Už to musím ze sebe dostat-a to že miluji muže z Egypta,kterého jsem potkala už před dvěma lety na své první dovolené tam...Nejsem naivní,četla jsem o tom hodně i slyšela taky jenže člověk neporučí.Rozhodně tím nemíním ohrozit svoji rodinu-děti.Tehdy když jsme tam byli poprvé a uviděla jsem ho,tak to bylo ztracený,ale ještě tenkrát jsem strašně stála o fajn žití s Markem,plánovali jsme malýho atd.Odjela jsem,nevyměnila jsem si sním žádný kontakt a tím to pro mě bylo uzavřené,jako že na něj budu ráda vzpomínat..Jenže osud to chtěl tak že letos zcela neplánovaně vybral Marek(což je paradox),to místo i ten hotel,pro mě na usmířenou po těxh jeho šílených věcí co provedl...Přála jsem si aby tam nebyl,doletěli jsme a byl pořád tam.Šla jsem za ním,pozdravit ho...a věděla jsem že je toztracené,akorát že bez kontaktu na něj už neodjedu.Možná mě některá odsoudíte,nikdy by mě nenapadlo že mě to potká snažím si zachovat zdravý rozum,ale to Od prvního okamžiku za mnou chodil,bavili jsme se spolu a vlastně jsem dovlenou strávila víceméně s ním,v rámci možností.M.to viděl,nebudu se rozepisovat o tom jaké tam bylo jeden večer dusno,scéna,ale bylo to už marné...a je i tak.Uvědomuji si že žiji tady a ON tam.já zde mám svoji rodinu,on tam má svoji rodinu.Nebudu vůbec mluvit o tom jaké mají kořeny a náboženství.A i kdyby jak strašně by to bylo složité.Kdyby jsem byla mladší a hlavně neměla děti-neváhám a jdu do toho naplno.Ale jde hlavně o Marečka,Marťas je už velký a žije u otce,ale malejjenže já taky na druhou stranu potřebuji aby mě někdo obdivoval,miloval a chtěl.To on je,konečně jsem měla pocit že někomu stojím i za ten malér co na tom hotelu byl...S Markem zůstávám především kvůli malému-toho miluje a z praktických věcí.Neříkám že je mi úplně jedno,to ne,ale strašně čekám na ten moment až přijde můj čas a budu se moct postavit sama na svoje nohy.S Alim se doufám ještě shledáme,akorát vůbec nevím jak ....samozřejmě odjet tam,ale nikdy tam nemůžu odjet sama....On nemůže sem...Pořád si voláme,píšeme,posíláme emaily,fotky.Telefon tahám všude sebou,jak u bláznů no...Připadám si jak schizofrení.Doma.Musela jsem to ze sebe dostat ven,uf