nevim kam s tim, tak asi sem - diskuze

Já někdy pořád nemůžu uveřit tomu, že mám dítě. Někdy se na Jolkou koukám a mám pocit, že snad není ani moje. Jak to malé stvoření mohlo v mém těle vyrůst... a po kom vlastně je? Tak krásně se na mě usmívá a mě stále nedochází, že ten úsměv patří jen mě, že je to moje holčička. Je tak hodná, to přece není možné, abych měla při mé smůle takové hodné dítě. Vždycky jsem si představovala jaké to bude až budu mít mimi a teď je to tady a spoustu věcí pořád nechápu a nedochází mi. Když za mnou přijde a udělá předemnou letadlo, je mi už jasné, že se chce nosit...že mě potřebuje :-) to je tak krásné, že se mi z toho dneska chce až brečet. Jsem dneska celá nějaká naměkko a vůbec nevím proč. ale stejně je to neuvěřitelné, že jsem stvořila něco tak krásného...