Tak nastíním situaci - ráno Anetka vstávala krátce po 6, celé dopoledne jsem za ní běhala v centru, pak s ní jela na velký nákup, ona po 6hod. aktivity usnula na půl hodiny (během níž jsem se naštěstí stihla najíst), pak spadla na židličce ( i krev tekla ), takže byla chvíli parádně uřvaná, odpoledne jsem chtěla, aby s ní šel Pavel ven sám, ale né, takže jsem musela asistovat na prolézačce (kterou dala 25X ). Usnula kolem 18té (to jsme extra radost neměli, protože nám bylo jasné, že bude ještě vstávat). NO a já i přes bolest zad a pálení pánve vytáhla žehlení a 2hod žehlila. Pavel měl dělat večeři - od těch 18hod jsem ho \"otravovala\", že fakt mám velký
hlad.Ve 20hod se konečně zvednul od Pc a šel vařit a já začala psát mail kamarádce (měla jsem už měsíc zpoždění s odpovědí). Anetka do té doby krásně spala.. no ale když už jsem finišovala, tak začala poplakávat, tak já furt odběhávala jí uklidňovat, do toho Pavel \"bouchal\" s nádobím a ještě mě peskoval, že jsem hned neuklidila vyžehlené prádlo a já se pomalu, ale jistě vytáčela..Samozřejmě ve 20:45 rozespalá, uřvaná divoženka vstávala. Šla jsem odeslat ten mail, to jí totálně vytočilo, takže ječela na celý panelák, tak jí říkám, že to jen odešlu. Do toho Pavel zase s tím prádlem a že kam má dát jídlo, odpověděla jsem mu, že do kuchyně.Anetka byla v agónii, ale já umírala hlady, takže jí Pavel pochová a já se najím, ale to ona nechtěla.. no a najednou to bylo tady - já zařvala, že se chci najíst a pak se jí budu hned věnovat. Pavel zařval, že jsem děsná matka a hroznej lůůzr , já třískla s talířem a naštvaná odešla do ložnice, Anetka pořád ječela. Pavel s ní za mnou přišel a říká jak můžu takle odejít když mě ona chce, tak jsem mu jí vzala z náruče (okamžitě byl klid) a poslala ho někam .Co byl ale největší trest? Ten Anetky výraz (prakticky se nehádáme a byla z toho dost vyjukaná, i když pořád řvala). Ona pak vylezla z ložnice z postele a došla si pro Pavla, zatáhla ho za ruku a odvlekla za mnou, tak jsme pak všichni leželi na posteli a ona se mezi náma kulila a chvíli držela jeho za ruku chvíli mě. NO mě se chtělo brečet .Usnula kolem 22, Pavel usnul taky, já se navečeřela a šla taky spá
t.Ani nevím jaká je pointa příběhu, spíš jsme se chtěla svěřit - jsem z toho špatná a po nočním krmení nějak nemůžu spát a to mě čeká dlouhý den .Papa