Co na to říkáte? Přečetli/y jste? Vaše příhody. Co už bych nepřežil/a? - nové diskuze

Golfky - jak to dopadlo

Tak kočárek jsme vyzvedli, zkontrolovali pro jistotu váhu ještě na poště - ta odpovídala. Vyplatila jsem a šla...tedy, paní jaksi i po mnoha mailech a adrese napsané na krabici s kočárem nějak asi neumí číst a neví, jak se jmenuji, takže mi zkomolila příjmení a tedy první problém, na poště, že mi to nedají. Tedy slečna mi řekla, že to NEMUSÍM převzít...což mě tedy lákalo. Nicméně, kočár jsme rozbalili a zkoukli a první co, kolečka byla celá zablácená!!!!!, já ho vyčistila horkou vodou a parní kachnou, byl jako nový! Kolečko MÍRNĚ, ALE OPRAVDU MÍRNĚ drhne, tedy manžel to ani nepocítil, já jsem zkonstatovala, že to tedy drhne, ale ne tak, že by se s tím nedalo jezdit. Jak mi popisovala. Jsme naštvaní!! Kočárek budemem muset opravit, což obnáší zřejmě nové jedno kolečko, cca 500 Kč včetně poštovného. Daleko raději bych bývala opravu zaplatila. No nevadí. Jak se to stalo? Asi v té Kadani, byl to náš poslední výlet s kočárem, já s ním ještě pak určitě byla, ale ono to vážně drhne jen tak maličko, tak to ani není poznat. V Kadani je do vstupu města brána, je tam historická dlažba, takové velké kamenné \"kostky\", naskládané cik cak, manžovi to tam vůbec nejelo...tak asi tam se to mírně pokřivilo. Prostě bude znovu k prodeji, jen co jej taťka šikulka opraví. Co mě štvě, paní s ním jezdila! Je jako prase, doslova nalepené kousky bláta!

Vylet do Seattlu

...byl moc FAJN.Opravdu jsme si to uzili - i panovala radostna atmosfera - (zadne dohady).Prosli jsme si centrum, trziste a pak jeli na narozeninovou veccceri do recke restaurace , kde bylo jidlo moc dobre - Terry si nadsene vybral sve vegetarianske jidlo. Dala jsem mu pranicko a maly darecek ( handmade), ktery se mu opravdu moc libil. Hotel byl take moc pekny - jen me mrzi,ze jsme si ho s nasim nabitym programem nemohli moc uzit. V sobotu jsme zamirili do ZOO, pak stihli shlednout i plaz a dokonce zajit na bramborak do ceskeho bistra.Bramborak teda za ty penize maly,ale naladu mi perfektne spravilo pivo - cepovane Krusovice ( ceskeeee pivoooo - joooo ).Opravdu pekne mesto - lidsky cvrkot je pro me neuveritelne inspirativni a nabiji me energiiViolka byla proste zlata - vsude se ji libilo - krizila mestske chodniky a vozila golfky - proste bajo, Je na ni videt,ze vyrostla v meste a pak u plaze,protoze byla spokojena, zvedavka nase.Na plazi radsi ani nesla spat aby si mohla hrat s piskem.Akorat ta cesta - narocne fakt.Na ceste tam i zpatky s ejednou pozvracela, tak jsem ji musela vzit na benzinku umejt a prevliknout. Hodne se rozcilovala - me z toho normalne boli krk,jak jsme ji furt musela zabavovat.To stare auto melo na pohodli asi take vliv ( bylo hodne hlucne)Ale jak rekla Nada \" darovanemu autu na drncani nekoukej : to me pobaviloTakze vylet uuuzo,akorat tam byla docela zima a Violka ma z toho rymu ( zmena teplotu o 15 stupnu)Napriste bych rozhodne chtela stravit v Seattlu dve noci aby to bylo klidnejsi - takto jsme museli honit cas..ale to az budem trochu vice pri penezich

PIXAR - jak se dělají děti a mláďata

Moc hezký klip.http://ajanlo.kapu.hu/video/post.php?id=751g84349133f4b178d2

Matky-bezdětné

Dnes večer jsem doma sama s malou,manžel šel na oslavu narozenim,já nemohla neb nemám hlídání.Chtěla jsem si pozvat nějakou kámošku na pokec.Matky buď nemaj hlídání nebo kvůli dětem nemůžou(chápu).Bezdětné chtěj jít \"pařit\"někam do společnosti(také chápu)Budou mě mít na svědomí jelikož jsem na to víno fakt měla chuť. Jen mám takovej pocit že jsem sama jěště že je BOL

Můj \"super \"švagr

Holky dneska jsem se táák nas..Měli jsme jít dneska na svatbu Tomášovi sestřenky, ale protože je Aďa ještě moc malá, tak jsme odmítli, ale že se příjdeme podívat k nim domů, než odjedou na obřad.Včera jsme volali domů k Tomášovi, kdy je ten obřad, aby jsme věděli kdy máme přijet.Telefon vzal Tomášův brácha Karel, kterýho fakt nemusím.Je to náladovej rozmazlenej, fracek, který si nevidí do pusy.Loni v létě jsem mu řekla co si o něm myslím, když se zas pletl do něčeho do čeho něměl, ale to je jedno.Prostě nám řekl, že je obřad ve 12, ale byl v jedenáct, takže jsem je akorát stihli jak odjíždí.Bohužel během obřadu skolabovala Tomova babička, tak zavolali záchranku a naštěstí to bylo jen z horka a nedostatku tekutin, ale Karel volal Tomášovi ať se podívá doma po babičcený občance, že ji záchranáři potřebují.Zrovna jsme byli mimo.Ještě měla svatbu i jedna kamarádka, tak jsme byly u radnice, tak Tomáš nasadil sprinta a běžel domů najít tu občanku.Do toho ten blbec volal, že kde jako je jestli mu je mylejší nakupovat, než hledat občanku.Nevím kde na to přišel, že nakupujeme i kdyby, tak jsme to nemohli tušit..Tak chudák Tomáš měl z obřadu hovno, ještě celou cestu běžel, ale zase mu to nebylo dost dobrý.Ani nechci vědět, co řekl hostům na hostině.Jinak babička je v pohodě dokonce zůstala na oslavu.Potřebovala jsem se z toho vypovídat, protože mě fakt s prominutím sere!!!!

Dárek k desátým narozeninám

Hodně se tu řeší dárky pro manžele nebo přítele,poraďte co za dárek desetileté holce.V záloze mám mobil ale chtěla jsem něco zajímavého,originálního,na co bude vzpomínat.Zavzpomínejte co jste dostali vy,nebo dali svým dětem a co vám zůstalo jako vzpomínka třeba dodnes.Díky za tipy

ještě teď se mi klepou ruce..:(

Sedíme si tak s manžou v klidu v obýváku u tv a internetu, venku horko takže všude otevřeno, když zaslechnu u okna nějaký divný zvuk, ale pak nic, tak jsem tomu už nevěnovala pozornost. Dál jsme serfovali a asi tak za 5min. takové divné bručení o žaluzie - znáte ten zvuk, jak se k vám dostane včelka a neumí ven, akorát že to bylo mnohonásobně silnější bzučení. SRŠEŇ! Manža je na něj alergický, takže zdrhal do chodby a já s nimi nějakou zkušenost nemám, takže jsem tu zůstala a sledovala co bude. Nebylo nic, sršeň lítal pořád tak nějak pod oknem, tak jsem nakázala manžovi ať hlavně zavře dveře do pokojíčku, kde spí Klárka, a pak jsem začala uvažovat co s ním. Z obýváku do chodby nemáme dveře, jen obložky, takže zavřít to tam do rána nebylo možné. Pak začalo to torpédo lítat kolem rožnuté lampičky, bylo slyšet jak cinká o její sklo, a pak ztichl, někam si sedl, jenže já byla zrovna vedle tak jsem neviděla kam. Pomalu jsem teda vešla do obýváku, skoro bez hnutí se prohlížela, ale po sršňovi ani vidu, ani slechu. Popošla jsem tedy doprostřed ke křeslu, protože jsem myslela že bude někde u stěny jak stojí lampa, ale ani tam jsem ho neviděla. Pak můj pohled zklouznul na to křeslo, od kterého jsem stála asi 20cm, a on seděl přímo tam, zezadu na opěradle!!! Takový černoch obrovský, jak 2 čmeláci, tak zblízka jsem se ještě žádnému do očí nedívala! Rychle jsem couvala zpět, on nepohnul ani brvou, tak jsem manžovi, schovávajícímu se za dveřmi ložnice, hlásila jeho polohu a že ho chytnu do sklínky - nic jiného mě nenapadlo a asi ani nezbývalo. Manža vyděšený, že se takhle chytnout určitě nenechá, ale jiný nápad taky neměl. Ve špajzu jsem teda našla sklenici od kompotu (asi 400ml), na kterou mi manža řekl že má moc malý otvor, že to určitě nepůjde. Tak jsem se vrátila a našla širší pevnou plastovou nádobu s víčkem z nějakých manžových dávných posilovacích tablet (to bylo poprvé, co jsem mu děkovala, že si je prázdné po sobě nevyhazuje ). A šla jsem na černocha. Ještě první krok do obýváku byl v klidu, ale jakmile jsem byla metr od křesla, začala jsem být nervozní (rozhodně víc než před porodem!), a když jsem začala natahovat ruku s nádobou tak jsem se i trochu rozklepala. Byla jsem tak 15cm od něj a pořád jsem se odhodlávala odchyt dokončit. Znáte to - říkáte si Tak teď - a nic. Srdce v krku, pak jsem tu ruku přece jen rychle natáhla a nádobu na něj přiložila. Bzučel tam, lítal, cítila jsem jeho nárazy v rukách, vibrace jak na našem lehátku Fisher Price, a co teď. Jak tam podsunout víčko? Zas tak tenké nebylo a hrozilo, že kdybych to trochu nadzvedla tak by torpédo mohlo nějak vyklouznout. Manža, trochu zklidněný tím, že je aspoň takhle zablokovaný, mi poradil podsunout nejdřív papír, donesl mi ho a hned zase zdrhal (kdyby náhodou). Podsunuto, utěsněno, odklopeno od křesla, zavíčkováno. Fůůůj, ruce se mi začly klepat pořádně, sršeň sršel zlostí, několikrát jsem zkontrolovala těsnost víčka s papírem, manža mi donesl tesco tašku, zavázala jsem to ještě do ní a šup s tím ven do popelnice. Pak jsme si začli říkat, co by bylo, kdyby přiletěl později, když bychom už spali, nebo by přiletěl do Klárčiného pokojíčku a my o tom nevěděli.. no napadaly nás hrůzné myšlenky.Manža mi je teď moooc vděčný za záchranu života (nebo nejméně za klidný spánek) a oplatil mi to aspoň tím, že zabil komára co obtěžoval můj noťásek, na kterém vám zrovna píšu tuhle šílenou čerstvou příhodu.

Trochu extrému.

http://www.youtube.com/watch?v=LirJ4EIdNqs&feature=fvw

chováni Patrička

už mám zněho zas dylema..nevím co sním,zákazy,příkazy,na zadek,řvaní,hezky,prozby nic vůůbec nic nezabíravčera jsme byli na koupališti a já ho musela 3xhledat utekl mi.Vždy je bud na hřišti nebo v bazénu a ted...když jsem ho našla -jednou daleko u kašny,podruhé na záchodcích,potřetí se vrátil sám..dala jsem mu na prdel,holky kdyby jste viděly z jakým rachotem jsem ho vedla na deku -byl až zas v tranzu..celý koupák hleděl na mně,vypadala jsem jak kdybych uradla cizí dítě!!!na dece pak měl příkaz zůstat sedět jen co jsem se otočila tak zdrhl...odmlouvá,neposlouchá,je drzý..holky co sním mám dělat když to nejde ani po dobrým ani po zlým?nejhorší je ,že ho nechce ani nikdo hlýdat jaký jea nejhorší je když to slyšíte od druhých jaký je(rodina)to zabolí u srdíčkakdy to skončí,změní ho ta školka?

Anděl stážný

Včera u Gabky stáli všichni svatí.Šla ven a sousedi se hádali a vyhazovali z okna věci.Vyhodili i klukovi tu velkou kolobku a ona dopadla těsně kolem Gabky.Jít o krok rychlejí tak je mrtvá.Pak byli v tramvaji revizoři a ona jediná z holek lístek měla.Taky si necvaká vždy,ted si náhodou cvakla.Pak vykolejila v zatáčce tramvaj,taky se jí naštěstí nic nestalo.Pak už šla domu a těsně u ní se čelně srazili dvě auta,plechy lítali na všechny strany i kolem ní.Naštěstí jí žádný nezasáhl.Přišla domu a hned nás objala,že je celá roztřesená.No její andělíček strážníček se musel včera hodně zapotit.

vře to ve mě

holky nevím jestli mám smutnot nebo být naštvaná Martin měl méít příští týden dovču naslibováno výlety a on jí nedostane sice je to živnostník a práci mu zadává nějaký chlap a co mě nejvíc štve je to že jeho kolegovi dal 3 týdny a Martinovi nedá ani týden mě je to tak líto prý až v září ale ton je Adélka ve škole tak to si jí brát nemusí vůbec a Martin je tak trochu dobrák a ikdyž je práce hodně tak si nedupne ACHJO mám zkažený celý den až bych brečela

jen tak

Už víte,co byste chtěli zahrát na pohřbu?