banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

MÁM TOTÁLNÍ DEPKU - diskuze

12 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Holky, omlouvám se, vím, že to sem nepatří, ale asi do kolonky - dnešní nálada nebo tak, ale jste moje druhá rodina a prožívám s vámi vše a vlastně i vy se mnou.MÁM DEPKU.ALE TOTÁLNÍ....Pročítám si články, jelikož mám chvilku navíc, Matýsek spinká po usnutí v náručí a po pusinkování a úsměvech, co mi dal a najednou jsem koukla na fotečky - Kačenka od Mochomůrky a jsem tam!!!!!!!!!! Brečím jako blázen, jsem zoufalá a tak strašně bezmocná. Okamžitě jsem se šla podívat na moje zlatíčko, jak tiše soinká a jak je zranitelný a křehký a najednou jsem dostala výbuch pláče a hysterie. Mateřství je strašná věc....neodsuzujte mně za ta slova, nemyslím to zle, význam je takový, že vlastně mateřstvím člověk získává STRACH NEJEN O SEBE, ALE O TO MALÉ....prostě jsem až dospěla k tomu, že se asi půjdu někam poradit, jelikož se mi každý den stává, že si představuju, jak třeba v noci začně pískat dečka na dech, jak třeba se najednou něco stane, jak mi malý upadne nebo při koupání vyklouzne a já se dokonce přichytávám při tom, jak najednou musím řešit, že se něco stane a přitom se nic nestalo...holky, já z mateřství asi nešílím...TAK STRAŠNĚ MOC MALÉHO MILUJU, TAK STRAŠNĚ MOC SE O NĚJ BOJÍM, ŽE MĚ TO AŽ UBÍJÍ....bojím se odjet sama do krámu, když hlídá manža, ne, že by to nezvládal, ba naopak, ale prostě....nebo třeba mi řekne, ať jdu posedět s holkama, že to potřebuju, že se postará a já nejdu, páč co kdyby.....vím, že to cítíte stejně, že i vy milujete svá mimi a bojíte se, ale může vzniknout až panický strach, ktrý je na léčení se???? Páč to mám asi já.....umřu strachy.Stalo se mi, že mi malý při koupání, když jsem ho otáčela měl malinko dolní rtíky pod vodou a začal kuckat, ale pak už se smíl na tatínka a v poho usnul a nic se nedělo, ale já probrečela ceou noc, že jsem mu ublížila a že se mu mohlo něco stát a pořád jsem se ptala manži, jestli mu něco jako nemůže být...HOLKY, POMOOOOOOOCCCC
Jasně mám to taky tak,někdy víc,někdy míň!!!Řídím se ....\"Raduj se a užívej si toho co je,a nenervuj se tím co by mohlo být!!!\"Svatá pravda!!
Ahoj, jsem na tom stejne, predevcirem jsem precetla Muchomurky pribeh, koukla na fotky a od te doby vlastne jen bulim..tedy jen kdyz Vita spinka..(ted to pisi a zase mi tecou slzy) Navic jsme mely vysoke horecky, takze jsem za 3 dny spala 5 hodin, fakt parada, ale ja mam takovy strach, ze proste nemuzu spat, ach jo..Snad je to jen prechodna zalezitost a zase se uklidnime..a vratime do normalu, proste normalni strach o ty nase poklady a ne takova panika. Drz se..
Andy to je normální mateřská láska.Každá to své mimi a dítě vůbec milujeme celou duší a obětovala by se za něj.Taky tak někdy přemýšlím ,byla bych schopna za malou dýchat,udělala bych pro ni vše na světě.Jenže.....nebezpěčí číhá na každém kroku ,a kdybych všude něco viděla,asi bych se musela zbláznit.Mala se ted staví u nábytku a začíná tak maličko tapkat,padá jak švestka ,ale neuhlídám to.Nemůžu být večně za zadečkem.Jdu na wc ,ona leze ,opře se ,spadne,nebo leze pod židli ,tukne se do hlavičky.Tomu prostě moc nezabráním.Tvé pocity jsoe asi normální ,myslím že to máme každá z nás.
je to normální...já mám strach o Pátu dotetka...když u někoho je-aby se neopařil vodou,čajem atd..vnoci ho kontroluji jestly dýchá...mám taky onho velký strach a ted když máme malou tak to je dvojnásobné...chodím pořád do pokojíčku a dívam se do postýlky...jsou to mateřské pudy a každá správna máma to musí cítit
myslím, že toto je úplně normální, už tu nejsme sami pro sebe...je to 4 dny co jsem stála s kočárem na přechodu, měli jsme už značnou chvíly zelenou, ještĚ že jsem se rozhlédla - normálně projel autobus tak 50 a ani náznak snahy zastavit. Profrčel na červenou jako by se nechumelilo.Mě okamžitě najel ten nejhorší scénář co by se mohlo všechno stát...úplně jsem se rozklepala a domu jsem došla z brekem. Ještě ted mám husí kůži. Kdyby se Stelle něco stalo tak si to jdu hodit! A to vážně. Takže Andrejko nejsi v tom sama!
já si mylsím,že každá maminka má velký strach o své dítě a asi každou obča snapadají takové blbosti,jak píšeš,ale radši je hned hážu za hlavu a snažím s ena to nemyslet. tvůj strach s emi zdá trošku až panická úzkost. možná by ses měla poradit s odborníkem. je velmi prospěšné zajít si občas s kamarádkama atd. já to praktikuju od narození dcerky. kdykoliv ji hlídají rodiče nebo manžel. dokoce ji hlídali když jí bylo 2 měsíce a to hned na 2 dny. myslela jsem na ni neustále,ale neměla jsem strach,že by se jí něco stalo....
Je to úplne normálne.Neboj to sa časom upokojíš keď bude miminko trochu staršie.Tiež ti pracujú hormony.Ja zase som takto úlne hotová keď sa niekde dočítam o týraných deťoch alebo nezvestných.To ma potom straší niekoľko dní.
Taky se mi to stává. Hlavně, když je Kubík nemocný..to nemůžu ani pořádně spát. Taky mi k depkám napomáhají reklamy na Besip anebo když vidím jakoukoliv tragédii s dítětem ve zprávách!!! Ach jo! Máme to holky těžký!Ale manželovi důvěřuj, neboj se, on se dobře postará!!!!
Ahojky, já si myslím, že do určité míry je to normální. Taky se mi to stává, že prostě najednou z ničehonic mě napadne nějaká taková myšlenka - že s ním jdu po schodech a ujede mi noha...atd... Ale podle mě to jsou jen varovné signály, že pak v reálu si člověk v těch situacích dává větší pozor a nebere to na lehkou váhu.
@nadule1 souhlasim..obcas se v noci vzbudim uplne desem a hned hlidam jestli mimina zijou..a pak davam zase bacha...nestava se z toho stereotyp..jinak depky aplac jsem mela v sestinede;li obcas take..zniceho nic..a ted me jen neco rozplace, ale depky uz nemam..jen se tes ze sveho mimca auzivej si to jak je prave male a krehke
Ahojky,mě se minule stalo to samé-viděla jsem ty fotky a s pláčem jsem utekla od počítače!!!Já se taky pořád šíleně bojím a vše hned vidím černě,až si mě z toho v rodině dobírají.Tím,že už mám děti jsem se stala tavým bláznem,který se jen bojí.Uvedu příklad-stává se mi,že když jsme na procházce,tak mě najednou přepadne strach,aby Maty nevběhl pod auto a už ho tam vidím ležet mrtvého v krvi.Nebo se mi stává,že si prostě představím různě podobné hnusné scénáře a pak jsem z toho špatná.když se matěj naodil,měla jsem strach vyjet s kočárem,první procházka byla pro mě strašné,měla jsem strach jet po chodníku,že na nás něco vjede a přes přechod jsem šla v úplné křeči.No a potom nastávají situace,kdy někam jdu a mám strach,aby se mi něco nestalo.Když je hokejová sezona,dojíždíme na hokej autem cca 25km do jiného města a já mám šílený strach,aby jsme se nenabourali a už si představuju,jak je manžel na všechno sám atd.Dokonce jsem se jednoho dne vydala(ne sama) na hokej až do Plzně-8-mi hodinová cesta od nás a já jsem si až v autobuse uvědomila,jak daleko jedu a co vše se může stát.No prostě vše vidím černě a takový strach mám i o manžela,když jede jen do Ostravy na fotbal....a tak bych mohla pokračovat do nekonečna.Úplně chápu,co se ti honí hlavou a kolikrát jsem si říkala,že bych se měla jít léčit.
@Silvinka pŘESNĚ VÍM O ČEM MLUVÍŠ.....ty to šílené scénáře mám každý den, jak.........ale to sem fakt nepatří....prostě jsem šílená....

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

20 %
14 hlasů

0 %
0 hlasů

9 %
6 hlasů

54 %
38 hlasů

17 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 70 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40