Ráno jsem se domluvila s maceškou , že´za ní odjedeme na návštěvu a jsem sbalila věci nejdříve do košíku, ale s tím že je to trochu nepraktické ,jsem je naskládala do batohu a ten si hodila na záda.Anička vstala po zadní části ,ale co, říkala jsem si , ža na návštěvě se jí nálada zvedne. Maceška v neděli slavila narozky a tak jsem se cestou (ještě i oklikou) stavila v Tescu,které tam oni nemají , že jí koupím nějakou drobnost,kterou u nich neseženou.Na parkovišti jsem se rozmýšlela jestli s sebou tahat všechno a nakonec jsem se rozhodla vzít si jen klíče a peněženku aby mi jí někdo neukradl,ale v autě jsem nechala mobil...Logika.No tak Aničku na ruku,klíče s peněženkou do druhé ruky,držet jí čepici,zavřít auto a jdeme.Ve vestibulu jsem jí svlékla bundu,sundala čepici,klíče jsem si dala do kapsy a (tady něco chybí,že?) a šly jsme vybírat.Tři věci jsem ještě hravě pobrala i s Aničkou ,ale jak jsem se blížila ke kase,tak mě polil studený pot,když jsem marně šátrala někam ,ale kam ?Kde mám peněženku???Nemám!!! Takže úprkem na Informace ,nic nemají,nikdo jim nic nedal,nikdo nic neviděl,zkouším hlídače,ten je mimo úplně,zkouším okolní butiky s tím,že venku nějaké dvě slečny kouřily,ale nenašla jsem je,jistě to byly zaměstnanci,jen tak v halence...Ach jo,jsem naštvaná,na sebe na Andulku a ta křiičí hlady a já se potím vzteky.Oběhnu čtyřikrát cestu nákupu a to vše s nervní Aničkou.NicNa parkovišti volám z telefonu ,který zůstal v autě operátora a blokuju si kartu.Rychle domů.Jedu bez dokladů a doufám, že mě nezastaví policie,co bych jim řekla?V peněžence bylo všechno,OP,karty,techničák,pár peněz...čísla účtů.Doma vařím na rychlo mlíko,dávám Aničce,mezitím odesílám peníze na manželův účet,do toho bobek,tak přebalit a rychle zpátky do auta a hurá na náměstí do Spořky.Za jedinou pětikorunu co mám v autě kupuju parkovací lístek.Ve Spořce pobavila Anička komplet všechny a paní za přepážkou se smiluje a vezme nás dříve. Dostane od paní bonbon,cucací,kroužím očima a jen doufám, že se mi ještě nezačne dusit,to by mi scházelo.Za dvě sekundy chce Anička další,automaticky říkám ,že necháme také jiným dětem,kroutí se a je nervní,pak mi ukazuje pusu , že už je hotovo a že ještě.Spolkla ho,nemožné?Ne jen logické.Omezila jsem přístup na oba účty (s rodným listem,nic jiného jsem doma neměla-prý to není špatné,ale kdyby k tomu byl i oddací list,tak je to lepší,takhle paní neví,jestli jsem to fakt já)Po tom jedeme znovu na Tesco a znovu se ptáme a opět nic,prolejzám koše na parkovišti a mrkám obačs koutkem oka jestli se někdo dívá.Je mi hrozně.Anička zívá a říká že chce spát,tak to vzdávám a jedeme domů.Po obědě uložit a zařídit hlídání na odpoledne abych si mohla co nejdříve vyřídit nové doklady.Pak celkem klidná volám konečně manželovi.Najednou přichází Anička ,která si vyndala boční tyčky a otevřela dveře,už nemůžu