Nejkrásnější den v životě - diskuze

Když se nám konečně povedlo otěhotnět, nastaly komplikace. Po příjezdu na pohotovost MUDr.Gerychová rozhodla, že si mě tam nechají, abysme o miminko nepřišli. Za což jsme jí nesmírně vděčná. Dny utíkaly a já měla možnost se přesvědčit o tom, že tahle porodnice je ta pravá pro příchod našeho miminka na svět. Personál byl naprosto fantastický. Sestřičky i lékaři na rizikovém byli milí a ochotní. Celé těhotenství jsem po propuštění z porodnice strávila v klidu doma na nemocenské. Krásně jsem stihla miminku vše nachystat, zašli jsem na předporodní přípravu, intenzivní přípravu k porodu a prohlídku bohunických porodních sálů. 9 měsíců uteklo jak voda a 21.3. na první jarní den, mi dopoledne odteklo trošku plodové vody. Jeli jsme do porodnice, kde mě vyšetřil pan doktor ze Sýrie (bohužel si nepamatuji jeho jméno) a hospitalizovali mě. Bylo 14h. Každou chvíli přišla porodní asistentka mě zkontrolovat. V 15 h mi začly první kontrakce. Neustále se natáčel monitor a vše kontrolovalo. Musela jsme ležet, dokud miminko nesestoupí níž, abych mohla chodit nebo do sprchy. Po nějaké době(v těch bolestech už byl pro mě problém vnímat přesně čas) jsme mohla do sprchy, kde jsme strávila většinu času na baloně a rozdýchavala každou kontrakci. Asi v 18 h jsem se začala dost otvírat, to už jsem myslela, že bolestí umřu. v 19,30 jsem byla otevřená a převezli mě na porodní sál. Vybrali jsme si nadstandard s vanou. Původně jsem uvažovala o porodu do vody, ale za každou cenu jsme chtěla epidurál, který se s porodem do vody bohužel nedá využít. Ve vaně jsme strávila většinu času, než došlo k samotnému porodu a různým vyšetřením. Porodní asistentka Marie Xenophontos mi vždy vše podrobně vysvětlila, i několikrát zopakovala. V teplé vodě mi ale nebylo zrovna nejépe, takže jsme se nakonec rozhodla rodit normálně. Nicméně se porod tak rychle rozběhnul, že nebylo možno využít ani epidurál, kterého jsme se kvůli nesnesitelné bolesti dožadovala. Ve 21.15 rozhodla porodní asistentka, že začnem tlačit. Měla jsem velice krátké, ale silné kontrakce. Píchli mi oxytocin a po pár zatlačeních se přesně ve 21:50 narodil náš syn. Byl to ten nejbolestivější, ale NEJKRÁSNĚJŠÍ zážitek v mém životě. Vím určitě, že si to ještě jednou zopakuji za pár let. Letošní první jarní den byl tím jekrásnějším v našem životě. Tatínek u porodu byl naprosto fantastický. Pomáhal a podporoval a jsme moc ráda, že tam se mnou od začátku byl a všechno jsme prožívali společně. Další 4 dny, které jsme v porodnici strávili byly velice hezké. Co se týče personálu musím jen chválit. Na sestřičky z novorozeneckého jsme měli s mým synem štěstí. Velice milé a ochotné (hlavně ty starší sestry byly naprosto ukázkové). Oddělení šestinedělí bylo pro mě taky bezvadné. Pro mě 100% porodnice, která splnila má očekávání. Naprosto úžásné.