matka na zastávce - diskuze

Mě by to určitě neobtěžovala, chtěla asi jen prohodit pár slov a mamince udělat radost, škoda že byla tak arogantní, možná to neví ale taky bude jednou stará a nebude třeba celý den mít s kym promluvit..

Já to mám jako ty. Neumím někoho přehlížet a naopak jsem ráda, když na mě někdo mile promluví či pochválí. Já se třeba neudržím a často se dám do hovoru s někým kdo má taky psa, zajímá mě rasa atd, ale vždy slušně a když vidím, že se dotyčnému mluvit nechce, tak se rychle vypařím. Myslím, že jedna z nejhorších lidských vlastností je lhostejnost a tu si pěstovat nehodlám.

Jak kdy - v Praze to byl horor - ja chtela mit chvili klid jak jsem si vysla s kocarkem.Docela mi to teda vadilo - protoze to byl nekdo kazdych 5 minut.Ale nikdy jsem neslusna nebyla a odpovidala - pak me zdrzeli treba 15 minut zatimco mala spala a byl klid a kdyz me uz konecen opustili - nebo ja je, tak se mala probudila a bylo po klidu.Nerada vzpominam. Tady je to hodne i slusnost - takz tady hodne reaguji - ale tak nejak vic taktne - ze neco reknou, nebo se zeptaji,ale neocekavaji, ze mas povinost se s nima bavit par minut.Proste jen odpovis - jednu dve vety a je to.V CR ma odpoved znamenala ortel minimaln 10 minutove \"naplnujici\" konverzace.A to tvrdim,ze mam lidi rada. Od doby co mam malou a bydlela jsem v centru...grrrrr

Záleží na situaci. Není to tak dlouho, bavila jsem se s kamarádkou a nachomítl se k nám jakejsi dědula.Ondra se na něj usmíval a mával.Pán mi ho pochválil já poděkovala a vypadalo to že odejde, udělal krok, já se otočila ke kamarádce, on se zase vrátil a začal tu samou písničku o chvále. Když to udělal po třetí, tak jsem ho slušně požádala aby šel, že s ebavím s kamarádkou, ale znovu jsem poděkovala za chválu na malého.

muzu ti rict.jak kdy...snazim se odpovedet ve slusnosti,ale nekdy mi to leze na nervy...hlavne kdyz mi sahali do kocarku a sislali na deti-to nesnasim

Jak kdy, ale vetsinou mi to problem nedela, kdyz je to jen na chvilku.

Ja to nesnasim k smrti kdyz nekdo teda prohodi a jde ale jakmile vedle me ukotvi a polozi tasku na zem a mele.....fakt me ty lidi tady nezajimaji to zaprve a zadruhe kolikrat clovek telefonuje a oni presto zacnou mluvit...vrchol by kdyz jsem zaparkovala kocar pred domem byla ve vchode a baba od vedle takova drbna drben hned pribehla a zacala na ten kocar sahat tak jsem vylitla na ni co jako dela...se jeste tvarila jako proc by nemohla sahat na cizi dite a vozit kocar...takze v tomto smeru pani s kocarem chapu nekdy jsou lidi otravni a ne vzdy ma clovek naladu se bavit s uplne cizima lidma

Neumím lidi odbýt,i když mám třeba sebehorší náladu,není to na mě znát..Snažím se být milá..Ale pokud přesahují určité meze tak tedy slušně něco odvětím,jakože spěchám,ať se nezlobí,nebo tak něcoAle teda ignorant nejsem,prostě to neumím....A s Filipem většinou musím dovysvětlit proč je tak velkej a proč se chová jako mladší a tak,takže se do řeči většinou dám..Teď mě potkala paní v Penny a já stála s Filipem u autíček,on si je prohlížel a ta paní se tam k nim hrnula a vzala jedno do ruky a ptala se Filipa zda se mu líbí,že ho teda koupí pro vnoučka a bla bla bla a Filip jí řekl že mu to donese ježíšek a ukázal na deset dalších věcí..No a ona se chopila mu vyscvětlovat,že to auto vlastně ani nekoupí,že si pro něj přijde ten ježíšek a bla bla bla,já jsem jí chtěla říct že mu to nemusí vysvětlovat,že to ještě nechápe,ale nepustila mě ke slovu,až když mu to říkala asi už potřetí a on jen čuměl a nereagoval a nic neřekl,tak jsem jí teda neslušně skočila do řeči a vysvětlila jsem jí že teprve letos začal říkat že ježíšek donese to či ono,ale nechápe nic víc,že je ještě \"malej\" že mu budou teprve tři roky..No koukala na mě a docela jsme se pak bavili dál,protože jí to nešlo do hlavy že mu není pět ale tři,ataky jsem se s ní nemusela bavit,ale nějak mi to přišlo přirozený a od té paní milý...

Jak kdy. Na mě se tyhle typy lidí lepí. Kdyby na zastávce bylo milion lidí, tak ta důchodkyně dojde až ke mě, aby mi sdělila, že si včera pokecala svou oblíbenou blůzu omáčkou a nejde to dolů. Je fakt, že já nemám povahu na to tyto lidi odmítat, ale že by mě jejich zájem těšil - to ne. Takže tu maminku docela chápu. Kór když tam stála s kamarádkou.

Záleží na situaci a daném komentáři. Já osobně mám radši, když si nás nikdo nevšímá. Krátký komentář starších lidí v buse či u výtahu mi nevadí, ale nesnáším, když chce někdo na Fifiho šahat či se k němu sklánět a povídat něco přímo na něj. Jednak to nesnáší on sám a hned řve a já to taky nemusím. Takže hned Fifiho beru a spěcháme jako pryč. A už úplně vředím, když má potřebu nějaká babka protivná rozdávat rady či komentovat situaci. Tudle jsme šli ven, pršelo, Filip byl v kočáru. Před východem z baráku jsem zastavila a upravovala jsem mu pláštěnu, aby na něj nepršelo - prostě jsme museli jen na otočku do krámu. A lezla z venku bába a hrozně to musela komentovat, cože jsem to jako za matku, že jdu s dítětem ven v dešti.. No grrrrrrrr, to bych vraždila, raději jsem nekomentovala, nebo bych jí asi poslala někam.Já bych teda byla raději, aby si každý nechal své komentáře pro sebe, nemusím to.