Leknutí na druhou - diskuze

To se vám musím svěřit, jak jsem blbá. Včera jsem po dlouhé době zakotvila u telky. Potřebovala jsem vyžehlit prádlo a spárovat ponožky - oboje se podařilo. Pak byl čas tak akorát nakojit Haničku a že půjdeme do pelechu. (Kluci už spali dávno). A mě nenapadlo nic lepšího, než že budu po očku sledovat nějakej film. Na nově dávali Jima Carreyho, toho já moc nemusím, tak jsem koukala do programu a vidím, že na HBO dávají Já, legenda s Willem Smithem. Toho já naopak ráda, tak jsem si řekla, že na kousek mrknu ať vidím, jestli to stojí za to. Ještě jsem si přečetla, o čem to je. Zákeřný virus zabije všechny lidi nebo z nich udělá zrůdy...jenom Will přežije a snaží se ze své krve udělat protisérum. Viděla jsem cca 2 minuty filmu. Will stojí někde venku a jedna \"zrůda\" odkudsi přiletí a na světle zahyne (světlo nesnášej - něco jako vampíři). Pak jsme se v ději přesunuli do laboratoře, kde má Will na stole připoutanou další potvoru a zkouší jí do žíly píchnout to sérum. Po píchnutí kontroluje, jak klesá puls i teplota - na normální člověčí hodnoty...a pak se otočí a ta potvora se prudce posadila a asi i vydala nějakej zvuk. Teda možná že taky ne a že jsem to byla já. Já se tááák lekla, že jsem s sebou úplně škubla a chudák Hanička z toho měla taky málem infarkt. Taky mi to dala sežrat - spustila neskutečnej řev a nebyla chudinka k utišení. Sousedi mě museli milovat - bylo 11 večer. No naštěstí hlad byl silnější než naštvání a tak toho za chvilinku nechala. A já jsem si pak celou dobu nadávala, jakej jsem magor. Protože to o sobě vím, jsem lekací typ. Vždycky jim na to skočím. A když se pěkně leknu, tak běžně polekám celé okolí... příště si radši pustím Maxipsa Fíka ;)