Muzu si pochovat? - diskuze

Sedim si venku na zahradce na kave a nikde nikdo, jen u jednoho dalsiho stolu znamy.. prisla pani s 15ti letou dcerou a chtela rozmenit. Pan ji znal, ja ne. Nikdo nemel, ja ano, sice jsem chovala Nelinku, ale penize jsem ji rozmenila.. A ona jak je mala krasna a tak a ze jestli si muze pochovat.. Mala byla po jidle, ale to situaci zase az tak nemeni. S usmevem jsem zakroutila hlavou, jakoze ne. Pani rika: Ne? (normalne) A ja rikam: Nezlobte se, ale ne..... pauza...My jsme ted po jidle. (s usmevem) Pani rika: ta je tak hezoucka..... Tak mockrat dekuji, nashledanou.. Malou jsem proste cizi zenske pujcit nechtela. Vedela jsem, ze kdybych jimalou pujcila pochovat, byla bych pak sama na sebe nastvana. Byla jsem rada, ze jsem rekla ne, ale pak jsem jakoby zas mela vycitky, vuci te zenske, ze ji muze pripadat, ze si o ni myslim kdo vi co. No nakonec tohle vsechno je zanedbatelne, si rikam, ptz Nelis je rposte moje dite a mam narok rozhodovat, kdo si ji pochova a kdo ne. Ale spis si rikam, proc jsem dodavala tu vetu, ze je po jidle, kdyz bych ji malou nepujcila ani kdyby po jidle nebyla... proc mam jako blby pocit z toho, ze jsem nekomu uplne cizimu nepujcila dite?? Rozhodla bych se znovu naprosto stejne, ale jen me to zaskocilo.. A co vy?