Předem se omlouvám za to, že to bude asi celkem dlouhé, ale musím to obrovské zklamání ze sebe
dostat.Tak tedy nejdříve o co se vlasně jedná:Jezdíme pravidelně na jaře a na podzim s bandou 15 - 20 lidí na chaty (různě po Beskydech). Jsou to rodiny tchýniných kolegyň + pár příbuzných. Skvělá banda, vždycky jsem se hrozně bavila. Převažují tedy dospěláci (vě
k.průměr 45 let) a pak je tam mladší generace dětí (všichni okolo 18 let) + já (27) a o pár let mladší manža, který si ale spíš rozumí s dospělákama, jako já. Náplní těchto pobytů je opíjet se, přejídat se, překouřit se, dělat co největší kravál, několikrát denně se v opilosti pohádat. Opravdu, dokud jsem neotěhotněla, tak to bylo v pohodě, skoro nic mi nevadilo (krom opilé šíleně starostlivé tchýňky, s kterou ale jinak vycházím skvěle).A teď už teda k letošnímu \"zážitku\".Špatné znamení bylo už to, že Klárka (8m) dostala ve středu, den před odjezdem, horečky. Dávali jsme jí panadol, ale jakmile přestal účinkovat, tak horečky byly znovu. Prostě jsme ji co 6h dopovali. Ve čtvrtek jsme tedy vyrazili na cestu. Počasí hnusné, kosa jak cyp, předpověď na další dny ještě horší. Dojeli jsme k chatě a začlo vybírání pokojů. My, jako rodinka s cestovní postýlkou jsme dostali jediný dvoulůžkový pokoj, který bohužel sídlil hned v přízemí. Ženské ho vychvalovaly, že je hned u záchodu s umyvadlem, takže nebudu muset nikam daleko lítat od Klárky, kuchyň přímo přes chodbu a dřevěné schodiště začínalo hned u našich dveří. Pěkně jsem všechno vybalila, sestavila
cest.postýlku a psychicky se snažila naladit na veselou vlnu ostatních. Ti hned narazili první bečku piva a první litry vína, a začli chlampat. Do dvou hodin byli skoro všichni pod parou a jelikož pršelo, nedalo se s horečkovou Klárkou nic moc dělat, jen sedět na pokoji a snažit se ji houpáním uspat, protože jinak byla mrzutá. Ke všemu nechtěla jíst -jak dopoledne přesnídávku, po poledni zeleninu, tak večer kaši. Jen kojení neodmítala. A tak to bylo všechny 4 dny Večer jsem ji položila do postýlky a jak jsme zvyklí, nechala jsem ji plakat a odešla jsem s chůvičkou ven za ostatníma. Když oni slyšleli z chůvičky pláč, tak jsem jim musela několikrát vysvětlovat, že to je normální a že za chvíli usne. No nepochopili, hlavně přiopilá tchýně se na mě pořád dívala skoro se slzami v očích a co 5 minut mi říkala \"maminko, Klárka pláče\" No děs, když to řekla asi po čtvrté, tak jsem šla raději dovnitř, ať mám klid. Klárku jsem vzala do náručí, chvíli pohoupala a spala. Mezitím se ale do pokoje vetřel jeden strejda, pak jedna teda, pak odešli a přišla tchýně. Když viděla že spí tak zase odešla a já šla taky zase ven. Jenže jak byli všichni opilí, tak jsem se moc nebavila a v půl 11. šla spát. I manža, protože už měl dost vypito. On usnul hned, ale já nemohla, protože pořád někdo chodil na záchod, třískal dveřmi, dupání po schodech se taky dost rozléhalo a občas se někdo zastavil u kuchyně a hlasitě si povídali. Jenže chtít po ožralých, aby brali ohled, je neuskutečnitelná věc, takže jsem zalomila snad až před 1h. V pátek opět hnusné počasí, průběh dne stejný jako ve čtvrtek, přišla na mě depka jako hrom. Klárka opět nechtěla jíst, snědla ze všeho snad 2 lžičky a jinak jen kojení. Horečky měla pořád. Naštěstí noc byla tentokrát lepší, usla jsem do půl hodiny, co jsem šla spát.A nastal asi nejhorší den, i když se počasí zlepšilo a Klárka byla konečně bez teplot. Byli jsme skoro pořád venku, i oběd jsem jí dávala venku. Bohužel, jako teď pořád, nechtěla jíst už po 2.lžičce (stejné jídlo, jaké jí dělám doma a neměla s tím nikdy problém). Ženské, když viděly, jak se jí to snažím nacpat a jak se ona vzteká, tak mi do toho začly kafrat, že ony by to tak nikdy nedělaly, že jde vidět že to nechce. Jsem jejich narážky odrazila tím, že ona mi ale v posledních dnech nechce vůbec nic, jen mléko, ale něco přece jíst MUSÍ, tak jí to prostě cpát budu. A ony zase nějaké kecy, a že ji mám dát sladké. Řekla jsem, že ani přesnídávku nechce, tak mi zas radily zkusit to přisladit cukrem, že ony to tak dělaly pořád. Ne! Za další minuty zas opilá tchýně řekla, že jí dá piškotek. To jsem jí úplně odmítla, protože přece si ji nenaučím, že když nebude chtít zeleninu, tak dostane nějaký pamlsek! To už bych do ní nedostala zelené vůbec. Po dalších pár minutách snažení se do ní vpravit lžičku zeleniny tchýně zase začala s tím piškotem a prý ať pro něj skočím do kuchyně!!! No to už jsem na ni skoro vylítla a řekla jsem, že když Klárka nechce teď jíst, tak ji nechám trochu víc vyhladovět aby to pak snědla. Já vím, připadám vám teď možná jako krkavčí matka, ale co byste dělaly vy, kdyby vám 8m dítě už
4.den za sebou odmítalo všechny druhy příkrmů a bylo jen na MM?? To víte, že za hodinku už snědla aspoň 6 lžiček a pak jsem ji teprve dokojila. No tak nějak jsme prožili odpoledne a nastal večer. Klárka opět po 8.h do postýlky, ale ne a ne usnout. Já zase s chůvičkou venku a tchýně opět \"maminko, brečí ti miminko\". A když ani po jejím třetím \"hodném\" upomenutí jsem se nezvedla, tak se zvedla ona a vratkým krokem šla k chatě. Řekla jsem jí, ať ji teda aspoň hlavně nebere z postýlky a ona mi na to kývla. Slyšela jsem ji v chůvičce, ale Klárka brečet nepřestala. Tak jsem se šla podívat a samozřejmě ji měla v náručí!!! Prostě jí jsou nějaké moje zásady šumafuk, Klárka je zvyklá že se někdy prostě musí vybrečet aby usla. Tak jsem ji přebrala, tchýně odešla, já Klárku houpala, znovu nakojila, nic. Tak jsem ji zase položila a nechala brečet. Venku ale opět \"maminko....\" Jsem měla fakt nervy, tak jsem se zavřela do pokoje a trochu to obrečela - že Klárka nechce usnout, že nechce jíst, že jsou všichni opilí atd. No byla jsem tam zavřená snad do 10h, než Klárka konečně usla, ale fakt, měla jsem sto chutí odjet domů, do klidu. Už se mi ani nechtělo jít ven, ale furt pro mě jeden strejda chodil, ať přijdu, tak jsem šla. Venku kosa, nuda - všichni opilí a měli debilní humor, k tomu pustili na plné pecky rádio, tak jsem jim to jako nějaká fůrie vypla, že máme okno směrem k nim a fakt bych nerada další 2h uspávala Klárku. A šla jsem spát. Jenže. Pod náma byla \"klubovna\", kam se usídlili mladí a měli tam taky puštěné rádio a snažili se ho přeřvat. No disko jsme tak měli i my na pokoji, jen jsem se divila, že Klárka v tom umí spát. Tak jsem zalehla taky, ale nešlo to, brečela jsem jak želva, proč jsem tu vůbec jezdila, mělo mi dojít, že si to asi moc neužiju, když se musím starat o Klárku a nebude tu nikdo jiný s mimčem, s kým bych si mohla pokecat apod. To bylo asi v 11h, trápila jsem se až do 3, kdy skončila diskotéka dole a i z venku to všechno slezlo dovnitř, dozáchodovali si, dokecali a šli spát. Chudák manža to ode mě za všechny slovně schytal, jak jsem byla v noci s nervama v pr...Ráno jsem chtěla vylézt ven až když ze mě vymizí ta nasranost na všechny, jenže ono mě to pořád neopouštělo Takže jsem vylezla poprvé až v půl 12. a to jen proto, že jsem měla ukrutný hlad. Klárka byla mrzutá, tak jsem měla nachystanou i výmluvu, proč nepomáhám s úklidem (co si nadělali, ať si taky po sobě uklidí!), za to s velkou chutí jsem na pokoji začala balit věci a nemohla se dočkat odjezdu. Naštěstí jsme jeli už ve 3, strašně jsem se těšila, až si doma ODPOČINU!!! A jestli pojedu na podzim, to si ještě pořádně rozmyslím!! Fakt bombovní \"dovolená\" PS: omlouvám se za tu délku, a to jsem nepsala všechny zážitky...