banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Nosní mandle - diskuze

24 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Tak nějak pořád přemýšlím kam to napsat a jestli vůbec, abych nepolekala některé maminky, ale u každého dítěte je to jiné. Včera ráno jsme byli na odstarnění nosní mandle. Jelikož byl Petřík nejmladší tak byl na řadě jako první za což jsem ráda, protože čekat až na nás příjde řada by bylo hrozný. Ráno dostal Petřík na oblbnutí injekci a já nakázaný udržet ho v posteli a tak jsme si prohlíželi a četli časopisy a knížky. Po půl osmé přijeli sestřičky s lehátkem pro Petříka a mě nabídli, že můžu jít kousek s nimi,čehož jsem využila. Po asi půl hodině mi ho přivezli, ale pro mě to byl tak trošku hrozný pohled. U nosu a pusy měl totiž několik kapek krve. Petříka mi dali do postele a tím jak na něj ještě působila narkóza tak byl uplakaný, stěkal se, kopal a převaloval se. Na krk tedy dostal chladivý obklad a kanylu mu obvázali obvazem, aby si ji nevytrhl, ale ten obvaz se mu dost nelíbil. Po asi půl hodině tišení Petřík konečně asi na hodinku usnul. Vzbudilo ho, když mu šla sestřička měřit tlak přístrojem, který se navléká jen na prst. Tak jsme zase bojovali s měřením. Myslela jsem, že Petřík ještě zabere, ale už neusnul. Místo toho si sundával z krku chladný obklad, sundával si obvaz. Nakonec se mi podařilo ho přesvědčit, že alespoň obvaz na ruce necháme. Po tom co jsem strčila i prst do přístroje na měření tlaku, tak ho tam dal i Petřík dobrovolně bez nějakého boje a pak si to po chvilce ještě jednou zopakoval. Pak jsem zase další asi půl hodiny přesvědčovala Petříka, že papučky nemáme a tedy se ještě chodit nebude a za další půl hodiny jsem mu vysvětlovala, že domů se nejde. Takže něco přes 2h mě tam prokňoural a nebo probrečel. Při tom mu z nosu teklo, protože díky mandlím byl pořád zahleněn a tak s hlenama šla z nosu i nějaká krev a nás Petřík z to byl úplně špatný, po chvilkách jsme chodili umývat. Na konec se mi ho podařilo přesvědčit, že si má nos nechat na pokoji a netřít si ho. 2h po operaci tedy mohl pít a za další 2 h jíst. Na jídlo tedy dostal jogurt, ale tak půl hodiny na to snědl masozeleninovou přesnídávku, kterou jsem si raději vzala, kdyby se Petřík nemohl dojíst. Chvilku na to měl další jogurt. Pak si dal ledňáčka a od 17h do asi 18h se po chvilkách ládoval pudinkem s piškoty a čajem. Takže apetit měl pořádný a odpoledne po tom co přestala působit narkóza byl jak vyměněný, už žádné kňourání a slzičky, ale byl zase pohodový dítě. Hodně se tam skamarádil z 6 letým chlapečkem. Hrali si tam spolu, koukali na pohádku tím, že se chytli za ruce, občas jeden druhýho pohladil po hlavě. Petřík dokonce chtěl aby s ním šel ten chlapeček na záchod. Myslela jsem, že druhý den domů ani bez chlapečka neodjedeme, ale nakonec to proběhlo v pohodě.Druhý den ráno jsme šli už v 8h k paní doktorce na prohlídku a pro propuštěcí zprávu. Jelikož to paní doktorka vzala hromadně tak během 10 minut bylo vše vyřízeno. Pak se Petřík rozloučil s chlapečkem a šli jsme vyřídit ještě poplatky a na oddělení pro kabelu.Než jsme však odešli tak jsem ještě dala sestřičkám na oddělení kafe a moc jim poděkovala za péči. Byli totiž skvělý. Na odstranění mandlí nás bylo 5 a děti brali tak po půlhodině. O všechny se starali stejně dobře, i když to byl tedy fofr. Taky tam na nás byli všichni milí a co chvilku se nás ptali jestli něco nepotřebujeme. V případě potřeby jsme měli zmáčknou zvonek u postelí a sestřičky během chvilky přišli. Z mého pohledu nemám vůbec žádnou výtku ohledně péče a přístupu. Vše nám ochotně řekli a vysvětlili.Co se týká ostatních maminek tak jsem se tam potkala s jednou která bydlí kousek od nás a když viděla jak na tom Petřík po tom co ho přivezli je tak ji vyhrkly slzy, holčičku totiž zrovna měla na zákroku. Další maminka zase málem zvracela ze svým synem a tak sestřička otvírala okno a nabízela mamince, ať se jde projít, že tam s chlapečkem počká. Co se týká mé osoby, tak jsem si vždy myslela, že díky Ondrovi jsem otrlá matka, ale pletla jsem se. První slzy mě vyhrkly, když píchali Petříkovi injekci a další když ho přivezli, ale to jsem si řekla, že se musím vzchopit a mluvit na něj, kdo jiný by ho měl uklidnit než já, že můj hlas snad pozná, i kdyby moc nevnímal. Co se týká stavu po narkóze ostatních dětí tak holčička ze začátku kňourala a po tom co se probrala tak už neusnula. Chlapeček ten po narkóze taky nějakou dobu kňoural, ale pak na 2-3h usnul. Takže ono je to fakt u každého dítěte jiný. U Ondry jsem taky nějaký kopání nebo brečení po narkóze neznala a vždy mě na 2h usnul. Co se týká nějaké bolesti tak zřejmě žádná nebyla, protože i když jsem se ptala Petříka jestli ho bolí krk nebo něco tak mi tvrdil, že nic. Od bolesti tedy prý dostávají něco na sále a pak popřípadě dají něco i na oddělení.Jsem ráda, že to máme za sebou. Co se týká naší první zastávky po propuštění tak ta vedla do nejbližší cukrárny na dobrou točenou krémovou zmrzlinu. Tu má totiž Petřík nejraději a měl ji slíbenou.
Leni, to muselo být hotové martyrium. Tak to se přiznám, že bych psychicky dávala dost těžko. Kde jste byli? U nás proběhlo tak, že nám ráno odebrali děti a večer jsme pro ně přijeli, takže toho psychického traumatu jsme zůstali ušetřeni, děti jsme přebírali vysmáté, najedené, vyhrané.
My jsme to mely lepsi v tom, ze se nedavala injekce, ale deti dychaly do balonku. Na druhe strane jsme to mely dost hrozne v tom, ze v pokoji bylo dusno a maminy na pokoji poustely skoro furt nejake upistene kraviny prevlecene za porady pro deti, klidne dve hodiny v kuse, a dost se divily, kdyz jsem v sedm vecer naznacila, ze mala pujde asi brzo spat a ze by bylo dobry to vypnout... jinak to buzeni po narkoze je takove neprijemne, ale s tim jsem pocitala a byla jsem vdecna, ze tam s malou muzu byt a utesovat ji ja osobne, ne jako za nas, kdy tam decka byly samy. No, trochu krve, nebo zvraceni, to k tomu bohuzel uz patri.
@Francouzka Tak já si na maminky nemůžu stěžovat. Televize tam vůbec nejela, protože tam stejně nic moc nedávali a pohádka na notebooku snad jen tak půl hodiny. Pak to kluky přestalo bavit a raději si spolu hráli a tak se to vyplo. No a co se týká spaní tak všichni jsme zalehli kolem 20h po tom co se děti změřili, sestřička sundala kanylu a udělali jsme hygienu.
@Francouzka Tak já si na maminky nemůžu stěžovat. Televize tam vůbec nejela, protože tam stejně nic moc nedávali a pohádka na notebooku snad jen tak půl hodiny. Pak to kluky přestalo bavit a raději si spolu hráli a tak se to vyplo. No a co se týká spaní tak všichni jsme zalehli kolem 20h po tom co se děti změřili, sestřička sundala kanylu a udělali jsme hygienu.
Oba jste to zvládli skvěle. Já bych taky brečela.
Leni jste s Petříkem veliké šikulky, zvládli jste to krásně
Já mám úplně knedlík v krku,když to čtu...Muselo to být hodně náročné,ale zvládli jste to skvělePetřík je moc statečný a ty takyJe super,že se o vás sestřičky tak krásně staraly,kéž by to tak bylo vždycky a všude.
@veverka77 Já doufám, že jsem tě nevystrašila, to bych velice nerada. Ono u každého dítěte ta narkóza probíhá jinak. Jinak na tom byl Ondra a jinak na tom byl Petřík, i když jsou bráchové.
@zanlena Nevystrašila,LeniMně je jen vždycky líto,když čtu,čím si tak malé děti musí projít.
Leni, mě teď uplně přišlo, že čtu o našich mandličkách. Venda asi 3/4hodiny, co ho přivezli ze sálu, neskutečně vyváděl. Trhal si kanylu a zuřil a brečel,bylo mi jasné ,že ještě napůl spí, tak jsem se snažila ho utěšit. A pak najednou ze vteřiny na vteřinu usnul, už si nepamatuju jak dlouho přesně spal,ale asi přes hodinu. Pak se probral a jakoby nic, byl uplně vpohodě a nic ho nebolelo,akorát ta kanyla ho štvala,ale tu mu vyndali až večer. Nejhůř mi bylo, když se za ním zavřely dveře sálu a já zůstala na chodbě a ještě jsem ho přes dveře slyšela povídat si s doktorama . Byl moooc statečnej.Zvládli jste to báječně. Tak hlavně at je ted Petřík jako řípa.
@jasko Tak, když jsem se s Petříkem rozloučila tak to jsem nesla dobře. Přemýšlela jsem co musím vše zvládnout než ho přivezou.
zvladli jste to skvele . Ja mam nastesti dobre zkusenosti,Adam byl po probuzeni z narkozy uplne v pohode,ani jednou nezaknoural, chtel si hrat. Ale dite co s nami bylo na pokoji vyvadelo tak,ze i ja jsem brecela

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

19 %
13 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

56 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40