právě ze stresu, jak jsem se snažila všechno zvládat, Maruška nepřibírala a tak, málem dokojila hned 3 týdny po porodu. To by mě zajímalo, jestli stres bude \"omluvitelný důvod\" nebo jestli bych šla bručet. Blbečci zákonodárci...

--

Tak holky, snad to píšu dobře, já už nevím, sem dneska nějaká zmatená, byla jsem na zkoušce z ekonomiky, a jaksy jsem , no prostě jsem vylítla, všechno jsem popletla , zamotala jsem se do toho celá. Ale dal mi ještě jednu možnos abych si to mohla opravit, tak snad to zvládnu, ještě mě čekají teda 4 zkoušky a postoupím do 3ročníku, no a příští rok bych teda měla maturovat, no uvidím, jak to všechno dopadne.psát mi nejde příspěvky se mi ukládají 4x, to fakt nevím co to semnou dneska je, bazén tady máme zavřený, že bych s malou zašla se nějak odreagovat, no prostě nemůžu jít nikam. Tak tu budu sedět a psát si s váma, stejně ani nevím kdy se sem zase dostanu.Ale za chyby a překlapy teda neručím.

Já montér :-))))

Tak jsem se o víkendu jala sestavit jednu starší skříň po švárovi do budoucího dětského pokoje. Jednotlivé díly nejsou nejlehčí a skříň je vysoká o dost víc, než já. Ve fázi skládání na zemi to šlo úžasně. Montovalo se to na ty dřevěné \"čudlíčky - klínky\". Na závěr se to mělo ještě sešroubovat, což jsem si bohužel všimla až pozdě a skříň horko těžko zvedla z podlahy, tak, jak bude pak stát. V tom jsem ale pochopila, na co je vedle ta pixla se šroubky... Skříň se začala sesouvat a rozpadat. Mojí vidinu, jak každé prkno letí na jinou stranu, a udělají díry v nově opravených a vymalovaných zdech a v okně, jsem zahnala tím, že jsem sunoucí se skříň v polodřepu objala. Nebýt tam sama, tak začnu řvát, až někdo přijde. Ale nikdo nikde, manža v práci, prkna (už ne skříň, ale sunoucí se o hlavu větší prkna) těžká a já s nimi v objetí a polodřepu přemýšlela, co dál. A když mě začaly brnět nohy i ruce, jediné, co mě napadlo - pomalu jít na bobek a nechat \"skříň\" sunout na mě. Což se povedlo, až do chvíle, než jsem dosedla na zem, pak se prkna na mě sesypala s hrozným rachotem a dveře s kovovými pantíky dopadly na můj nárt. Takže po krátkém breku - ani nevím, jestli vzteky nebo bolestí jsem se místo rozkopání celé skříně jala znovu montovat. Na závěr jsem vše ještě přišroubovala a nechala ležet na zemi... raději... Manža přišel hodně pozdě z práce, ale dnes je doma, tak jistě bude obdivovat, teda doufám, že bude po tom mém utrpení

Počítač

Tohle opravdu nevím kam napsat..chybí mu tu nějaká technická rubrika!Včera nám z ničeho nic kleknul pc. Nejde ICQ, skype, internet jde jen, když se mu chce. Pc se sám vypíná a pouští! Stačili jsme pustit všechny antiviráku, co v pc máme a ani jeden vir. Tak mi řekněte, od čeho to tak zlobí. Napadlo mě jestli se v pc někde něco nevypálilo, ale to by bylo asi cítit, ne?! Dnes by se na to měl přijít kouknout Michalovo kamarád..ale nejhorší na tom je to, že on vždycky něco slíbí a splní to až za měsíc. Holky, jak já vydržím bez ICQ měsíc??? Alespoň, že sem se mi teď podařilo přihlásit! Ale nevím, kdy mi to zase klepne..ach jooooo

Violky mala nehoda

Tak si predstavte co se nam stalo. Violka spala po obede, ja si dala na stul k pocitaci sprite do velkeho hrnku.Vzapeti se vzbudila, ja ji prebalila prevlikla a tak a pak vypustila do obyvaku.Zapomnela jsem ale,ze tam mam ten hrnek a byl celkem na kraji stolu. No vyhodila jsem plenku do kose v koupelne( 5 vterin), vkrocila jsem do obyvaku a v tom vidim dobrou scenerii.Violka uz natahla rucicky, je na spickach, drzi hrnecek obema ruckama, koukne natesene na me, co to nasla a jak z toho zkusi pit a nez jsem stihla vykriknout Neeeee, tak uz to na sebe vylila - v nekolika vlnach.Ale holky takovym stylem,ze se tomu ted az smeju - proste klasicky jak sprcha - na hlavu, na hrudnik - cela( hrnek byl plnej az po okraj).Strasne se chudinka lekla - muselo to byt hrozne studeny a nez jsem k ni priskocila a hrnek ji vytrhla, tak uz hrozne brecela a mela problem se v tom \"prekvapeni\" nadechnout.Holky ja se ale tak strasne lekla a to jedne veci - ja mela pocit,ze se vazne topi.Ona si to vylila primo na oblicej,jeji vyraz vypadal hrozne a ten problem s nadechem.Tak jsem ji rychle postavila vedle - ukazovala jak ma dychat,uklidnovala - trosku se uklidnila a brecela uz jen nastvane co to jako bylo.No tak jsem se zklidnila i ja a musela jsem se smat... Jsem ji vysvlikla, bohuzel to nebyla voda,ale Sprite tak jsem nejdriv zacla drhnout koberec s cimz uz mi nadsene pomahala( placala do papirovejch uterek)a pak jsem napustila vanu a tu ulepenou holku umyla.Ted kdyz si to promitam, tak se smeju, jakej je to blbounek,ale budu si do priste pamatovat,ze vse musim dat dal na stul, i kdyz zrovna neni v mistnosti a teda lekla jsem se s tim jejim skoro topenim se.Uf