Když už jsem se nešla natáhnout, napadlo mě, se trošku \"vyplakat\". Poslední dobou mám pocit, že s taťkou žijeme spíš než spolu, jen tak vedle sebe. Nehádáme se, to ne, ani nemáme zásadní rozpory, jen prostě nějak nemáme stejnou notu...nevím jak přesně to napsat. Má velké pracovní starosti, s tím je spojena naše velice neutěšená finanční situace, s Andrejkem je teď taky docela trápení a tatínek jeho zkušební záchvaty vzteku a pláče jaksi není schopen ustát, neumí si poradit s čištěním zubů, oblékáním, protože Andy u toho dělá blbinky...atd. A mě to asi nějak ještě víc unavilo, místo abych si po jeho příjezdu domů odpočala, spíš ještě víc lítám nejen kolem Andyho, ale ještě kolem svačin do školy, oběda pro tatínka a navíc ještě obstarávám Andreje, do toho občas kluci že jim nejde něco do školy....a tatínek si pustí zprávy, \"hodí\" na prkýnko večeři a je vysmátej... On mi pomáhá, ale tak nějak jen napůl, prostě - uvařím si kafe, ale kde je hrnek, kolik kafe a dáš mi tam cukr?... - asi v takovémhle duchu. S tím vším je spojeno, že nemohu moc často jezdit do města - není na naftu, ani na nijaké \"utrácení\", takže se nedostanu ani ke kamarádce ani mezi \"lidi\". A tak jsem tak nějak rezignovala, všechno dělám jako robot a v osm zahlaholím, jdu si lehnout, dobrou noc a jdu. Ráno nás taťka sice v ložnici chce jakoby hezky uchránit ranního shonu - kluky obstarává sám a vozí do školy! - ale na druhou stranu ho vidím až zase bečer, kdy to jde nanovo. Vidíme se tak tři hodiny denně, z toho času pro sebe máme tak čtvrt hodiny. Náš intimní život je hluboko pod bodem mrazu a to od doby, kdy jsem ze zdravotních důvodů vysadila HA. Což je dva měsíce a i to mě docela drtí, dokonce jsem zapřemýšlela, jestli nemá nějakou jinou..., což je tedy reálná blbost!, ale teda dneska se na mě jeden sympaťák usmál a tak nějak se pořád motal kolem mě...., tak ty myšlenky utekly kam neměly.... Prostě jsme spolu ale nejsme. A já se nějak prostě necítím šťastná!Říkám si, že jakmile se to celé dořeší po stránce pracovní a s tím i finanční, bude asi zase víc doma, víc v klidu a pohodě a bude zase dobře, ale teď je mi trošku ouzko...., tak jsem se jen potřebovala \"vykecat\", ono by toho asi bylo víc, ale i tak je to doooost dlouhé!